Seslán z nebe

Kdo to byl?

,, Tesáku co tady děláš?" zeptal jsem se udiveně.
,, No já. My totiž máme hlad tak jsem šel ukrást zásoby z tábora , ale uviděl jsem tebe a říkal jsem si kam asi jdeš." vysvětlil
,, Tesáku vydal jsem se vám pomoct! Našel jsem zázračnou rostlinu která vám pomůže. " zaštěkal jsem nadšeně.
,, To je úžasné! Já věděl že nesklameš." zaštěkal nadšeně.
,, Zaveď mě do vašeho tábora!" přikázal jsem mu a Tesák mě ochotně poslechl.
Už z dálky jsem cítil puch skaženého masa. Když jsem se objevil uprostřed tábora nestačil jsem se divit jak se ti psy za dva dny změnili. Byli tam vychudlí , nešťastní a viditelně nemocní psi. Jejich těla pokrývali nechutné boláky. Většina psů ležela v horečkách a vzdychala.
,, Tesáku rychle budu potřebovat pomoc!"

Slunce právě začalo vycházet když jsem se objevil v táboře. Celou noc jsem léčil , mastil , krmil , lovil , a zachraňoval nemocné psy a teď jsem byl naprosto zmožen. Rychle jsem si zalezl do pelechu abych si alespoň ještě chvilinku odpočinul.

,, Vstávej! Musíme jít na lov!" vzbudilo mě.
,, To je asi omyl. Já jsem léčitel né lovec." zívl jsem si a pokoušel se spát dál. Ale ten pes byl neodbytný.
,, Hele , kvůli moru je nás málo Alfa nás pověřil ať jdeme lovit." vyštěkl a já neochotně otevřel oči.
,, Zelenoočko nech mě spát." zavyl jsem.
,, Ale jak to mám vysvětlit Alfovi?!" zeptal se.
,, Jo , už běžím." nenadšeně jsem se zvedl a vrávoravými kroky jsem došel k východu. Sluneční pes zářil a na nebi plulo jen pár mráčků.
,, Dnes bude vedro." poznamenal jsem. Chudáci co budou dělat? Sami si pro vodu dojít nedokážou.
Hm, Zelenoočko by to pochopil. Myslím že mu to můžu říct. On také Alfu nenávidí.
,, Zelenoočko chtěl jsem ti něco říct." začal jsem pomalu s vysvětlením.
,, A co ?" zeptal se se zájmem.
Najednou mě do nosu udeřil pach králíků. Hodně králíků.
,, Cítíš to taky?" zeptal se Zelenoočko.
,, Jo. Jdi z této strany a já půjdu tou druhou." přikázal jsem a rozdělili jsme se.
Pomalu jsem se plížil podrostem. Na druhé straně jsem zahlédl kus bílé srsti. Zelenoočko je připravený. Tři , dva , jedna skok! Zakousl jsem se do hnědého kožíšku a křup. Zlomil jsem mu vaz. V tu chvíli  se přede mnou mihlo něco černého. Další králík. Znovu jsem skočil a dostal jsem ho. Jeho teplá krev mi stekla na jazyk a já cítil jak se mi sbíhají sliny.
Podíval jsem se jak se vede Zelenoočkovi. Před ním leželi taktéž dva králíci.
,, Super. Myslím že to bude stačit.Alfa říkal že v skladu ještě něco málo je." zaštěkal Zelenoočko a popadl svůj úlovek.
,, No Zelenoočko jdi napřed. Já musím ještě nasbírat nějaké bylinky." vymluvil jsem se. Zelenoočko přikývl a zmizel v křoví. Já začal hloubit díru. Vhodil jsem do ní králíky a zahrabal jsem ji.. Musím pomoct ostatním. Něco jim ulovím a donesu jim vodu.

Když jsem dorazil do jejich tábora v tlamě jsem držel lasičku a veverku.
,, Ahoj." pozdravil jsem Tesáka který se schovával ve stínu před slunečním psem.
Vypadal mnohem líp než ráno.
,, Ahoj! Jsem rád že tě vidím." zaštěkal a olízl mi čumák.
,, Tady jsem vám donesl něco málo k jídlu !" pochválil jsem se.
,, Jsi zlatý." pochvaloval mě Tesák.
,, Jak se daří?" zajímalo mě.
,, Jo pořád stejně , ale já se cítím lépe. Dokonce jsem dnes ráno ulovil králíka." pochlubil se.
,, To je super!" zaštěkal jsem.
,, Hm ještě vám dojdu pro vodu." uvažoval jsem nahlas.
,, Pomůžu ti!" nabídl se Tesák a spolu jsme se vydali k řece

,, Kdes byl?" zavrčel Alfa když jsem se snažil nepozorovatelně vklouznout do doupěte.
,, Sbíral jsem bylinky." ohradil jsem se.
,, Aha." zavrčel a dál si mě nevšímal.
Ještě že mě napadlo utrhnout ty obyčejné kytky. Alfa se v nich nevyzná takže my to prošlo. Odnesl jsem králíky do skladu a zalezl jsem do chlaďoučkého doupěte.

,, Večeře" zněl Alfův nakvašený hlas táborem. Neochotně jsem se šel seřadit. Jelikož mě Alfa učinil Omegou jím jako poslední tudíž na mě většinou nic nezbyde. Naštvaně jsem sledoval Alfu jak se cpe mým králíkem.
Kéž by ho někdo sesadil už to tu s ním nevydržím. Pak byla na řadě Beta. Spokojeně přišla ke kořisti a vzala si po Alfovi druhou polovinu králíka.
Proč ho nevyzve na souboj? Je silná. Mohla by to skusit.
Po večeři jsem si zalezl do doupěte a čekal jsem až všichni usnou. Čeká mě další noc léčení.

Sluneční pes vycházel když jsem šel z nočního léčení s plnou tlamou bylin do tábora. Vše spalo. Unaveně jsem vlezl do doupěte a těšil jsem se na svůj pelíšek.
K mému údivu jsem tam nebyl sám.
Beta tam seděla a prohlížela si bylinky pověšené na zdi.
,, Ahoj." pozdravila a zavrtěla ocasem.
,,Ahoj , co potřebuješ?" zeptal jsem se.
,, Víš  bolí žaludek a není my celé tělo. Tak jsem se chtěla zeptat jestli nemám mor. Celkem se toho bojím,." přiznala se. Došel jsem k ní a pečlivě jí prohlížel.
,, Ne mor to není." prohlásil jsem.
V tu chvíli začala Beta zvracet. Vyšlo z ní něco nechutného, totiž taková zelená voda. Zmateně jsem to očichal a v hlavě mi znělo
,, Je to otrava nějakou rostlinou!"
,, Beto co jsi včera jedla?!" zaštěkal jsem vyděšeně.
,, No , to co jste ulovili." zakňučela
,, Zůstaň tady a moc se nepohybuj. Dojdu pro protijed!"
Klepal jsem se po celém těle.
Pokud zemře Alfa se postará o to aby to svedli na mě. Ocejchuje mě a vyloučí ze smečky. Udělalo se mi zle. Jako smyslů zbavený jsem pobýhal po louce a ani jsem nevěděl co hledám.
Uklidni se.
Na druhé straně louky jsem zahlédl sytě oranžové rostliny. Natrhal jsem je a pelášil jsem za Betou.
,, Auuu to bolí!" slyšel jsem zoufalé vytí přes celý tábor.
Strnul jsem. Je to tu. Nadechl jsem se a vyrazil do tábora.
,, Co se tady děje?!" zavyl rozzuřeně Alfa a přejel mě pohledem.
,, Betu někdo otrávil." odpověděl jsem stroze a hodil rostliny do vody.
,, Jak otrávil?!" rozpálil se Alfa až jsem začal pociťovat strach.
,, To nevím, ale vypadá to na otravu rostlinou." zakňučel jsem a dal jsem Betě vypít vodu ve které plavali rostliny.
,, Strašně to bolí!" vyla a z tlamy jí kapala zelená pěna. Pak začala zase dávit a Alfa znechuceně odešel ven.
Vím co mě čeká. Beta jedla můj úlovek . Tohle je můj konec.