Hned jak zazvonilo na konec vyučovací hodiny se všichni studenti odebrali ke svým školním skřínkám a pomale odcházeli ze školy domů.
Francesca s Violettou, jež byli stále u svých skříněk začaly s velmi vážným rozhovorem.Violetta: Fran!
Francesca: Co? Uvědomuješ si, že jestli to tak půjde dál utrápíš s tím nejen sebe ale i jeho? Sakra Violetto! Takhle to brát přece nemůžeš.
Violetta: (Přemýšlí) Já vím. A už teď se stydím za to, že to stále odkládám. (Zasní se) Možná ale...(Všimne si, že jí Fran vůbec neposlouchá)
Francesca: (Dívá se na Ludmilu)
Violetta: (Ohlédne se) Fran?
Francesca: (Podívá se na Violettu) Promiň. Já jen...(Odmlčí se) Vio, ví ještě někdo o té tvé minulosti, o které si mi dnes řekla?
Violetta: Ne? O mé minulosti víš zatím jenom ty a nikomu jinému jsem se nikdy nesvěřovala. Proč? (Zmateně)
Francesca: Odkaď Ludmila vzala to co v hodině řekla?
Violetta: Co tím myslíš?
Francesca: Řekla přece, že tvůj otec tvojí výchovu bez tvé matky nedokázal. Pokuď si se mimo mě už nikomu jinému nesvěřovala by mě potom zajímalo, kde to ta Ludmila vzala.
Violetta: To nevím. Ale nemyslíš si snad, že dnes byla na toaletě a tím pádem slyšela i náš rozhovor?
Francesca: (Pokrčí rameny)
Diego: Ahoj holka. (Usměje se na Fran)
Francesca: Jé! Ahoj lásko.
Leon: Lásko? Moment! Vy spolu chodíte?
Diego: Ano. Zrovna dneska jsme se dali dohromady.
Leon: A že si se nepochlubil, brácho.
Diego: To my nemůžeš zazlívat. Ty vaše problémy mě odrovnali.
Leon: Moc vtipné. (S ironií v hlase)
Francesca: Co kdyby jsme si my čtyři někam vyrazili?
Diego: Dobrý nápad. Trochu odpočinku neuškodí.
Leon: Ano. Taky bych rád někam zašel. (Podívá se na Violettu)
Francesca: Vio?
Violetta: (Nevnímá)
Francesca: Violetto! (Hlasitě)
Violetta: (Lekne se) Fran! Chceš snad abych ohluchla? Vždyť víš, že tě poslouchám.
Francesca: Neposloucháš! A když si myslíš, že posloucháš tak schválně...Na co jsem se tě teď ptala?
Violetta: Na Lud...(Všimne si kluků) A-Ahoj kluci.
Diego + Leon: Ahoj.
Violetta: Já...dobrá. Nejspíš jsem asi nevnímala. (Dívá se na Leona)
Francesca: Vždyť jsem ti to říkala, Vio. (Povzdychne si) Máš dnes něco v plánu?
Violetta: O ničem co bych dnes měla dělat nevím. Takže ne. Na dnešek žádný plán nemám.
Francesca: Super. Teď už máš. Jdeme na čtyřčlenné rande. (Říká s úsměvem a jde k východu školy)
Violetta: Cože!!!! (Hlasitě)
???: Crrrrrrrrrr...(Mobil Violetty)
Violetta: (Vyndá mobil ze skříňky, vezme si věci, skříňku zamkne a jde také pomale k východu) Haló?
Táta: Vio! Konečně! Už jsem si začínal myslet, že mi ten zatracený mobil nezvedneš.
Violetta: Promiň, tati. Právě mi skončila hodina. Stalo se něco?
Táta: Stalo! Olga a Ramallo se zase hádají. Tentokrát ale Olga rozbila skleničku a Ramallo okno.
Violetta: Co? To se takhle hádají opět kvůli svatbě?
Táta: Kdyby jen to. (Povzdychne si) Olga viděla Ramalla s naší firemní sekretářkou na obědě a myslí si, že jí Ramallo podvádí. Ramallo tam však byl jen kvůli firmě.
Violetta: To ti řekl on?
Táta: Ne. Sám jsem ho tam poslal.
Violetta: Tak proč to Olze nevysvetlíš? Takhle nám brzo náš dům zdemolují.
Táta: Snažil jsem se ale ona neposlouchá. Což jsem ještě nezmínil to, že ta rozbitá sklenička měla zprvu letět na mě.
Violetta: Jdu domů!
Táta: Ne! Dnes domů přijít nemůžeš, Violetto. Rozhodli se totiž, že rozhádají i náš všechny. Proto jsme se my ostatní rozhodli, že dnes raději budeme spát venku.
Violetta: S myšlenkou, že náš dům nemusí být ani v pořádku. Hm...To je moudré rozhodnutí, tati. Budu spát u Francescy ale stejně si myslím, že by doma měl někdo zůstat.
Táta: Promyslíme to. Ahoj.
Violetta: Ahoj
Francesca: Stalo se něco, Vio?
Violetta: Stalo. Olga a Ramallo se hádají. Naší se rozhodli, že budou spát venku snad někde pod širákem a já si dnes mám hledat nocleh prej někde jinde.
Francesca: Ou....Olga zase touží po svatbě?
Violetta: Touží ale tentokrát si myslí, že jí Ramallo podvádí.
Francesca: Bezva. Budeš spát u nás, jelikož jsem dostala další skvělý nápad. Po našem jakoby rande zakotvíme i s našimi kluky u nás, kde si i uděláme menší přespávačku.
Diego: Krásný jak si řekla, že jsme vaši kluci.
Violetta: A tvůj táta to dovolí, Fran?
Francesca: Neví o tom a říct mu to ani nehodlám. Dnes totiž není doma. Tak jdeme?
Diego: Do cukrárny?
Leon: To zní dobře.
Violetta: Hm...Čtyřčlenné rande v cukrárně? Ano. Souhlasím. Jdeme! (Zavelí)Jakmile došli naši hrdinové do cukrárny si též i něco dobrého objednali. Při čekání na pohár, koktejl či i chutný dezert začal nepříjemný rozhovor o Ludmile.
Diego: Ta Ludmila mě dnes opravdu dostala. Takhle se chová pořád?
Francesca: Ano i ne.
Violetta: Ano, jelikož důvod proč se tak chová jsem především já.
Leon: Ty? Proč?
Violetta: Myslí si, že jí kradu popularitu. Podle Ludmily jí nikdo nikdy nemůže zastínit, protože se před všemi přezdívá hvězdou. Když jsem ale ukázala svůj talent, Ludmila se toho najednou zděsila.
Diego: Takže pokuď to dobře chápu, tak vymýšlí všechno proto, aby pořád zůstala tou hvězdou a vy jste se tak k žádné dobré příležitosti nedostali.
Francesca: Ano. Tentokrát jí to však nevyšlo. Violetta vyhrála a za každou cenu stebou bude zpívat na Vánoční akci, Leone.
Violetta: To přece ale nic neznamená. Můžu být nemocná nebo mě odstraní sama Ludmila. Ona udělá totiž všechno, aby byla opět populární.
Francesca: Ublíží ti a bude se vyrovnávat se mnou, Violetto.
Leon: Ani já té v tom nenechám, Vio. (Vezme Vio za ruku a pousměje se)
Violetta: (Mírně se na Leona usměje)
Diego: No...A já bych se samozřejmě přidal taky. (Zasměje se) Děsí mě však to, že mluvila o tvých rodičích, Vio. Jak asi myslela to co v hodině řekla? To je přece nesmysl, že tě tvůj otec bez tvé matky nedokázal vychovávat.
Violetta: (Má v očích opět slzy)
Leon: (Podívá se na Vio a pak na Fran)
Francesca: Diego! Toto neříkej!
Violetta: (Chvíli mlčí) Není to žádný nesmysl. Ludmila řekla pravdu. (Řekne smutně se slzami v očích a odchází z cukrárny)
Leon: (Běží za Violettou)Violetta, která odešla z cukrárny na čerstvý vzduch se v parku posadila na dřevěnou lavičku a nechala si slzy stékat po své tváři. Leon, jenž jí následoval se posadil vedle Violetty a pevně svou lásku objal. Po chvíli Violetta začala sama od sebe vyprávět.
Violetta: Bylo mi šest, když mamince zjístili rakovinu. Tehdy jsme žili na floridě, kde jsem měla hodně dobrých kamarádů. Tenkrát jsem si aspoň myslela, že mám kamarády ale popravdě jsem měla jen jednoho. Byla to hudba, která se mi stejně zabavila. Když maminka po velice velkém boji i slibu, jenž mi dala, že mě nikdy neopustí, že vše bude zase jako dřív zemřela, můj táta to nezvládl. Zakázal mi hudbu, zpěv i tanec a nestaral se ani o svou firmu tak ani o mě. Připomínala jsem mu mámu. Starala se o mě Olga, což je naše hospodyně a Ramallo se naopak staral o taťkovu firmu. Po třech měsících jsme se stěhovali a mě to bylo úplně jedno. Kamarády, které jsem měla jsem stratila, jelikož přes mojí bolest jsem s nimi nikam nechodila a tak o mě přestali mít zájem. Hned první den v Buenos Aires, kam jsme se vlastně i přestěhovali jsem potkala Francescu a vše se pomale začalo lepšit. I když jsem si chvíli nikoho nechtěla připustit k tělu jsem se s Fran nakonec začala kamarádit. Jenže pořád mám strach, Leone. Bojím se, že když spolu budeme chodit stratím dalšího milujícího člověka. Nezvládla bych tě stratit, protože tě miluju, Leone.
Leon: Taky tě miluju a nemusíš se bát. Já tě nikdy neopustím, Violetto. (Pohladí Vio po tváři a zároveň jí i políbí) Je mi líto to co se stalo. (Řekne chvíli po polibku) Ale tvá máma by jistě nechtěla, aby jsi se takhle trápila.Violetta, která se právě Leonovi skoro se vším svěřila Leona objala. Oba se milují a proto se také dnes v parku dali dohromady.
Francesca byla velmi šťastná, že se konečně zrodila Leonetta a Diego chtěl naopak oslavit, že se jim toto čtyřčlenné rande vyvedlo.
Ale...
I když Violetta řekla Leonovi téměř všechno důležité na něco však zapomněla.
Neřekla něco co by jí později mohlo stát život...
---
Co myslíte, že by to mohlo být? Zkuste porovnat rozhovor mezi Violettou a Francescou i Violettou a Leonem a přijďte na to co Violetta Leonovi vlastně zatajila.
Váš tip pište do komentářů...PS: Jste rádi, že se Violetta s Leonem dali dohromady?
ČTEŠ
Violetta - Společně jsme lepší (Láska o Vánocích přichází)
Fiksi PenggemarSpolečně jsme lepší. Právě tyto slova jsou vyřčená z našich známých hrdinů ze seriálu Violetta. Violetta, Francesca, Federico.....a další věří že tyto slova znamenají víc než oni sami říkají. Je to jejich výkřik který jim dodává odvahu, sílu dokonce...