Nebezpečný polibek ✔

11🥀

Ahojky 💞 jsem zpět! Zase mi to nějakou dobu trvalo, ale přeci jen jsem se dokopala k tomu to napsat. Tak doufám, že se kapitola bude líbit.

"Jak se vůbec jmenuješ?" zeptá se mě najednou a tím přeruší ticho.

"Rebbeca."

"Krásné jméno pro krásnou holku."
začervenám se.

"Já jsem Mike." podáme si ruce.

Mohl by být fajn jen... Musím si dát pozor, abych mu neřekla něco čeho pak budu litovat.

"Co takhle... Nechtěla bys jít někdy ven?" zeptá se mě a při tom jde přede mnou pozadu, aby mi stále viděl do tváře. Chová se jako kokot, ale mě se to líbí.

"Ještě si to rozmyslím."

"Co si chceš rozmýšlet!?" zeptá se rádoby naštvaným tónem.

"To jestli chci jít ven s klukem, kterého ani neznám. Má to smysl? Ne. Měla bych jít? Ne. Je to důležitější než moje věci? Ne. Ale i přes to půjdu."

Uchechtne se.

"Co je na tom k smíchu?"

"To, že děláš pravý opak toho co bys měla dělat."

"Jo to jsem přesně já. Rebbeca Fischerová. Holka, která udělá vždycky pravej opak toho co jí radí mozek."

"Přesně taková jaká se mi líbí." Počkat. Počkat. Počkat.

"Cože?"

"Slyšela jsi správně. Jsi jiná než ostatní."
Jo to jsem, ale jak on to může vědět zná mě sotva pár minut.

"Jak ty můžeš vědět jaká jsem?"

"Prostě... To vím. Mám dobrej odhad na lidi..." Najednou zakopne o obrubník a spadne na zem.

Začnu se smát. Tomuhle se říká karma chlapečku.

No... Co k tomu dodat? Tak schválně co myslíte, bude Mike fajn nebo jen kretén jako všichni ostatní a jakého byste chtěli? Napište do komentářů.

Ly💞Lucy