I will find you!

쉰일곱

Sedím na gauči už asi 2 hodiny a jen souhlasím s Hobim, který tady Yoongimu všechno, ale všechno do detailu popsal, co se bez jeho vědomí stalo. Postupně, když to tady tak vypráví jde vidět, že ho to čím dál víc a víc mrzí, jelikož toto celé v podstatě vzniklo kvůli hloupé sázce za účelem ublížit někomu, kdo si to ani nezaslouží a já... huh... mám na tom v podstatě podíl.

,,No a takhle to celé bylo. Já vím, že jsem udělal chybu a to obrovskou, ale moje city k tobě nejsou jiné, sázka sice byla, ale hned jsem ji zrušil na začátku a to ostatní, to jak jsem tě políbil nebylo kvůli sázce, ale kvůli tomu, že tě fakt mám rád." Tímto celé Hobi dokončil, ale nevypadalo by to, že by to nějak s Yoongim hnulo.

,,Potřebuju čas. Běž domů." Já i Hobi jsme se zvedli s tím, že Yoongi fakt potřebuje být chvilku sám na přemýšlení, ale v tu chvíli se zas ozval : ,,Ty ne Kookie. Tebe tu potřebuju." Oba jsme se na to otočili na Yoongiho, ale ten jen vstal a šel do kuchyně.

Rozloučil jsme se s Hoseokem a došel za tou hromádkou neštěstí v kuchyni.