마흔여섯

830 82 0
                                    

,,T-ty..." V těch očích šlo vidět zmatení. Yoongi jen tak tam seděl a nevěřícně na mě koukal, zatím co se mu hrnuly slzy ven. Panikařil jsem. A to hodně. Nevěděl jsem co jiného dělat než utéct. Odešel jsem. Vyběhl z budovy bez váhání. Nechal jsem za sebou ubrečeného Yoongiho.

,,Zastav! Hoseoku vrať se! Kurva vysvětli mi to!" I když jsem tohle slyšel nedokázal jsem zastavit.
Až teprve doma jsem se svalil na poslet a začal hystericky brečet. Co budu dělat? Je jasné, že bude naštvaný že jsem ho celou tu dobu tahal za nos. Nejhorší je, že původně tohle vše měla být jen hra. Blbá hra, která měla potom skončit. A teď lituju toho, že jsem tu sázku uzavřel.

I will find you!Kde žijí příběhy. Začni objevovat