Síla Haleových

2. Smečka v lesích

Potom jsme šli spát do skladiště. Byla jsem z té proměny unavená.

Do bytu vběhl Derek a zabouchl vrata. Seděla jsem na posteli, vedle mě Cora a Peter zase na schodech.
Derek se otočil od vrat čelem k nám.
Pohled upřel na mě.
Rázným krokem se ke mě rozešel. Měl v očích vztek.
,,Dereku....ne." Řekla varovně Cora a chtěla vstát a postavit se Derekovy do cesty....
,,Coro ne!" Ozval se Peter a Cora Dereka nechala.
Derek došel těsně k posteli, na které jsem seděla. Koukala jsem mu do očí.
Když ke mě došel úplně, chytil mě za ruku a s trhnutím postavil.
Pak mě pevně objal...

Otevřela jsem oči a hleděla do prázdna.
Znovu se mi zdálo o prvním objetí Dereka. Po spánku mi stekla slza. Tak moc mi všichni chyběli.
Znovu jsem usnula.

***

S trhnutím jsem se posadila. Chvíli po mě se rychle posadil Deucalion.

Zaraženě jsem hleděla na několik postav se žlutě nebo modře zářícíma očima.
Chystala jsem se do útoku, protože mi došlo, že nás obklíčili. ,,Ashley, ne!" Ozval se Deucalion.

Mezi žlutýma a modrýma očima jsem si všimla jednich rudých.
Všem oči vyhasly. Všechny jsem si prohlédla. Celá vlkodlačí smečka.

,,Deucalion." Představil se a alfě se okamžitě rozšířily zorničky. ,,Ten Deucalion? Ten, co chtěl mít dokonalo smečku a aby toho dosáhl, šel si pro svou dceru a jejího bratra? A kde tu dokonalou smečku plnou vrahů máš?" Řekla alfa a všichni se zasmáli...doslova se Deucalionovy vysmívali.

Postavila jsem se a zařvala alfa hlasem. Všichni se okamžitě přestali smát a přikrčili se.
Když se na mě vyděšeně podívali, měli možnost spatřit úplně rudé oči s jen černými zorničkami a modrými okraji očí.

,,Ty jsi alfa...mocná alfa." Řekla ona alfa smečky a mé oči vyhasly. ,,Zrozená alfa." Odsekla jsem a přešla blíž k Deucalionovy.
Všechny bety, kromě jedné, který stál vedle alfy, ode mě couvli.
,,Takže je pravda, že jeho dcera je jedna z nejmocnějších na světě." Usmála se alfa.
,,To si pište. Ale jestli si tu mou moc chcete vyzkoušet sami, tak se klidně bránit budu." Zavrčela jsem.

,,To nebude potřeba." Usmála se alfa a natáhla ke mě ruku. Nejistě jsem se podívala na Deucaliona. Kývl.
Podala jsem alfě ruku a potřásli jsme si.
,,Jsem Frig." ,,Ashley Haleová." Jakmile jsem řekla své jméno, ruku mi pustila a zorničky se jí stáhly. ,,Jako dcera Talie Haleová?" Zeptala se. ,,Ano, to byla má matka." Přikývla jsem.

Frig okamžitě cukla rukou a všechny její beta se zklidnily. ,,Je pro mě čest poznat dceru alfy, u které jsem tolikrát byla, aby mi poradila. Bála jsem se toho být alfa a tvá matka mi několikrát dobře poradila. Vezměte si věci, můžete zatím být u nás." Řekla a její bety vyšli ven, s ní v patách.

,,Tak jdeme." Deucalion mě obešel. ,,Počkej, ty jim věříš?" Zeptala jsem se a se svou taškou ho následovala. ,,Ashley....vlkodlakům, které neznáš, se nedá věřit. Ale tebe se bojí. A jelikož jsi mě bránila, když se mi smáli, myslí si, že mě chráníš. Takže neublíží ani jednomu z nás." Vysvětlil.

Srovnali jsme krok s Frig. ,,Co vlastně děláte tak daleko od Beacon Hills?" Zeptala se a mě píchlo u srdce.
,,Jen jsme se rozhodli na chvíli Beacon Hills opustit." Řekl Deucalion, když viděl můj výraz.

,,Co všechno dovedeš, Ashley?" Otočila svůj zrak ke mě. ,,Když se proměním, můžu vypadat jako normální vlkodlak. Nebo mi může ztmavnout kůže, nárůst mi drápy i na nohou, drápy na rukou a tesáky jsou větší a oči mi září celé rudé. A nebo se umím měnit na vlka." Odpověděla jsem.

Chystala jsem říct i to, že jsem se proměnila i při zatmění měsíce, ale Deucalion mě nenápadně chytil za zápěstí. Došlo mi, co tím chtěl říct...že bych jim to neměla říkat, protože by se mě potom báli a když se vlkodlaci bojí, tak radši zabíjí, než aby byly v ohrožení.

Došli jsme do nějaké malé vesničky, vypadalo to tu moc hezky.
Procházeli jsme vesnicí s Frig po boku a všichni se za námi otáčeli.

,,Proč tak koukají?" Zeptala jsem se zvědavě. ,,Protože cítí tvou moc." Odpověděla s úsměvem alfa smečky.

Frig zastavila u menšího domku. ,,Tady můžete bydlet. Jak dlouho se zdržíte?" Zeptala se s úsměvem. ,,Moc dlouho ne." Odpověděl Deucalion a vešel do chatky.

Chystala jsem se jít za ním, ale Frig mě chytila za loket. Podívala jsem se jí do očí. ,,Deucalionovi se nedá věřit, je to prolhaný psychopat." Řekla nervózně. ,,Jak víte, že nejsem po něm, když je můj otec?" Zazářila jsem rudě očima a vytrhla jí ruku.

Vešla jsem dovnitř a zavřela dveře. ,,Moc velké to tu není, na to, že tady má bydlet jedna z nejmocnějších alf světa." Podotkl. ,,Mě to stačí." Povzdechla jsem si a posadila se na gauč.

,,Jak dlouho se tedy zdržíme?" Zeptala jsem se zvědavě. ,,Dlouho ne, Ashley. Jsi nebezpečná a ty to víš." Řekl a vešel do jedné místnosti...koupelna.

Chatka vypadala tak, že tam byl něco jako obývák s dvěma gauči místo postelí, spojený s kuchyní a pak tu byla koupelna. Ale jelikož se dlouho nezdržíme, stačí to bohatě...ještě když je to tak moderně vybavené.

*

Netrvalo dlouho a venku se setmělo. Deucalion prý šel za Frig, něco s ní probrat.

Já jen stála na verandě chatky, ruce skřížené na hrudi a pozorovala jsem ty lesy a krásnou oblohu posetou hvězdami, zatímco mi od pusy šla pára.

Přemýšlela jsem nad Beacon Hills, zase. Vzpomínala jsem si, jak jsem poprvé potkala Isaaca...jak mě poprvé políbil. Taky jsem vzpomínala, jak jsem poprvé poznala svého bratra, který o mě ani nevěděl.
A taky jsem vzpomínala na Aidna a Ethana, kteří mi zvláštním způsobem přirostly k srdci.

___________

Tak co na to zatím říkáte?😉❤️