Budím se v osm hodin. Protahuju se a jdu dolů.
Ř: ,,Dobré ráno."
Lupe mi v zádech.
US: ,,Dobré ráno."
Ř: ,,Mám řešení na vaši osamělost. Kde je nejbližší zverimex?"
US: ,,Je o tři bloky dál, proč?"
Pak mi to dochází.
US: ,,Nechci psa!"
Ř: ,,Ani kočku?"
Sleduje mě.
Ř: ,,Kocoura?"
Vrtím hlavou. Začíná se usmívat.
Ř: ,,Dobrá, tak koně."
US: ,,JEN TOHO NE!"
Při své první jízdě na koni jsem z něj spadl a zlomil jsem si nohu. Přicházíme do zverimexu. Psa nechci. Jdu rovnou ke kočkám. Ani jedna se mi nelíbí. Až na jednoho. Je velký. Má bílou srst s černými fleky. Má žluté duhuvy. Jen co jsem se ho dotkl, ihned se ke mě začal lýsat.
Když jsem ji pohladil, začal spokojeně vrnět. Byl hebký. Zvedl jsem ho do náruče a on se mi tam uvelebil.
Ř: ,,Přece sis vybral."
Drbu ho na hlavičce.
US: ,,Jo, líbí se mi. Jen nevím jak snese to, že chodím do školy."
Při slově škola do mě kocour lehce zasunul drápky. Taky ji nemáš rád. Platím a jdem domů. Cestou jsme potkali Francii.
Fr: ,,Dobrý den"
US: ,,Dobrý den. Chtěl bych vám někoho představit. Jmenuje se Řecko."
Fr: ,,Je mi ctí vás poznat."
Ř: ,,N-nápodobně."
Je vidět že se dost stydí. Francie si všímá mého kocoura a hladí ho.
Fr: ,,Je pěkný. Jak se jmenuje?"
US: ,, Ještě jsem mu nedal jméno."
Pak jsme se rozloučili. Když jsme přišli domů, kocour mi vyskočil z náruče a začal vše očichávat. Nakonec vyskočil na křeslo, schoulil se do klubíčka a usnul. Teď vypadá roztomile.
US: ,,Musím ještě něco zařídit."
Ř: ,,Já už půjdu domů."
Loučíme se a já jdu k domu Ameriky. Chci se mu omluvit.
ČTEŠ
otec USSR
FantasíaPokračování příběhu "děda Ruské císařství". Před rokem zemřel otec USSR. Ten je z toho v koncích. K tomu ještě falešná láska Italského císařství. Co se stane dál je v tomto příběhu.
