Babysitting

03. Nová brigáda

Chvilku se na mě dívala jako by si mě prohlížela. Co je? Vždyť se nevidíme poprvé. „Ehm..," odkašlala jsem si a tak ji vytrhla z jejích myšlenek. „Jo, v pořádku. Akorát... mě teď něco napadlo," Pozdvihla jsem obočí čekajíce na její pokračování.

„Jo, to by neměl být problém. Jediné co, tak bych Patrika nemohla odvádět ráno do školky. Mám třikrát až čtyřikrát týdně ranní hodiny," domlouvala jsem se s Ray u kuchyňského stolu, na kterém stál zelený čaj, kterého jsem se následně napila.
„V pořádku. Dám vědět do práce, že budu chodit od desíti do šesti."
Super. Můžu se konečně vykašlat na to zlo, kam jsem chodila trpět doposud.

„Tak jsme domluvené," pousmála jsem se a byla upřímně ráda. Alespoň teď budu moct trávit čas taky i trochu podle sebe. Ve tři ho vyzvednu, můžeme jít ven na procházku, nebo tak, a pak akorát se o něj u nich doma postarám, aby byl ve stejném stavu, jako předešlý den. Živý, zdravý a připravený na další den. A to vše za dvojnásobek toho, co jsem si vydělávala doteď. Tomu se říká krásná práce.

„Jo a prosím tě, potřebovala bych nějaký dokument o tom, že můžeš hlídat děti a starat se o ně," řekla lehce nervózně. Měla strach, že by to nevyšlo. Ale jelikož já a grafika si nejsme cizí, něco takového vyrobím za deset minut.
„Zítra ho máte mít. Můžu Vám.. teda ti, ho ráno hodit do schránky, nebo se mám tady zastavit večer osobně?" ušklíbla jsem se.

„Nekecej, tys dala výpověď?!" Jackson otevřel pusu překvapením, po cestě z tělocvičen do učebny na první hodinu. „Jo," hrdě jsem se usmála. „Si měl vidět tu krávu z kanclu, jak se tvářila, po těch všech mých argumentech," zasmála jsem se při vzpomínce na ten okamžik. „A používalas i slušný slova?" Hm... „Místy," ušklíbla jsem se načež se Jackson rozesmál.

Najednou jsem ucítila bolest v rameni, která byla způsobená Alison, která do mě vrazila. „Co děláš?" Zeptala jsem se zmateně, ještě bez naštvanosti. „Myslíš si, že jen proto, že jsi zasraná lesba, tak můžeš chodit na tréninky s klukama a nikdo k tomu nic neřekne?! " Naštvaně na mě prskla a strčila do mě.
„O co ti jde?" pořád jsem se držela.
„O to, že to neni fér do hajzlu!"
„A kdo ti v tom brání? Tak choď taky," vložil se do toho Jackson a tím mě předběhl vlastně se stejným argumentem.
„Jen to, žes jí nikdy neporazila a vždycky od Sue dostaneš na prdel, tě neopravňuje tady..," ani  to nedořekl a už po něm vystartovala se zaťatou pěstí, avšak já jsem vstoupila mezi ně a její ruku chytila v sebeobraném chvatu. „Kurva pusť mě!"

„Slečno Müllerová!" zaslechla jsem naštvaný hlas našeho zástupce ředitele.