Jungkookův pohled.
Rozběhl jsem se, co nehrychleji to šlo.
Při běhu jsem stíral slzy, ale bylo to marné, protože se valily další a další.
Musím říct, že přes slzy se koulalo hodně špatně, ale i přes ně jsem poznal, že se blížím k známé pláži.
Zastavil jsem se na ní a zhluboka se nadechoval.
,,Proč já?!”-Jk.
Kopl jsem do kamínků.
Na téhle části pláže nejsem často.
'Alespoň nemám boty od písku.'
I přes to ji znám do detailu.
Chodíval jsem sem s matkou.
,,A ta taky nežije! Protože to ten hajzl, co se nazývá otec celou dobu přehlížel!”-Jk.
,,Celou dobu přehlíží to, že je máma nemocná, protože chodí za jinou děvkou!”-Jk.
Z očí se mi draly další vodopády slz.
,,Já už to chci zkončit!”-Jk.
Sedl jsem si a přitáhl si k sobě kolena.
,,H-hned teď.”-Jk.
,,Chci pryč.”-Jk.
Položil jsem se na studené kameny.
,,Už tu nechci být.”-Jk.
Pak už mě přemohla únava.Taehyungův pohled.
Stíral jsem podlahu a pobrukoval si.
Měl jsem otevřené okno, aby do kavárny šel čistý vzduch.
,,Proč já?!”-Jk.
Zarazil jsem se a prosklenými dveřmi nahlédl na jednu část pláže.
Toho kluka bych poznal všude.
,,A ta taky nežije! Protože to ten hajzl, co se nazývá otec celou dobu přehlížel!”-Jk.
Vyšel jsem před kavárnu.
,,Celou dobu přehlíží to, že je máma nemocná, protože chodí za jinou děvkou!”-Jk.
Zalekl jsem se, z toho, jak takhle tiché stvoření umí být hlasité.
,,Já už to chci ukončit!”-Jk.
Sedl si na zem a přitáhl si kolena k sobě.
Nejspíš ještě něco říkal, ale to už jsem neslyšel, protože jsem od něj byl v celku daleko.
Uviděl jsem, jak si lehl.
To už mi nedalo a musel jsem jít za ním.
Když jsem k němu přišel, tak tiše oddechoval.
,,Tak takhle tě tu rozhodně nemůžu nechat.”-Tae.
Měl jsem jen dvě možnosti.
Probudit ho a nechat ho odejít, nebo ho přinést k nám domů a mít možnost pak vidět jeho zmatený obličejík, až se probudí.
Takže bylo jasné, že si vyberu možnost číslo dva.
Jemně jsem ho podebral a vzal ho do náruče.
Lehce se pomrvil a víc se na mě naplácl.
Chtělo se mi pištět, z toho jak byl roztomilý.
Bydleli jsme v druhém patře kavárny, takže jsem měl co dělat.
Ale neřekl bych, že je nějak zvlášť těžký, to spíš já nemám sílu.Hned co jsem došel k sobě do pokoje, jsem ho položil na postel.
,,Tae, mám ten mop uklidit, nebo budeš pokračovat.”-Jisoo.
Jisoo přišla ke mě do pokoje a hned zkameněla.
Dal jsem si prsteníček před rty.
Přiběhl jsem na chodbu a zavřel za sebou dveře.
,,Kdo to sakra je?”-Jisoo.
,,Jungkook.”-Tae.
,,A co dělá u tebe v posteli, teda jestli se můžu zeptat.”-Jisoo.
Plácl jsem se do čela.
,,Usl na pláži, nejspíš má teď problémy v rodině, nemohl jsem ho tam nechat ležet.”-Tae.
,,To mi chceš říct, že jsi ho nesl z pláže až sem!?”-Jisoo.
Chtěla začít něco nadávat, ale nestihla to protože jsem jí zakryl pusu rukou.
,,Ticho! Nebo ho zbudíš a budeš si to vysvětlovat sama.”-Tae.Tvoje náruč je tak pohodlná.
❤💙
ČTEŠ
Escape diary [Taekook]
FanfictionTenhle příběh vypráví o chlapci, co utíkal. co utíkal pryč z reality. A v tom mu pomáhá deník a západy slunce na pláži. Chceš vědět jestli se chlapec vrátí hlavou na zem? Čti tenhle příběhl plný citů, myšlenek a popsaného papíru. #9 on diary/30.7 2...