BLUE [BTS]

r

Pláž Busanu byla už od brzkého rána přeplněná lidmi, kteří se vyrazili zchladit za teplého letního dne. Yungimu se velký dav nejdřív moc nezamlouval, ale když Jimin s prosebným pohledem žadonil, že by si chtěl užít návštěvu domova tady, Yungi s protočením očí nakonec souhlasil, že mohou zůstat.

Ačkoliv se jen zřídkakdy ukazovali na veřejnosti takhle v civilu, davy lidí o ně nejevily žádný zájem. Jejich pozornost se plně soustředila k opalování a koupání, a o sedm chlapců sotva zavadily pohledem.

Na Yungiho žádost našli místo, kde se mačkalo nejméně lidí. Tam roztáhli lehátka, ručníky a jeden velký slunečník. Jeongguk, Hoseok a Taehyeong se okamžitě vrhli do příjemně teplé vody, přičemž cákali všude kolem sebe. Seokjin a Namjun zůstali nejdřív na břehu a tiše o něčem hovořili, ale když na ně Hoseok začal divoce mávat, aby se k nim přidali, zvedli se a zamířili do vody také.

Jimin osaměl s Yungim. Starší neměl náladu cokoliv řešit – vlezl si pod slunečník, nasadil si tmavé brýle a přemýšlel, jak to tady těch několik dalších hodin přežije.

Odpověď přišla dřív, než by si myslel. Když Taehyeong zaregistroval, že Yungi zůstal na břehu, vylezl z vody a násilím jej odtáhl k moři. Z Yungiho úst pršely nadávky, ale Tae se smíchem pokračoval. Ozval se velký cákanec a další proud neslušných slov, když se podrážděný Yungi vynořil nad hladinu.

Jimin si opřel hlavu o ručník a celý výjev poslouchal se zavřenýma očima a drobným úsměvem na tváři. Byl rád, že se všichni baví.

Sluníčko jej příjemně hřálo na zádech a víčka se mu líně přivírala pod dotykem teplých paprsků. Kdy naposled si skutečně odpočinul? Bylo by to krásné, kdyby mohl jen spát...

"Hej! Jiminie hyeong taky potřebuje zchladit!" ozval se za ním Jeongguk a než Jimin stihl zareagovat na svou obranu, pár mokrých rukou jej popadl pod rameny a táhl ho k vodě. Hned na to se objevily další ruce a chňaply ho za nohy. Jeongguk a Hoseok napůl nesli, napůl táhli vzpouzejícího se Jimina, dokud nestáli po kolena ve vodě.

„Na tři!" křičel Hoseok a začali s ním divoce houpat.

„Raz, dva, tři!" počítal Jeongguk a na 'tři' ho pustili. Jimin vyletěl velkým obloukem vzhůru a hlavou napřed zajel do vody.

Na chvíli zmizel pod hladinu moře a když se vynořil, za okolního smíchu kopal a prskal kolem sebe slanou vodu. Ačkoliv moře bylo teplé, jeho tělo, ještě vyhřáté od sluníčka, si připadalo jako v mrazáku.

„Zrada! Zrada!" volal a zuby mu při tom jektaly. Vzápětí popadl nejbližšího chlapce – shodou okolností to byl právě Jeongguk – vyskočil mu na ramena a oba se odporoučeli zpátky pod vodu.

Takhle spolu dováděli ještě dlouho – Yungimu se podařilo odplížit se zpátky do bezpečí pod slunečníkem. Namjun a Hoseok se rozhodli stáhnout Seokjina pod hladinu, ale Jeongguk rychle přispěchal na pomoc, a stala se z toho nekontrolovatelná vodní bitva, do které se zapojili i Jimin s Taehyeongem.

Okolní plavci na ně vrhali zvláštní pohledy. Blázni, mysleli si určitě, když Jeongguk vysadil nejstaršího hyeonga na ramena a společně zaútočili na zbylé kamarády.

Když se dostatečně vyblbli, Jimin popadl Taehyeonga za ruce a vylezli spolu na břeh.

Mokré vlasy lezly Taemu do očí a sůl jej nepříjemně štípala. „Půjdeme se opláchnout?" navrhl a ukazoval směrem ke sprše stojící opodál. Jimin přikývl a stále ruku v ruce zamířili ke sprše.

Cestu jim však zatarasila dívka, asi šestnáctiletá, hádal Jimin. Na okamžik na ně zírala jak na svaté zjevení, a potom vysokým, jasným hlasem vyhrkla: „Ó můj bože, to jste opravdu vy!"

„My osobně," reagoval Taehyeong pohotově a zdvořile se uklonil. Dívka si pospíšila, aby úklonu opětovala.

Prohodili spolu několik slov – Jimin byl najednou rád, že sprcha stojí až u kraje pláže, v ústraní, kde nebudí příliš rozruchu.

Dívka byla štěstím bez sebe a Jimin s Taehyeongem jí opláceli široké úsměvy. „Jsem ráda, že jsem vás potkala. Jste spolu hrozně rozkošní!" vypískla nadšeně.

Jimin si uvědomil, že ještě stále drží Taeho za ruku, a spěšně ho pustil. Dívce se na tvář vkradla stopa zklamání a Jimin honem ruku znovu popadl.

Od začínající paniky ho zachránil opět Taehyeong. „Ty jsi taky krásná," obdařil ji svým jedinečným úsměvem a dívka před nimi div nešla do kolen.

Poprosila je oba o fotku, nadšeně řekla posledních pár vět, několikrát se uklonila a pak odešla.

„Naši fanoušci jsou milí, že?" prohodil Taehyeong vesele, jen co zmizela z doslechu. Honem přikývl na souhlas. Ovšem, vážil si fanoušků, samozřejmě.

Dnes si však z nějakého důvodu přál, aby nikoho takového býval nepotkal.