Nebezpečný polibek ✔

15🥀

"Kam, že to přesně jdeme?" zeptám se, když odbočíme na vedlejší cestu.

"Nech se překvapit. Je to jedno místo, na kterém poslední dobou trávím hodně času." odpoví, stále mě drží za ruku a jdeme dál.

Najednou proti nám vidím jít kluka v černé mikině s kapucí a v džínách. Cítím, že mi mnohem rychleji buší srdce a bojím se, že je to opravdu ta osoba a už jen doufám, že se pletu.

Odlepí pohled od chodníku a podívá se na mě. Jeho tmavě modré oči jsem znala tak dobře a přes to mi připadalo, že je vidím poprvé.

Střelí pohledem po Mikovi a pak zpět na mě. Několik měsíců se neukázal tak proč je tady?

Mike musel vycítit mou chvějící se ruku. "Jsi..." chtěl se na něco zeptat, ale pro něj asi neznámý hlas mu to překazil. Ryanův hlas.

S nicneříkajícím výrazem ve tváři, který měl naposledy v den, kdy jsem ho poznala, od té doby co jsme spolu začali chodit jsem na něm tenhle prázdný výraz neviděla, řekl: "Čau."

Jenom "Čau."!? A to po tom všem. V břiše nosím jeho dítě a on zmizel bůhví kam a po tak dlouhé době on řekne Čau!?

Zastavím se, ale po pár vteřinách se mi zamotá hlava a spadnu na zem.

"Rebbeco! Co se děje!? Jsi v pořádku?" klekne si Mike za mnou, ale já mu nejsem schopná odpovědět.

Nemůžu se nadechnout. Prostě ne. Otočím se za ním. Na jednu stranu doufám, že můj pád neviděl, ale na druhou bych možná chtěla aby se otočil, přišel sem a pomohl mi.

Podívá se na mě. Na tváři má stále ten samý výraz. Otočí se. A odchází. Nejspíš už navždy.