Escape diary [Taekook]

20.

Jungkookův pohled.
Hned co jsme vešli do kavárny, všiml jsem si dvouch kluků.
Jednoho už znám, ale ten druhý mi není ani povědomý.
,,Ahoj kluci!”-Tae.
Oba dva Taehyunga pozdravili sborově na zpět.
,,Jungkookie, Luhana už znáš a tady ten druhý, to je Sehun.”-Tae.
,,Ahoj.”-Sehun.
,,Ahoj.”-Jk.
,,Jo a támhle ta holka v zádu to je Anibet.”-Tae.
,,Už jdu!”-Anibet.
,,Oh, ty musíš být Jungkook, hodně jsem o tobě slyšela.”-Anibet.
,,Jo, to jsem já.”-Jk.
,,Tak pojďte, mám sebou plno věcí.”-Luhan.
Šli jsme do obýváku a Luhan hned vytáhl tašku.
,,Myslím, že bude lepší, když půjdeme jinam.”-Luhan.
,,Znám jedno super místo, které by se dalo využít.”-Sehun.
,,Tak to vem a jdeme.”-Anibet.
Na nic se nečekalo a odebrali jsme se pryč z kavárny.
Vedli mě neznámo kam.
Došli jsme až k panelákům, keteré tu nejsou tak dlouho.
,,Jelikož mi bude brzy osmnáct mamka se mi rozhodla koupit byt, někde daleko od ní.”-Sehun.
,,Takže vás zvu k sobě domů.”-Sehun.

Zavedl nás k sobě do bytu, který byl tak trochu prázdný.
,,Mám tu zatím jen nábytek, ale to se brzy změní.”-Sehun.
,,No tak si sedněte.”-Sehun.
Sehun přinesl skleničky a mě hned došlo co v té tašce má.
,,Tak co si dáme jako první?”-Luhan.
,,Já bych začal klidně z ostra.”-Sehun.
,,Mě to je jedno.”-Tae.
,,Tak třeba vodka?”-Luhan.
,,Proč ne?”-Anibet.

Jinův pohled.
,,Mami, jdu ven!”-Jin.
Vyšel jsem ven a hned se nadechl krásně čistého vzduchu.
Byl opravdu krásný večer, ideální na procházku v parku s někým, koho mám rád.
,,Ahoj Jinie.”-RM.
,,Ahoj Joonie.”-Jin.
Obejmul jsem Namjoona a nasál jeho krásnou vůni.
,,Más hezké vlasy.”-RM.
,,Jo, říkal jsem si že by to potřebovalo změnu.”-Jin.
,,Tobě by slušela každá barva.”-RM.
,,Tak pojď, ty lichotníku.”-Jin.

Jungkookův pohled.
Já byl teprve u první skleničky, ale ostaní do sebe lili jednu za druhou.
,,Co si zahrát flašku!”-Anibet.
Pro moje neštěstí všichni souhlasili.
Poprvé to padlo na Luhana.
,,Tak jo, řekni mi...Radši by jsi mě podvedl, nebo se semnou rozešel?”-Anibet.
,,Rozešel.”-Luhan.
'Takhle se hraje flaška?'
Byli opilí takže si nejspíš vymysleli svoje pravidla.
Teď padla flaška ne mě.
,,Jungkookie, kolilrát za život, jsi se líbal a po pravdě!”-Luhan.
'Stejně si na nic nebudou pomatovat.'
,,Jednou.”-Jk.
Tae po mě hodil zmatený výraz, který jsem ignoroval.
,,Hele, my budeme muset jít.”-Tae.
Tae se zvedl a kdybych ho nepodepřel spadl by na zem.
Dal jsem si jeho ruku na ramena a rozešel se pryč z bytu.
,,Tak čau.”-Jk.
Zabouchl jsem dveře.
Výtah byl mimo provoz, takže bylo na mě ho odtáhnout po schodech dolů.

Konečně jsme se ocitali na konci schodů, ale Tae nějak blbě došlápnul a oba dva nás stáhl na zem.
Skláněl se nade mnou.
Povalil jsem ho vedle sebe.
,,Nemůžeš se alespoň trochu snažit?”-Jk.
Pomohl jsem mu vstát.
Opět si dal ruce na moje ramena.
,,To jsem zvědavej, kdy dojdeme domů.”-Jk.
,,Nechce se mi domuuu~.”-Tae.
,,Musíme domů, jinak tvoje mamka bude mít strach.”-Jk.

A ne jen ona.

❤💙