26.

97 5 7
                                    

V nemocnici:

German, Angie, Tomas, Olga a Ramallo navštívili Violettu v nemocničním pokoji. Vio nemluvila a nereagovala na žádné jiné podněty. Ležela na bílo čerstvé ustlané posteli, kdy se i zároveň dívala na obrázek, jenž visel na zdi.

German si nevěděl rady. Svojí dceru velmi miloval a nechtěl, aby o Violettu náhodou přišel. Kdyby dívka zemřela byl by zase tam, kde před několika lety začínal. Tehdy totiž odešla maminka Violetty, která zemřela na velice těžkou rakovinu. Svůj poslední boj nezvládla a tak opustila i svojí rodinu.

Okamžik, který vše změnil...

Francesca + Diego + Leon: (Tiše sedí na židli u bílé zdi)
Francesca: (Vstane ze židle a začne chodit po chodbě)
Leon + Diego: (Oba se podívají na Fran)
Francesca: Nezvládám to! Sedíme tu už hodiny a stále nás za Vio ještě ani nepustili. Pokud to tak půjde i další hodinu můj zvýšený tlak způsobí, že tu prostě omdlím. (Histericky)
Diego: (Povzdychne si) Slyšela si přece toho doktora, Fran. Violetta utrpěla trauma, které jí poškodilo psychiku. Všichni se teď budeme muset snažit, aby se Violetta opět v žila do svého života. Ona nás potřebuje a jestliže se potvrdí ta teorie od Angie, tak to bude právě Leon s kým se Vio nakonec uzdraví. Teď je ale důležité, aby jsme jí vždy byli oporou.
Francesca: Vždyť já tohle všechno vím, Diego. (Vzdychne si) Jen mám strach, že to Violetta nezvládne. My všichni jí sice budeme pořád na blízku, však smířit se situací nebude pro Vio vůbec lehké. Víš přece jak ona na všechno reaguje. Každý den jsem jí radila, aby si s Leonem promluvila. Jenže ona si tehdy ještě neuvědomovala, že Leona miluje a raději se mu vyhýbala.
Leon: (Překvapeně se podívá na Fran)
Francesca: (Soucitně se zahledí do Leonových očí)
Diego: (Též se koukne na svého nejlepšího kamaráda Leona a poté přesměruje svůj pohled zpátky na Fran) Violetta je bojovnice a jistě je také dost silná. Musíme Vio jen věřit a dát jí i nějaký čas.
Francesca: (Vzlykne) Ona ale žádný čas už nemá, Diego. (Odmlčí se, kdy si i utře své slzy) Tak moc se těšila na naše vánoční vystoupení. Chtěla všem zúčastněným udělat krásné a bezstarostné Vánoce. Vio tyto svátky velmi zbožňuje. Jenže ona teď musí být tady a o ty pěkné Vánoce přijde. (Vzlykne)
Diego: (Nadechuje se, aby něco řekl)
Leon: (Se svými slovy ho však předběhne Leon, který vstal ze své židle) Nepřijde! Violetta má stále ještě tři týdny na uzdravení. I kdyby se Violetta do té doby nezlepšila i přesto jí uděláme krásné a veselé  Vánoce.
Diego: Ano! Sám bych to lépe neřekl, brácho.
Francesca: A Violetta? Myslíš, že se ona s tím vším smíří?
Leon: Nevím. Zatím bych Vio raději nic neříkal. Možná, že když nebude mít takový nátlak uzdraví se rychleji.
Francesca: (Smutně si povzdychne)
Diego: (Obejme Francescu)
Leon: (V této chvíli vytáhne svojí peněženku, ve které najde fotografií sebe a Violetty. Náhle mu utečou dvě, tři slzy, jenž si rázem i setře.)

Poté co rodina Castillo odešla z pokoje Violetty, naši hrdinové se také šli za svojí kamarádkou podívat

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.


Poté co rodina Castillo odešla z pokoje Violetty, naši hrdinové se také šli za svojí kamarádkou podívat. I když Violetta opět nevnímala, nemluvila a odmítala oční kontakt věděla, že to jsou jistě její přátelé. Leon, Francesca i Diego se velice snažili, aby Violettu přiměli k nějakému mluvení. Nepovedlo se a naši hrdinové najednou zjistili, že to s Vio vůbec  nevypadá dobře. 

---

Nastal druhý den ráno, kdy se naši tři hrdinové sešli ve škole. Všichni studenti se připravovali na svou první hodinu tance, však Pablo chtěl ještě před tím něco vyřešit. To co uvedl před studenty všechny velmi vyděsilo.

Pablo: Dobrý den, mládeži. (S velice neutrálním výrazem)
Studenti: Dobrý den. (S úsměvem)
Pablo: Každý z vás už jistě ví, co se tu včera odpoledne stalo. Violetta, která je naší studentkou byla včera odpoledne nalezena v malé zamknuté místnosti. Ona však trpí dost silnou klaustrofobii a proto jí také hned poté  odvezla záchranka. Jsem si ale jistý, že tohle nebyla nehoda, ba naopak. Někdo Violettu schválně zavřel a je vám doufám i jasné, že viník bude přísně potrestán. Nečekám, že se teď a tady viník přihlásí ale čekám, že bude aspoň trochu fér a ještě dnes se půjde přiznat do ředitelny. Pokud se do zítřka nepřihlásí budeme potom postupovat dle pokynů policie.
Natálie: Pablo? A jak je na tom  Violetta teď? Bude v pořádku? (Smutně)
Pablo: To bohužel nevím, Natálie.
Francesca: Jak by na tom asi byla? Nemluví, nereaguje a zkrátka ani nevyhledává oční kontakt. Je na tom dost špatně, Natálie. (Naštvaně)
Natálie: (Provinile skloní svojí hlavu a zároveň i na malý okamžik zavře své oči)
Leon: (Povzdychne si) Doktor říkal, že utrpěla psychické trauma, při kterých by měla chodit na terapii. Doktoři však doporučují, aby po dobu té terapie byla jeden měsíc v nemocnici.
Pablo: To je mi líto. Pokuď by se náhodou neuzdravila byly bychom nuceni obsadit její roli ve vánočním vystoupení.
Francesca: Ona se nám ale uzdraví a na vánočním vystoupení s námi  vystupovat prostě bude.
Pablo: (Pousměje se a s povzdechem odpoví) Doufejme. (Odchází)
Ludmila: (Cítí se ztrápeně)

Studenti a profesoři Violettě přejí brzké uzdravení. I když se Pablo zmínil o změně roli Violetty se i přesto  nikomu ze studentů či přátelů nelíbilo, že ředitel chce Violettu přeobsadit. Všichni totiž chtějí, aby Vio vystupovala na blížící se vánoční akci i když se jí stalo to co se stalo.

Jenže co Ludmila? Chystá ona ještě něco nebo ten její ztrápený pocit je opravdový důkaz toho, že i Ludmila se dokáže cítit provinile?

To už vám brzy prozradí následující kapitoly...

Violetta - Společně jsme lepší (Láska o Vánocích přichází) Kde žijí příběhy. Začni objevovat