I will find you!

예순

,,Takže... Yoongi. Jaký názor o něm teď máš?" Položil jsem poháry zmrzlin na stůl a sedl si naproti Yoongiho, jako pravý psycholog.

,,To nemyslíš vážně Kookie," s touto odpovědí se jen pousmál. ,,nebudu ti to tady vyprávět, jak u cvokaře. Chovej se normálně Kookie."

,,Tím chceš říct, že psychologové se nechovají normálně?" Zasmál jsem se.

,,Tím chci říct, že ty se nechováš normálně." Na to jsem se jen zatvářil ublíženě a začal jíst svůj zmrzlinový pohár.

,,Prostě," začal po chvilce ticha svou řeč. ,,já nevím. Aish, takovej debil to je!" Bouchl do stolu a prohrábl si frustrovaně vlasy. ,,Kdyby si třeba za mnou normálně došel. Já kluky neposílám do prdele jen tak. Ti, co si přišli, ze sebe dělali bůh ví co." Hodil prázdnou misku do dřezu a sedl si zpátky na židly.

,,Napiš mu." Zašeptal jsem.
Odpověď z jeho strany přišla v podobě mumlání si pro sebe, tak jsem vzal mobil a napsal Hobimu ať se vrátí.

10.6. 16:17

Gukie : Vrať se. Je mi jedno co
teď děláš. Prostě se vrať.

Horse : Hned tam budu.

Mooooooc se vám omlouvám
za nepravidelné a pozdní vydávání.
Bohužel teď moc času nemám.
Nebudu vám tady psát, jak těžký život
mám. Nebudu se vám tu vymlouvat
prostě chci jen říct.
Vydržte to prosím. Nejsem nijak
zvlášť velká spisovatelka, ale já vidím
vaše komenty ohledně vydávání.
Za což vám moc děkuji. Zlepšujete
mi tím den, protože tím mi v
podstatě říkáte, že je moje kniha žádoucí.
Budu doufat, že dál budete číst moje knihy i přes to, že moc nevydávám.
Zlepšujete mi den už jen tím že si tu kapitolu přečtete čímž mi opravdu pomáháte protože jaaaj momentálně jsem už na hraně zhroucení.
Takže love you all❤️❤️❤️