pomocná ruka

504 41 1
                                        

Tentokrát to USSR přehnal. Je závislý na alkoholu. Musím mu pomoct, ale jak? Když se mu snažím pomoct tak mě odežene. Pak se mi vybavuje, jak mi jednou vyprávěl o Řecku. Ta mu pomůže. Jdu směrem k starší části města. Po dvou hodinách se budovy konečně začínají měnit. Nakonec už nevím kde jsem. Můj cíl je jen jedna věc. Najít Řecko. Po hodině a půl jsem narazil na ženu. Nikdy jsem ji neviděl. Má na sobě krásné bílé šaty, které jsou nad pasem svázané černým páskem a na hlavě má čelenku z listí.

 Má na sobě krásné bílé šaty, které jsou nad pasem svázané černým páskem a na hlavě má čelenku z listí

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Ame: ,,Halo, paní, můžete prosím na slovíčko?"
Zprudka se otáčí a je vidět, že jsem ji vylekal. Přibíhám k ní.
Ame: ,,Dobrý den, omlouvám se za to, že jsem Vás vylekal. Nejste náhodou Řecko?"
Řecko: ,,Ano, potřebujete něco?"
Ame: ,,Jmenuju se Amerika. Mohla byste pomoct mému příteli USSR?"
Ř: ,,Co se mu stalo?"
Vypadá ustaraně.
Ame: ,,Je psychicky na dně a pije."
Ř: ,,Chápu. Zavedu vás k novější části města a vy mě pak zavedete k USSR."
Ame: ,,Dobrá."
Řecko mě vede k novější části města a já ji pak vedu k domu USSR. Všichni kolemjdoucí překvapeně nebo udiveně pozorují Řecko. A ona vypadá nejistě.
Ame: ,,Děje se něco?"
Ř: ,,Je to už dlouho co jsem byla ve společnosti ostatních států."
Ame: ,,Aha. Nemusíte se jich bát, nic vám neudělají..."
Pak jsem si vzpomněl na Německé císařství a Rakousko-uhersko.
Ame: ,,...většina."
Přicházíme k domu USSR.

otec USSRKde žijí příběhy. Začni objevovat