I will find you!

쉰다섯

Neuběhlo ani půl hodiny a Jungkook mi už zvonil u dvěří mého domu.
Sešel jsem schody a otevřel dveře s tím, že Jungkooka nepříjemně pozvu dovnitř, ale nastala tam menší... co menší? OBŘÍ chyba.

,,Co ty tu sakra děláš? Říkal jsem Jungkookovi ať přijde sám." S otráveným pohledem jsem měl v plánu mu zabouchnout před ksichtem, ale to by ty dveře samozřejmě neměl držet.

,,Vůbec nevím o tom, že sem měl Kookie přijít, ale jsem tu, abych ti to vysvětlil. Opravdu to chci napravit, protože mi na tobě záleží." Neměl jsem chuť a ani sílu se s ním hádat o tom, že mu nevěřím ani jedno podělané slovo, tak jsem ho nechal. Nechal jsem ho tam stát a šel pro pití.

,,Nestůj tam a pojď si teda na to vysvětlování sednout. Deprimuje mě, jak mi stojíš ve dveřích." Vím, že jsem říkal, že mu nevěřím, ale tak pořád je to ten J-Dope a pořád mám asi pro toho člověka slabost.