BLUE [BTS]

l

Samozřejmě, že kolem Taeho kolapsu na pódiu vypukl poprask, nic jiného ani nečekal. Příspěvky fanoušků už dříve zaplavily internet i kvůli větším drobnostem. Kdykoliv teď Jimin otevřel sociální sítě, vyskočily na něj tisíce příspěvků, kde se lidé strachovali o Taeho zdraví. A spolu s tím se samozřejmě objevily i fotky - pořád dokola byl nucen sledovat sám sebe, jak podpírá kamarádovo napůl bezvládné tělo.

S tím by se dokázal smířit, stalo se to, a stalo se to před zraky spousty lidí. Jasně, že to bude na internetu! Fajn, tak ať je! Co Jimina trápilo víc, bylo to, že ať hledal jakkoliv usilovně, ať pročetl sebevíc příspěvků, nikde, absolutně nikde nenašel jedinou fotku z okamžiků, které následovaly potom.

Nikde nenašel jediný snímek Hoseoka, který mu pomáhal odtáhnout Taeho z dohledu fotoaparátů. Stejně tak neobjevil žádný záznam o Yoongim a Jinovi, kteří se pohotově postavili tak, aby svými těly co nejvíc zakrývali výhled na Taehyunga.

To o něj, Jimina, se zajímal celý svět. Všichni chtěli vidět jen to, jak Taehyunga svírá v náručí.

Kolikrát už začal psát komentář a zase jen smazal, kolikrát už frustrovaně odhodil telefon na postel? Nenamáhal se to počítat.

Taehyung s ním od toho incidentu nemluvil.

Dva týdny uběhly jako voda a chlapci se ocitli v dalším studiu. Přivítal je mladý muž plný energie, který se jim představil jako režisér dnešního focení. Před každým z chlapců se zdvořile uklonil a oni úklonu opětovali.

Obdařil je všechny nedočkavým úsměvem, než promluvil. "Vítejte! Je pro mě velká čest s vámi pracovat! Hodně jsem toho o vás slyšel, samozřejmě! Takže, ehm... řeknu vám, jak to dnes bude probíhat.

Vidím to takhle:  uděláme pár individuálních snímků a potom se vrhneme na hromadné fotky; to pro vás samozřejmě není nic nového, že? Všichni souhlasí?"

Byla to řečnická otázka, ale chlapci přesto zdvořile přikývli.

Režisér potěšeně zatleskal. "Výborně, výborně!" pochvaloval si. "Taky nás napadlo věnovat trochu času i skupinovým snímkům? Dvojice a trojice." Když mluvil, nadšeně poskakoval a máchal rukama. Jeho chování mělo daleko k profesionalitě, ale Jimin na něm poznal nadšení pro věc. Takoví lidé bývali často lepší, než znalci s kamenou tváří.

"Takže jste pro? Skvělé!" vykřikl, když chlapci přikývli. "Představovali bychom si to asi nějak takhle: Seokjin a Jungkook - souhlasíte? Výborně! Tak dál... Taehyung a -"

"- Jimin," dořekl za něj Tae s nicneříkajícím výrazem. Automaticky ustoupil o krok blíž k Jiminovi.

Režisér energicky přikyvoval, Taeho přerušení jej nevyvedlo z míry. "Ano, samozřejmě. No... a vy tři dohromady," mávl směrem, kde stáli Yoongi a Hoseok s Namjoonem. "Všichni ví, co se po vás chce? Ano? Výborně! Tak tedy začneme!"

Režisér měl k dispozici čtyři fotografy. Uvořili dva týmy - jedna skupinka pracovala na fotkách dvojic, druhá se zabývala individuálními snímky. Sám režisér pobíhal po place a tu a tam utrousil poznámku jako "Ruku výš! Výš! Výborně!" nebo "Taehyungu, zlato, podívej se prosím na nás.... ano, skvěle! Skvěle!"

Jimin a Taehyung začali u individuálních fotek. Taehyung si svým charisma okamžitě získal přízeň jak režiséra, tak fotografů. Nenuceně pózoval a s lehkostí plnil každé jejich přání.

Jimin si oproti tomu vedl příšerně. Špatná nálada se jej držela a to se podepsalo na fotkách. Seděl ztuhle, jeho pohyby postrádaly přirozenost. S každým dalším "Nevadí, nevadí, zkusíme to znovu, ano?" v něm narůstal vztek na sebe samotného. Focení trvalo mnohem déle, než původně mělo. Taehyung se celou dobu opíral o prázdnou režisérskou židli a propichoval jej pohledem.

"Dobrý, něco tam bude." Fotografův hlas ho vysvobodil z jeho utrpení.

Jimin se odebral z placu, jen aby s Taehyungem vystřídali Jungkooka s Jinem u skupinového focení. Jungkook se na něj povzbudivě usmál a poplácal jej po rameni.

Když se postavili před plátno, Taehyung k němu přistoupil; mnohem blíž, než by Jiminovi bylo v tu chvíli příjemné. "Vzpamatuj se," doporučil mu hlubokým, drsným hlasem. Tak zněla první slova, která k němu pronesl za poslední dva týdny.

"Proč to děláš?" vyhrkl Jimin dřív, než si to stačil rozmyslet. Zlost mu zatemnila mysl. "Jestli mě tolik nesnášíš, tak sis mohl vybrat jinýho partnera!"

Taehyungovy tmavé oči jej propalovaly. "Tobě to nedochází, Jimine? Chtějí nás vidět spolu."

"Kdo oni?" nechápal.

"Fanoušci, samozřejmě!"

Zaváhal. "Takže... ty se mnou vlastně nechceš spolupracovat, nebo...?"

"Záleží na tom, Minnie? Ne, nezáleží," odpověděl si Taehyung na vlastní otázku. Zdrobnělinu Jiminova jména použil bez známky náklonosti. "Koukni se do té kamery, prosím."

S těmi slovy si o něj Taehyung opřel ruku a nastavil se na odiv kameře. Jimin potřásl hlavou, aby z ní dostal černé myšlenky. Pro hněv a zmatek nezbylo místo; koneckonců, jsou profesionálové.

S kamenem v žaludku a knedlíkem v krku nadzvedl bradu a stočil svůj pohled k fotoaparátu.