Escape diary [Taekook]

můj příběh (toto není kapitola! Ale doufám že si to přečteš XD)

Ahojky!
Dnes jsem psala, že vás čeká speciál. (Jo slibovala jsem ho na zítřek, ale nemohla jsem si pomoct)Takže doufám, že vám nevadí, že to není nic spojené se storkou, ale přišlo mi blbý dělat nový příběh abych vám o sobě něco pověděla.

Nejdřív bych vám chtěla upřesnit nynější situaci.
Už jsem se jednou zmiňovala, že tahle story, tedy Escape diary má co dočinění se mnou samotnou.
Aby jste si nemysleli, že načapávám svoje sourozence s učitelema to fakt ne XD.
Spíš je to, že většina postav vlastní povahu lidí co znám a celkově jejich chování.(Dokonce se jeden člověk chová jako já :D)
Taky jsem tím chtěla poukázat na to, že psaní příběhů mi pomáhá často utéct z reality a moji přátelé mě dokážou zase vrátit zpět.
(Jsem taková cestovatelka mezi realitami jako doktor strange ;)
A taky vám tím říct, jak moc je moje platforma tady, pro mě důležitá.

Myslím, že každý má svůj příběh, jak začal s BTS, nicméně i já mám takový, takže čti a dozvíš se jaký.

.
.
.

K BTS mě dovedla sestra.
Jo, taky jsem je neměla ráda, ale postupně jsem se do nich zamilovala.
(26. Ledna, den kdy jsem je začala poslouchat)
A protože jsem byla šťastná, že jsem konečně našla, něco co budu posluchat, pochlubila jsem se tím ve třídě.
Nic špatného na to zatím neříkali.
Takže jsem o BTS začala mluvit trochu častěji.
A pak to začalo.
Nejdřív to bylo jen.
,,Jaj, zase ti tví korejci."
,,Twl už zas?"
,,Bež s těma Japoncema někam."
To jsem ještě brala.
Jenže pak se to stupňovalo, nemusela jsem o nich mluvit a už na to naráželi.
,,Kde máš korejce?"
,,Proč se neodstěhuješ do Koreji?"
,,Nechceš se provdat do Číny?"
To už mě začalo trochu štvát, protože si občas rýpli i lidi, na kterých mi záleželo.
No a pak nastalo to nejhorší.
Přešlo to až na slovní šikanu.
Neuráželi mě jen za styl hudby, ale kritizovali i můj styl oblékání, což nikdy nedělali, můj vzhled a to tak ošklivá nejsem a občas po mě i něco málo hodili.
Jednoho dne to ale dost přeháněli a já už to v jednu chvíli prostě nedala a prasklo to ve mě.
Musela jsem odejít a rozbrečela jsem se.
Po chvíli jsem si ale něco uvědomila.
Že se lidem nedá věřit, že když na nich vidíš, že jsou falešní, nesmíš to přehlížet a taky jsem poznala, kdo mě vždy podrží.
Naučila jsem se ignorovat názory druhých a mít ráda lidi kterým na mě záleží.

A tohle všechno, tuhle změnu způsobila jedna jediná věc.

BTS

Napsat tohle mě napadlo díky tomu, že svůj příběh zveřejnila
@ivulda takže taky povinně přečíst!

Pokud máte svůj příběh, budu moc ráda, když mi ho zdělíte, tak jako já vám.

❤💙