Síla Haleových

9. Návrat?

Co k té písničce dodat...prostě se mi k tomu návratu hodí a asi jí použijí i v další kapitole😁

Krásný ráno. A já jsem pořádně vyspalá, konečně. Po dlouhé době, se mi dobře spalo. Možná za to trochu mohl i ten oměj v mé krvi.

Vstala jsem a převlékla se. Musela jsem jet co nejdřív, abych už nemusela přespávat někde v nějakém motelu.

I s taškou jsem vyšla z pokoje, zamkla a otočila se k odchodu, když mě někdo přirazil ke stěně.
,,Alexandre....co zase chceš?" Podívala jsem se mu do očí. ,,Jen se rozloučit." Zazubil se. ,,Jaké auto je tvoje?" Zeptal se. ,,Žádné, jdu pěšky a už bych ráda šla." Odstrčila jsem ho a odcházela.

,,Opatruj se, alfo. Bacha na lovce." Zavolal zamnou. ,,Nebo Alexandry." Dodala jsem s úsměvem a odešla.

Šla jsem podél silnice. Podívala jsem se na mapu. Už to vypadá, že se blížím k Beacon Hills, konečně.

Zastavilo vedle mě auto. ,,Nechcete svést? Kam jdete?" Zeptal se muž. ,,Do Beacon Hills." Odpověděla jsem. ,,Tam jedu. Budu jenom projíždět, ale můžu vás tam hodit." Usmíval se.
Chvíli jsem přemýšlela.
,,Ne, děkuju, zvládnu to." Řekla jsem a on pokrčil rameny a odjel.

Dobře, asi jsem měla říct, že chci. Ale mě se prostě líbila ta cesta  u lesa.

Šla jsem dlouho a přemýšlela. S Deucalionem ta cesta byla zábavnější, co si budu nalhávat.
Cítila jsem tu únavu, ale ani za nic nezastavila. Jen jsem trochu zpomalila, když jsem jedla.

Zastavil u mě náklaďák.
,,Předpokládám, že jdete do Beacon Hills, mám pravdu?" Zeptal se mile mladý muž. ,,Ano, to máte." Přitakala jsem.

Otevřel dveře na místě spolujezdce a já nasedla. ,,Tak děkuju." Oddechla jsem si. ,,Za nic." Usmál se a jel dál.

Jeli jsme ještě docela dlouho a když jsme projeli kolem cedule Vítejte v Beacon Hills, už se stmívalo. Kdybych šla pěšky, nevím, kdy bych sem dorazila, ale ještě dneska by to určitě nebylo.

Když jsem tak přemýšlela nad cedulí Vítejte v Beacon Hills, možná by tam mělo být Vítejte v Beacon Hills, městě všeho nadpřirozena. Nad tím jsem se usmála.

Když jsem řekla, muž zastavil. ,,Děkuju." Řekla jsem a on odjel.

Zase doma. Po tvářích mi stekly slzy, když jsem si uvědomila, že jsem skutečně zase doma. Po tolika týdnech....dlouhých týdnech, při kterých jsem zjistila dvě věci...zaprvé, že potřebuju svou rodinu a smečku a zadruhé, že každý se může změnit a to včetně Deucaliona.

Nejdřív jsem se stavila doma u Alana a naštěstí bylo do mého pokoje otevřené okno, tak jsem tam nechala svou tašku. V domě nikdo nebyl, tak jsem zase vyskočila.

Šla jsem tak městem, už byla skoro tma. Mířila jsem na veterinu.

Vešla jsem dovnitř a ozval se zvonek nade dveřmi. Zatajila jsem dech, sotva se ozval Alanův hlas. ,,Hned jsem tam." Pak se ozvalo zavírání kotce, kroky...můj tep zrychlil, jakmile se naše oči střetly, stejně jako Alanův tep. Po tvářích mi stekly slzy. ,,Ashley..." Vydechl a slzy rozmrkal jen stěží.

Zatímco on se ke mě rozešel, já se k němu rozeběhla. Skočila jsem mu kolem krku a pevně ho objala.

,,Vrátila ses." Řekl potichu. ,,Já říkala, že se vrátím. Jen to bylo trochu dřív, než jsem původně plánovala." Řekla jsem a oba jsme se zasmáli. ,,Tak rád tě zase vidím." ,,Já tebe taky, Alane." Odtáhla jsem se od něj. ,,Zůstaneš?" Zeptal se. ,,Zůstanu." Odpověděla jsem.

Vešli jsme do ordinace. ,,Máme tady problém, zase....Beacon Hills asi nikdy nebude bez problému..." Chystal se pokračovat, ale ozval se zvonek ode dveří a tlukot srdce.

,,Scotte! Jsi tu?" Do ordinace vešel Isaac. Dech se mu zadrhl v krku a jeho srdce mnohonásobněji přidalo. ,,Ashley..." Mé jméno mu sjelo ze rtů a do očí se mu nahrnuly slzy.

,,Isaacu...ahoj." Pousmála jsem se a on se ke mě rozeběhl a objal mě tak pevně, že jsem měla co dělat, abych vůbec popadala dech. ,,Já se....hned se vrátím." Alan opustil ordinaci.

Isaacovo pevné objetí ještě chvíli trvalo, než ho povolil a já stanula opět na pevné zemi. Pak si mě přitáhl blíž a políbil. Je to už tak dlouho, kdy mě naposledy Isaac políbil.

Ale pak se rychle odtáhl a couvl. V jeho očích jsem viděla vyčítavý pohled.
,,Proč jsi odešla?" Zeptal se.
,,Protože jsem se bála....o všechny." Odpověděla jsem s povzdechem.
,,Ale my tě potřebovali."
,,Ne. Vy můžete být rádi, že jsem tady nebyla." Odsekla jsem, protože to byla pravda. Kdybych tady byla, byly by o úplňku v ohrožení.
,,Jenže nikdo rád nebyl..." Řekl a já nechápavě nakrčila obočí.
,,Ale jak to myslíš? Co? Co se děje, Isaacu? Co se stalo?" Vyzvídala jsem naléhavě.

,,Je to....složitý." Podrbal se na zátylku. ,,Takže?" Chtěla jsem vědět, o co jde.
,,Začnu asi od toho nejjednoduššího....potom, co Allison, Stiles a Scott zemřeli, aby našli své rodiče uvězněné v Nemetonu, se něco stalo. Allison začala vidět svojí mrtvou tetu Kate, Stiles nerozeznal sen od reality a Scott....nemůže se proměnit na vlkodlaka, protože se neovládá. Do toho je tady nová holka, jmenuje se Kira, a....včera jsme jí zachránily, když jí chtěl nějakej psychopat zabít....teda vlastně jí nezachránil nikdo, protože ten magor jí chtěl zabít elektrickým proudem, což taky udělal. Jenže když se jí dotkl, ona jakoby tu elektřinu vstřebala...nebo tak nějak to říkal Scott. Ještě předtím, našli Stiles s Lydii na tabuli ve škole šifrovaný vzkaz, kde bylo napsáno Kira. Takže někdo tomu psychopatovy nechal vzkaz, aby zabil Kiru...ten psychopat je už mrtvej, mimochodem. Myslím, že jsem nic nevynechal.....jo Derek teď odjel z města a měl by se vrátit zítra, asi." Zakončil a já na něj koukala s pusou dokořán.

,,Panebože." Na víc jsem se napoprvé nezmohla. ,,Kira, ona....teď patří k nám? Jako do smečky?" Zeptala jsem se. ,,Asi ne, neví o nás, že jsme nadpřirození." Odpověděl. ,,Aha." Stále jsem nevěděla, co víc říct.

,,A já bych dneska nerad zameškal školu." Dodal nakonec. ,, Jasně, uvidíme se později." Řekla jsem a on přikývl a odešel.
Zdál se mi tak zmatenej.

,,Dneska nejdu do školy." Oznámila jsem Alanovi a odcházela. ,,Jsi v pořádku?" Zeptal se. ,,Jo, jasně. V pohodě. Jen půjdu přivítat Scotta se Stilesem." Pousmála jsem se a šla směr škola.
_______________
Zdravím všechny =)

Asi každý, kdo čte tenhle příběh, si někdy přečetl nějaký příběh na téma Sterek, a jestli ne, měli byste, protože některý jsou vážně krásný. A jestli nějaký takový dobrý příběh znáte, klidně mi jeho název napište do komentářů, budu ráda 🖤

A jelikož do mě pořád moje sestra hučí, že bych na téma Sterek měla taky napsat příběh, tak se chci zeptat, co myslíte vy? Mám napsat příběh na téma Sterek? Budu ráda, když odpovíte😊