Escape diary [Taekook]

22.

Jungkookův pohled.
Nechal jsem se smáčet jeho slzami.
,,J-já jsem hroznej idiot.”-Tae.
Více jsem ho stiskl.
,,Nejsi idiot, to on.”-Jk.
,,Nechápu jak si někdo může dovolit zlomit srdce, tak úžasnému člověku jako jsi ty.”-Jk.
Tae ke mě zvedl pohled, vzájemně jsme si hleděli do očí.
Bylo to jako by se zastavil čas.
A ptoto jsem dostal šílený nápad....
Políbil jsem Taehyunga.
Políbil jsem ho procítěně, jako kdyby to mělo být naposled.
,,Proč?”-Tae.
,,Protože si to ráno nebudeš pamatovat.”-Jk.

Ráno
Taehyungův pohled.
Probudilo mě světlo, které pronikalo přes záclony.
Jakmile jsem se pohl zasáhla mě ohromná bolest hlavy.
,,Au.”-Tae.
A až potom jsem si všiml, že mám něco obemknuté kolem pasu.
Byl to Jungkook.
Spící Jungkook.
Převalil se a pak si sedl.
,,Dobré ráno.”-Jk.
,,D-Dobré.”-Tae.
,,Divím se že po včerejšku žiješ.”-Jk.
,,Asi jsem toho vypil hodně, že?”-Tae.
,,Jo, hodně.”-Jk.
,,Omlouvám se jestli jsem udělal něco strašnýho.”-Tae.
,,Ne neboj.”-Jk.
,,Bože nic si nepamatuju.”-Tae.
,,To je dobře.”-Jk.
,,Co?”-Tae.
,,Nic, jen by ses asi nechtěl vidět.”-Jk.
,,Když jsem tě vláčel domů tak jsi třikrát zakopnul a jednou sis ustlal u keře.”-Jk.
,,Moc se omlouvám, neměl jsem se tak opít.”-Tae.
I když jsem se opil, v hlavě mi zůstalo pár momentů a jedním z nich byla pusa, ale nebyl jsem si jist zda to nebyl výplod mé fantazie.
,,Tak půjdeme na snídani, nebo si spíš počkáme na oběd? Je jedenáct hodin.”-Jk.
,,Spíš bych si počkal na ten oběd, stejně nemám hlad.”-Tae.

Jiminův pohled.
,,Tak jo, užij si to a nezapomeň být v klidu ano?”-Lisa.
,,Díky moc, že jsi mi pomohla.”-Jimin.
,,Není zač.”-Lisa.
Domem se rozezněl zvuk zvonku a moje srdce se rozbušilo.
Klídek Jimine.
Šel jsem otevřít dveře.
,,Ahoj Jiminie.”-Yoongi.
,,Ahoj Gi.”-Jimin.
Yoongi hned přišel blíž a ukradl si jeden polibek.
,,Tak půjdeme?”-Yoongi.
S úsměvem jsem zakýval hlavou a šli jsme.
,,No, jelikož se blíží čas oběda napadlo mě si zajít do nějaké restaurace.”-Yoongi.
,,To by bylo super.”-Jimin.
,,Mám jednu oblíbenou, půjdeme tam.”-Yoongi.
Yoongi sáhl po mé ruce a propletl si s ní prsty.
Byl jsem hrozně nervózní.

Za chvilku jsme dorazili do restaurace.
Vypadala moc útulně, nedivím se že jí Yoongi má rád.
Sedli jsme si ke stolu.
Objednali jsme si jídlo.
Nedal jsem si nic velkého, protože jsem jedl doma.
Nechtěl jsem vypadat, jako jedlík.
,,No Jiminie, víš chtěl bych o něčem mluvit.”-Yoongi.
,,A o čem?”-Jimin.
,,No, tak nějak o nás, moc si spolu rozumíme, už jsme se i políbili, no zkrátka mi na tobě záleží.”-Yoongi.
,,A tak mě napadlo, no jestli by jsi ses nechtěl dát...”-Yoongi.
,,Dohromady?”-Jimin.
,,Dohromady.”-Yoongi.
,,Ani nevíš jak rád!”-Jimin.
,,Opravdu?”-Yoongi.
,,Opravdu.”-Jimin.
,,Ani nevíš, jak jsem teď šťastný!”-Yoongi.
,,Já taky.”-Jimin.
,,Docela jsem se bál, že by jsi mě odmítl.”-Yoongi.
,,Proč bych tě odmítal? Nedokázal bych tě odmítnout.”-Jimin.
Celou dobu se mi červenaly tváře.

Někomu láska přeje.

Konečně můžu vydávat kapitoly!
Jupí!

❤💙