I will find you!

쉰여섯

Po půl hodině vyprávění jsme došli teprve do části, kdy jsem si uvědomoval, že byla chyba se sázet s těmi kluky ze třídy.

,,Ale neměl jsem odvahu..." V polovině věty jsem se zastavil a koukl se směrem ke dveřím, jelikož někdo začal odemykat dveře.

,,Promiň, že to trvalo tak dlouho. Byl jsem nakoupit, protože tohle bude na dlouho a chci ti to, že jsem ti to neřekl dřív vynahradit tvými oblíbenými jídly..." Začal Jungkook mumlat při zouvání si bot. Zastavil se teprve, když viděl mě, jak sedím v křesle.

,,Ou... jdu asi nevhod, že?" Omluvně se usmál na Yoongiho, který ho propaloval pohledem.

,,Ne vůbec, aspoň mi tu ty budeš říkat jestli mluví pravdu." Usmál se vražedně a poklepal na místo vedle sebe, aby naznačil Kookovi, že si má sednout k němu.
S váháním si Kookie přisedl a jedním gestem mi Yoongi naznačil, že mám pokračovat.