Seslán z nebe

Odhalení?

,, Ahoj Raple chtěl jsem se tě zeptat jestli by ses nešel projít?" zeptal jsem se.
,, Jo rád. Kam půjdem?" zaštěkal a vrtěl přitom ocasem.
,, No chci tě vzít tam kde jsi spadl." zakňučel jsem a čekal jsem na jeho odpověď.
Byl sice trochu nesvůj , ale souhlasil.
Pomalu jsme se vydali k útesu.
V poslední době se hodně ochladilo a listí se začalo zabarvovat. Miluji tento čas. Nejsou vedra a není ani velká zima.
,, Tak co jak se máš?" prolomil jsem dlouhé ticho.
,, Jo dobrý. Jen je mi líto, že už jsou to 2týdny od mého probuzení a já jsem si na nic nevzpomněl." zakňučel sklesle.
,, Neboj nejde vše hned." snažil jsem se ho uklidnit.
,, Tak a jsme tady ." zaštěkal jsem.
,, Pokud si na něco vzpomeneš hned mi to řekni." zaštěkal jsem tiše.
,, Promiň, ale nic." povzdechl si smutně.
,, Tak se tu ještě chvilku projdeme a pak se vrátíme do tábora."

,, Tak co ? Vzpomněl si?" zeptal se Alfa plný očekávání.
,, Ne !" zakňučel jsem
,, Já fakt nevím jak si má vzpomenout.Co máme dělat aby si vzpomněl?" ptal se sám sebe Alfa.
Najednou vyšla z póza rohu Beta.
,, Napadlo mě." zaštěkal ,, že bychom postupně pouštěli jednoho psa za druhým a možná by si Rapl vybavil svého vraha."
,, To je dobrý nápad." uznal jsem.
,, Ale jak to vysvětlíme psům?" zeptal se Alfa.
,, Hm, můžeme říct že aby si oživil paměť potřebuje si vybavit vzpomínky." navrhl jsem zamyšleně.
,, Jo to by šlo.'' uznal Alfa.
,, Půjdu jim to oznámit." navrhla Beta a zmizela z doupěte.
,, Alfo, chtěl jsem se zeptat. Vím že je to osobní, ale nečeká Beta štěňata?" zeptal jsem se nervózně.
,, No všiml jsem si že má větší břicho, ale se mnou ty štěňata nemá." vysvětlil Alfa a stočil pohled ke vchodu.
,, Hm musím  se jí zeptat, abych mohl být připraven pomoct jí." uvažoval jsem nahlas a vydal se ven.

Rapl
Spokojeně jsem seděl na paloučku a olizovala jsem si jizvu která mi zbyla.
Když v tom okamžiku vyšla Beta a řekla že aby mi připomněli paměť budou se mnou chodit každý den k propasti.
Na jednu stranu jsem rád , že se mi snaží pomoct na druhou stranu je zvláštní jaký okolo toho dělají povyk. No tak to byla nehoda. Prostě jsem spadl a co? Ale oni se chovají jako detektivové.
Musím se zeptat Duffyho proč to tak řeší.
Pak jsem si ale všiml Nera. V poslední době vypadal hodně ustaraně a unaveně asi je nešťastný z toho co se stalo.
,, Raple můžeš si vybrat s kým se jako prvním odebereš k propasti." zněl ke mě Betin hlas.
,, No rád bych šel s Nerem." zaštěkal jsem. Nero se v tu chvíli otočil a z jeho pohledu nešlo nic vyčíst. Pak se , ale usmál a pokračoval v cestě do pelechu .
Jé támhle jde Duffy mohl bych se ho zeptat, napadlo mě a rychlým krokem jsem se k němu vydal.
,, Ahoj!" pozdravil jsem ho a vrtěl jsem přitom ocasem.
,, Jé Raple, ahojky jak se daří?" zeptal se s úsměvem.
,, Jo fajn. No vlastně jsem se tě chtěl zeptat." přiznal jsem tiše.
,, Povídej." řekl srdečně Duffy a posadil se do trávy.
,, Víš přijde mi divný proč všechny tak strašně zajímá ta moje nehoda. No tak se stalo s tím už nic nenaděláš. Nebo se tam odehrálo něco víc?" zeptal jsem se tázavě.
Na malou sekundu jsem uviděl v Duffyho očím strach a jakési tajemství, ale pak to byl zase ten starý milý Duffy .
,, Né jen jen chceme aby se ti obnovila paměť." řekl vyhýbavě a rychle dodal
,, No tak já už půjdu." a zmizel v doupěti.
Co se to se všemi děje?
,, Raple máme jít k propasti." vedle mě se objevil Nero.
Vypadal navenek natěšeně, ale já poznal že něco není v pořádku.
,, Děje se něco?" zeptal jsem se šetrně.
,, Ne !" odsekl nervózně a olízl si pysky.
,, Co by se mělo dít?" zeptal se a bez čekání na odpověď vyrazil do lesa.
Šel jsem mu v patách úzkou lesní cestičkou.
Najednou mě hrozně rozbolela hlava jako bych v ní měl tisíc kámenů.
Dorazili jsme k převisu. V tu chvíli jako by mě někdo udeřil do hlavy a mě se vybavila vzpomínka.
Stál jsem nad skalním převisem i s Nerem a najednou Nero zavrčel a ....
Udělalo se mi zle a srdce mi bílo jako o závod.
,, Co je ?" zeptal se Nero a jeho tón se změnil teď už temně vrčel.
,, Jestli cekneš tak tě zabiju!!!" bylo mi zle tak že se mi před očima udělalo černo a pak byla jen hustá tma.......