Síla Haleových

23. Šachy?

,,Chceš mi dát pouta?" Ozval se znovu hlas Stilese.
,,Jestli je můj syn tady..... jestli ještě jeho část stojí přede mnou, ochotně si je nasadí a půjde semnou." Odpověděl šerif a slyšela jsem, jak jde směrem k němu.
,,Protože ví..... že ho chci chránit." Dodal šerif a jeho kroky ustaly. Došel k němu. ,,Před sebou samým, i před ostatními." Řekl a můj citlivý vlkodlačí sluch zaznamená otevření policejních pout.

Po chvíli pouta dvakrát cvakla, jak obepnula Stilesova dvě zápěstí.

,,Ty nejsi můj syn." Procedil potom šerif skrze zuby a já sebou nepatrně trhla, kdy že ozval zvuk, jak Nogitsune roztrhl pouta.

V ten moment jsem si všimla, jak se otevřeli dveře výtahu a s pootevřenou pusou jsem sledovala, jak z výtahu vystoupila Allison, Argent a Derek. Prošli kolem mě a vešli do bytu. Derek kývnul a já do bytu vešla s nimi. Stiles vypadal.... no, prostě temně. Měl kruhy pod očima a bylo vidět, že tohle prostě není náš Stiles.

Allison ke Stilesovi přistoupila z boku, zvedla ruku, v níž svírala něco, co se vzdáleně podobalo pistoli, ale byl to vystřelovací paralyzér. Namířila to na Stilese a vystřelila. Stiles to chytil do jedné ruky a druhou rukou chytil drátky, po kterých proudila elektřina.  A vůbec nic to s ním neudělalo. Tohle by zarazilo i mě.
Trhl za dráty, vytrhl to Allison z ruky a zahodil.

Derek zavrčel, rozeběhl se ke Stilesovi a chtěl mu vrazit pěstí. Ale Stiles úplně v pohodě Dereka chytila za ruku a zakroutil mi jí za zády. Vždyť... je to Derek, sakra! Jak mohl ten hubený Stiles tohle udělat?! Vždyť Dereka bych měla problém přeprat i já a to jsem alfa.
Stiles s Derek praštil o stůl a hodil s ním i sloup.

Zařvala jsem alfa hlasem. Mému bratrovi žádnej Nogitsune ubližovat nebude.
Rozeběhla jsem na Stilese, ale prudce jsem zastavila, když na mě šerif namířil zbraní.... to si děláš prdel?! Sakra! Nechápavě jsem hleděla na šerifa a úplně zapomněla vnímat Stilese, kterej semnou najednou nečekaně hodil o sloup a já sesunula k zemi.

V ten moment Argent vytáhl zbraň a namířil jí na Stilese. Ale šerif svou zbraň namířil na Argenta. No super, není tohle náhodou to, co Nogitsune chce? Chaos a sváry? A oni dělají přesně to, co Nogitsune chce.

Derek vstal, přešel ke mě a pomohl mi vstát. Oba jsme překvapeně hleděli na Stilese, šerifa a Argenta.

,,Položte tu zbraň! Dejte jí pryč!" Řekl šerif. ,,Tati on mě zastřelí." Začal Nogitsune mluvit hlasem třesoucím se kvůli slzám.... ten parchant! On přesně věděl, co udělat. ,,Zabije mě, tati." Dodal. ,,Neposlouchejte ho!" Odsekl Argent.
,,Rychle dejte tu zbraň pryč!" Řekl znovu šerif. ,,Dejte jí ihned pryč!" Řval Stilinski.

,,Stiskněte spoušť." Otočil se Stiles na Argenta. ,,Poslechněte mě a dejte jí pryč!" Řval do toho Stilinski. ,,Ihned dejte tu zbraň pryč!"
,,Střílejte." Pokračoval Stiles. ,,Tati!" Ozvala se Allison. ,,Střílejte!" Zařval Stiles.
Chaos, sváry.... pane bože, vždyť se tím Nogitsune živí! Ty idioti dělají přesně to, co chce!

,,Střílejte! No tak střílejte!" Řval Stiles.
,,Dejte tu zbraň pryč! Okamžitě přestaňte mířit na mého syna!" Řval do toho stále Stilinski.
Začalo se stmívat.... no super, teď se do toho objeví Óni a Stiles je v háji.
,,Dejte jí pryč!" Řval dál Stilinski.

,,Dost! Držte už zobáky! Tohle přesně on chce!" Zařvala jsem, už se to nedalo vydržet. ,,Přesně ne. Doufal jsem, že tu bude Scott." Pokrčil rameny temný Stiles.... no jo, jasně, tohle je přece sranda, ha ha.

,,Ale jsem rád, že máte zbraně.... vy mě nezabijete..." Řekl Stiles a otočil se směrem k velikému oknu. Před oknem se objevili čtyři Óni.... a jsme úplně v hajzlu. ,,...ochráníte mě." Řekl a schoval za nás, aby byl v bezpečí. Bože, ten debilní Nogitsune měl pravdu, jasně, že ho všichni budeme chránit, Stilesovi se nesmí nic stát.
Všechny Óni si zase z břicha vytáhli katany a zašeromvali jimi ve vzduchu.

Argent chtěl vystřelit, ale jeho zbraň nestřílela. Šerif začal okamžitě střílet, jenže s nimi to nic nedělalo. Argent si do pistole dal nový zásobník a taky začal střílet. Ale Óni stále v pohodě stáli.
Já s Derekem a Allison jsme se postavili za Stilese a otočili se k němu zády. Před námi se totiž zjevili dvě Óni. Čtyři Óni, jeden lovec, šerif, dcera lovce, vlkodlak omega, vlkodlak alfa a Nogitsune v těle Stilese.... zábava.

Óni se k nám rozešli s katanama a já věděl, že už se boji nevyhneme. Je mi jedno, že je ve Stilesovi temný duch.... Stilesovi prostě nikdo neublíží.

Rozeběhla jsem se k jedné Óně, vyskočila a odkopla ho nohou. Rukama jsem se opřela o ramena dalšího ninji, udělala přes něj salto, dopadla za něj a prudce mu strčila do zad.
Ten, kterýho jsem před chvílí odkopla, mě sekl katanou do ramene.

Takhle jsme bojovali dál. Najednou do dveří vběhl Scott s Kirou a šerif s Argentem se tak lekli, že na ně v první vteřině namířili zbraní.
Potom jsme si všichni oddechli, protože Óni zmizeli... jenže Stiles taky.
,,Co se stalo?" Zeptal se Scott okamžitě. ,,Zmizeli." Odpověděla Allison. ,,Doslova se vytratili." Dodala jsem.
,,A Stiles taky." Povzdechl si Stilinski.

***

Scott s Kirou odjeli ke Scottovi, Argent s Allison domů a šerif s buď dimů, nebo na stanici.
A já zůstala u Dereka, nechtělo se mi domů.

Po chvíli Derek se převlékl do tílka a přešel ke stolu, kam položil šachovnici a začal na ní dávat figurky.
Než jsem se stihla zeptat, co dělá, ozval se ten jízlivej a arogantní strýc, kterýho všichni nesnášejí.
,,Co, to děláš?" Zeptal se a pomalu došel k nám. ,,A hlavně proč se nehojíš?" Dodal, když se podíval na jeho rameno.
Já se podívala na své rameno. Taky se nehojilo.
,,Je to od jejich meče. Zahojí se to." Odpověděl a já se uklidnila. Stála jsem u stolu, naproti Derekovi a sledovala Petera a potom Dereka, protože pořád neodpověděl na Peterovu otázku, co to dělá s těma šachama.
,,Hraním šachů?" Zeptal se Peter a postavil se vedle mě.

,,Stiles měl na šachovnici figurku s mým jménem. Jestli je to pro něj hra, musím mít strategii." Vysvětlil Derek. A dávalo to smysl.
,,To není snadné, když je to hra bez pravidel." Podotkl Peter, já si mezitím v ruce hrála s koněm od šachů.
,,Ale jak to?" Zeptal se nechápavě Derek a vytrhl mi z ruky koníka.
,,Ten duch žije příliš dlouho na to, aby hrál podle lidských pravidel. Je to liščí duch. A rozhodl se být člověkem, což je údajně něco, co můžou udělat až po sto letech. Jestli je kitsune nepříjemnost, potom Nogitsune.... což je temná kitsune, je totální katastrofa." Vysvětlil Peter a kupodivu to dávalo taky smysl.

Peter si začal oblékat lehký kabát. ,,A šachy, jsou Stilesova hra. To není hra japonské lišky. Buď na sebe hodnej..." Obešel stůl k němu. ,,...a ošetři si tu ránu. Než se to infikuje." Řekl Derekovi skoro těsně u ucha.

Potom se rozešel ke dveřím. ,,Nech si ty svoje rady, ty povrchní pitomče." Zasyčela jsem naštvaně. ,,Zavři pusu, vlčí princezno a taky si to rameno vyčisti." Ušklíbl se a odešel.
,,Idiot." Procedil jsem skrze zuby.

,,Chceš, abych ti tu ránu ošetřila?" Zeptala jsem se po chvíli. Povzdechl si.    
,,Ne, děkuju. A nemám to ošetřit já tobě?" Zeptal se on. Zakroutila jsem hlavou. ,,Ne. Asi pojedu domů, jsem unavená." Pousmála jsem se.

,,Dobře víš, že domů jet nemusíš." Podotkl a dál stavěl šachy. ,,Jo, vím, brácho, ale já jdu domů." Usmála jsem se a obešla stůl k němu.
,,Objetí?" Zazubila jsem se a roztáhla ruce. Rychle po mě střelil vražedným pohledem a potom se dál věnoval šachům.
,,Fajn, fajn..." usmála jsem se a rozešla se ke dveřím.

,,Dobrou noc." Zavolala jsem na něj a už vyšla z bytu, když se ozval ještě jeho hlas. ,,Dobrou."