Escape diary [Taekook]

5.

Jinův pohled.
'To bude ještě sranda.'
Poodhalil jsem se ještě víc.
Sundal jsem si bačkoru a svojí nohou přejel po jeho.
Propálil mě pohledem a já s úsměvem dělal, jakože se naplno věnuju zápiskům.
Moje noha zajela ještě víš.
Položil jsem si jí mezi jeho nohy.
Naštěstí se nedotýkala jeho rozkroku.
To by mě nejspíš zabil.
,,Jine.”-RM.
,,Ano pane učiteli?”-Jin.
,,To nemyslíš vážně.”-RM.
,,Ale ano, pane učiteli.”-Jin.
Namjoon zajel svou rukou pod mojí nohavici.
,,Po hodině se stav u mě v kabinetě.”-RM.
Dal mou nohu dolů a šel se věnovat tabuli.
Musel jsem se uchechtnout.
'Vážně ze mě má problém?'

Hned co skončila hodina a Namjoon odešel, jsem se za ním hnal do kabinetu.
Zaťukal jsem.
,,Tak pojď, už tě čekám.”-RM.
Hned co jsem vešel jsem byl surově přiražen ke stěně.
,,Můžeš mi vysvětlit, co to dnes bylo?”-RM.
,,Já...no promiň nevím co to do mě vjelo.”-Jin.
Po tváři se mi skutálela slza.
,,Ne, neplakej, já to tak nemyslel.”-RM.
,,Já jen si mě nechal s velkým problémem.”-RM.
Zrudl jsem.
,,Nechceš se o to postarat?”-RM.
,,Nemůžu, tady a teď.”-Jin.
,,Všechno jde, když se chce.”-RM.
Následně mě políbil.
Vybouchl ve mě ohňostroj motýlků.
Po chvilce opečovávání mojich rtů se přesunul na můj krk.
,,Myslíš si, že je to ahh, dobrý nápad?
Jsem přece ahh tvůj žák.”-Jin.
,,Nikdo o tom nemusí vědět Jinie.
A navíc bych se kvůli tobě klidně vzdal práce.”-RM.
,,Va- ahh-žně?”-Jin.
,,Vážně. A teď už si užívej chvilky ”-RM.
Vysadil mě na stůl.
A znova se mi přisál na krk.
,,Ahh~”-Jin.
'Moc dobře ví, že je to moje slabé místečko.'
,,Tiše zlato, nebo nás někdo uslyší.”-RM.

Jungkookův pohled.
Učitelka mi řekla ať jdu po hodině, pro učebnice, takže jsem se tam vydal.
Vždycky chodím pro učebnice, takže neťukám.
Otevřel jsem dveře a...ihned jsem je zase zavřel.
Vykuleně jsem stál na místě.
'Jin a učitel se právě...No to snad ne!'
Položil jsem si ruku na srdce, abych se ujistil jestli stále žiju.
Vždycky jsem se bál, abych neviděl rodiče, ale myslím si, že tohle je tak desetkrát horší.
,,Jé ahoj Jungkooku.”-Yoongi.
Poškrábal jsem se na zátylku a rozklepaně zamával.
Yoongi chtěl zaklepat na kabinet a já jeho ruku hned zadržel.
,,P-pan učitel tam zrovna něco zařizuje a nechce, n-no, aby mu tam někdo chodil.”-Jk.
Yoongi se na mě koukal s otevřenou pusou.
,,Oh, ty mluvíš.”-Yoongi.
'Jo! Protože se tu teď snažím zachránit soukromí svého bratra!'
,,Hah! Tak dělej seber to!”-Steve.
'V úžasnou chvíli!'
Steve se opět zdržoval u toho chudáka z autubusáku.
,,Steve, nemůžeš ho alespoň na chvilku nechat?”-Yoongi.
'Musí Yoongi opravdu všem pomáhat?'
,,Musíš se vážně všude srát Mine?”-Steve.
,,Jo.”-Yoongi.
,,Jo?”-Steve.
,,Jo.”-Yoongi.
,,Tak mi to pojď říct do očí.”-Steve.
Yoongi přišel ke Stevovi blíž.
,,Musím se všude srát.”-Yoongi.
Steve se napřáhnul a jeho ruka se ocitla nebezpečně blízko Yoongiho obličeje.
Yoongi ale na nic nečekal a jeho ruku zadržel, jako by moc dobře věděl, co Steve udělá.

To ještě neví, co je pravá sranda.

💜💙