otec USSR

odplata

Probudil jsem se. Stále jsme se s Afghánistánem objímali. Konečně se mi vybavila minulá noc. Začal jsem se červenat. V hlavě se mi mísily různé pocity, ale láska vítězí. Dávám ji pusu na čelo. Je hezká, i když spí. Po chvilce se probouzí. Začíná se červenat.
Afg: ,,M-my jsme... Miluju tě."
US: ,,Já tebe taky."
Líbáme se a v tom někdo klepe na dveře.
US: ,,Čekáš někoho?
Afg: ,,Nikoho."
Vstáváme a oblékáme se. Afghánistán přichází ke dveřím a dívá se přes kukátko. Pak ustupuje od dveří a bledne.
Afg: ,,To je Norsko, Švédsko a Finsko."
Ozývají se údery. Vede mě ke skříni.
Afg: ,,Schovej se, nesmí tě vidět."
Zalézám do skříně a v tu chvíli dveře vylétají z pantů a dopadají na zem.
Fin: ,,Kde jsi ty děvko?!"
Afg: ,,Vypadni nebo zavolám policii!" Dovnitř vchází Finsko a v ruce svírá kovovou tyč. Pak vchází Norsko a v ruce drží láhev od vodky. A jako poslední vchází Švédsko a na rukách má boxery. Finsko přichází k Afghánistánu, chytá ji za límec a strhává z ní oblečení. Pozoruju to dírou ve dveřích od skříně. Všichni se začínají usmívat. Finsko ji začíná osahávat.
Afg: ,,Nech mě být!"
A dává mu facku.
Fin: ,,To jsi neměla."
Rozpřahuje se tyčí. Vyskakuju ze skříně a dávám Finsku pěstí do spánku. Padá na zem a drží se za hlavu. Norsko se Švédskem jsou zaskočeni z mého útoku. Pak jsem udeřil Norsko do břicha. Švédsko se vzpamatoval a zaútočil. Zasáhl mě do hrudi a já pocítil jako by mi tam něco prasklo. Zatnul jsem zuby, chytil jsem ho pod krkem a zvedl jsem ho do vzduchu. Začal se dusit. Mlátil a kopal do mě a ztrácel dech. Předtím než ztratil vědomí jsem ho pustil. Pak se mi zatmělo před očima a ucítil bolest v pravém spánku. Něco mě zasáhlo do podkolenní jamky u levé nohy. Spadl jsem na všechny čtyři a snažil se zvednout. Někdo mě kopnul do zad a já jsem spadl na zem. Natočil jsem hlavu a spatřil jsem Finsko. V očích měl hněv.
Fin; ,,Teď ti rozbiju tu tvou dutou hlavu."
A udeřil mě tyčí do hlavy. Podruhé. Potřetí. Hlavu jsem si kryl rukama a snažil se zvednout. Když se Finsko rozpřahoval, aby mě znova udeřil, bolestně zakřičel a pustil tyč. Začal jsem se zvedat, chytil jsem láhev, kterou držel Norsko a ohnal jsem se po Finsku. Zasáhl jsem ho do obličeje takovou silou, že ta láhev nevydržela a rozbila se. Finsko spadl na zem v bezvědomí. Podíval jsem se na Afghánistán. Drží v ruce tlustou knihu, kterou zřejmě přetáhla Finsko po hlavě. Usmívám se na ni.
US: ,,Děkuju."
Pouští knihu a objímá mě. Norsko se pomalu zvedá na nohy. Chytá Finsko a odnáší ho pryč. Švédsko se konečně vzpamatoval, zvedl se a pomohl Norsku s Finskem. Afghánistán mi pomáhá se zvednout.
Norsko: ,,Já jsem udělal chybu. Slibuju, že vám už nikdy neublížím."
Švédsko: ,,U mě to samé, ale u Finska to zaručit nemohu."
Nor: ,,Ani já."
Pak vycházejí ze dveří.
Afg: ,,Asi potřebuju nové dveře."
US: ,,Ty seženeme. Jestli chceš, můžeš u mě do té doby bydlet."
Afg: ,,Budu ráda. Jen si vezmu pár věcí."