21. 1/2

1.4K 58 18
                                    

Kathlyn 

,,dobré ráno."  Políbil mě Mac na temeno.,,Dobré."Usmála jsem se.,,Co budem dneska dělat?" vstal z postele a oblékl si pohozené tričko vedle postele.Lehla jsem si na břicho,rozvalila se přes celou postel a s úsměvem jsem ho pozorovala.,,Hm..napřed by jsi mi mohl jít udělat nějakou lahodnou snídani."Navrhla jsem mu.Přešel ke mně a políbil mě.,,A nejsi náhodou nějaká rozmazlená?" řekl s úšklebkem,když se odtáhl.,,.ne.A chci lívance,takže šup šup,já čekám." popohnala jsem ho.Protočil očima.,,Ty to asi myslíš vážně že?" přikývla jsem.,,Já s tebou bydlet odmítám.Zabíjíš mě jenom ted,co s tebou mám jako dělat ten týden v Londýně?"

,,Třeba semnou nebudeš bydlet jen u vás,když dojedu,ale později spolu budem jen my dva.Sami." nervozně jsem zamumlala a mnula si palce,na které jsem se dívala.Marcus vložil mé dlaně do těch jeho a zadíval se mi do očí,ve kterých se jevily jiskřičky jistoty.,,A třeba tam budou s náma i naše děti." Usmála jsem se.,,Bylo by to hezké,že?" ,,Nejhezčí.Dokážu si představit ten dokonalý život s člověkem,kterého miluju." sčísl mi pramínky vlasů za ucho,,Ale já mám terpve sedmnáct a ty teprve mít budeš.Na tohle je času dost,nemyslíš?" Líbilo by se mi s ním bydlet.Miluju ho a to hodně.Momentálně nemám v plánu ho opouštět na dlouhou dobu a dokážu si s ním představit budoucnost.Chci s ním mít děti,dům někde na venkově.Třeba s ním i sestárnout,ale ještě nejsme ani dospělí.Může se toho ještě hodně změnit.Třeba nám to nemusí tak dlouho ani vydržet.,,Kdykoliv se může stát cokoliv, Kath.Sice se můžeme někdy v budoucnu třeba rozejít.Možná že nám to dlouho nevydrží,nikdy nevíš co nás čeká a ani já sám to nevím.Ale žijeme teď a tady.Jen to,co ted vím stoprocentně je,že tě miluju a nedokázal bych tě opustit.Aspoň ne v následujících týdnech.Takže mi je jedno že jsme na plánování naší budoucnosti mladí,ale já si ted nic víc nepřeju.Rozumíš?"Široce jsem se usmála.,,Miluju tě,Maci.",,Já tebe taky." Políbil mě na čelo.,,S čím chceš ty lívance?" zeptal se mě.,,Nechávam to na tobě."Naposledy mě políbil na rty a odešel z pokoje.Znovu jsem si lehla na záda a zavřela oči.

,,Kathlyno!Okamžitě vstávej!" utřela jsem si tváře,které byly celé poprskané.,,Co je,Carino?" Otočila jsem se na bok a mlaskla si.,,Vstávej.Jdeme se projít,musíme si popovídat." ,,Je ještě čas.Půjdeme odpoledne." ,,snídaně!"Ozvalo se za mými zády.Rychle jsem oči otevřela a posadila se.,,A na jídlo slyší."Matrace vedle mě se probořila,protože si na ní Car sedla.,,Ale na strávený čas se svojí nejkou nereaguje." protočila očima.Marcus se uchechtl a položil mi tácek s nádobím a jídlem na nohy.,,hm.Ale tohle vypadá zatraceně dobře." sebrala si jeden lívanec a ukousla si.,,taky že to je zatraceně dobrý.Vyměníme si kluky?"Vyhrkla.,,co to slyším?"Přišel za námi do pokoje Tinus a obejmul Marcuse okolo ramen.Ta jejich bratrská láska mě někdy zabije.Jsou tak roztomilí.,,Uh.Lívance!" řekl znovu,než mu někdo stihl odpovědět a svalil se na postel vedle mě.Taky si lívanec vzal a ukousnul si.,,Ty jo.Ty jsou fakt dobrý."Pochválil s plnou pusou.Usmála jsem se.,,No děkuju.To je milé."Řekl Marcus.,,Tak to není dobré,jetli jsi to dělal ty."Stejně si ale Tini ukousl další kus.,,Jo,to vidím." odpověděl mu bratr s protočením očí.,,Ty by jsi mi taky někdy mohl donést snídani do postele,babe.Co ty na to?" Cara si sebrala další placku a Marcus se posadil za Tinuse.,,Ten by ti dal tak maximálně vyhořenou kuchyni."Zasmál se Mac.,,babe?"Udiveně jsem řekla já.,,Caro,ty jsi nemocná ne?"dopověděla jsem.Tinus nám ukázal jeho rovné zuby a Cara se lehce usmála.,,Ne.Ale už jsi to všechno mohla vědět,kdyby jsi se šla se mnou projít.Tvoje chyba." zmateně jsem se podívala na Marcuse,ale ten pouze mikl rameny,že nic neví.Můj pohled směřil k Tinusovi,který si pochutnával na lívancích a culil se jak blbeček.Ten mi nic nepoví,proto jsem se podívala zpet na Caru.,,Všechno?" ,,jo,všechno.Ale to až venku.Tak rychle dojez." zamračila jsem se.,,Já se toho ještě ani nedotkla.To vy mi tady jíte snídani,běžte si udělat vlastní." ,,Na co si chystat vlastní snídani,když je tady nachystaná a ještě teplá."Zapojil se do naší konverzace Tini.Cara pouze přikývla na to,že je to pravda.Povzdechla jsem si nad tím,že nic nezmůžu a konečně se taky zakousla do lívance,který sám dělal můj kluk.lepší jsem nikdy nejedla.

---

,,počkej.takže jakože ty a Tinus spolu fakt chodíte?"Usrkla jsem si z mé cocacoly,kterou nám koupila Anne včera v obchodě.,,Tak nějak jo.Já nevím Kath.Když mě včera políbil,tak jsem chtěla,aby nikdy nepřestal." přiznala se mi.,,ty ho miluješ!" nevěřícně jem vyhrkla.Věděla jsem že ho Cara chce.Ale že by se do něj opravdu zamilovala?To mě nenapadlo.,,Možná." zamumla.To mi ale začalo bít srdce jako utrhlé z řetězu,v krku se mi udělal velký knedlík,který jsem nemohla spolknout a pohled nemohla odtrhnout od toho,co bylo předemnou.

Lost love|FF Marcus Gunnarsen Kde žijí příběhy. Začni objevovat