26. Šťastné období

249 16 3
                                    

„Víš, že to nemusíš," přistál mi polibek na šíji a její ruce se ocitly na mých bocích, za které se ke mně přitáhla blíž, aby mi mohla věnovat další pusu na holá záda.

„Vím, ale já chci," usmála jsem se. „A nechceš ještě zpátky do postele?" Šeptla a natiskla se ke mně, což jsem si patřičně užívala.
Položila jsem posledních pár kostiček papriky na namazaný celozrnný chléb a otočila se k Ray čelem a zastrčila ji pramínek vlasů za ucho. Byla tak krásná. Nemůžu tomu uvěřit. Do široka se usmála a s jejím nahnutím ke mně jsem jen přivřela oči očekávajíce další polibek, který však nepřišel. Namísto toho se začala smát po tom, co se zakousla do jednoho z chlebů. Pozdvihla jsem nevěřícně obočí, což jí pobavilo ještě víc. „Jak chceš," ušklíbla jsem se a ukousla si ze stejného, který držela v ruce. Když jsem se to pokusila udělat podruhé, tak mi jeho část přitiskla na tvář a dala se na úprk.

Poslední měsíc byl skvělý. Naprosto. Nevím, jestli to dělala i ta prosincová vánoční atmosféra, ale tak nějak všechno bylo hřejivé. Miluju to. Miluju ji.
Naše společné odpoledne, často i večery. Rodičům jsem o rozchodu s Paige nic neřekla, nechtěla jsem nic vysvětlovat, protože vím, že tohle by se jim moc nelíbilo. Proto kdykoliv se vypařím, mají za to, že jdu k Paige a ne o dvě patra nahoru.
Všechno až na mistrovství vychází až moc dobře. Mistrovství nám odložili o dva měsíce z důvodu ztráty sponzora, takže teď máme ve škole jen kondiční program a tím pádem i volnější celou výuku.

„Budu už muset běžet," dala jsem Ray pusu na tvář chvílí předtím, než ze svého pokoje vyšel Patrik. „Dobré ráno," zívl si a rukou si protřel víčka.
„Dobré, Páťo," usmála jsem se na něj do široka. „Dneska platí to plavčo, jo? Takže tě vyzvednu ze školy, něco spolu podnikneme, a pak vyrazíme tam."
„Jó!"
„Dobře, tak zatím," rozcuchala jsem mu vlasy a ušklíbla se na Ray, které jsem ještě vzduchem poslala polibek.

Po úmorném zimním testování jsme se s Emily pustily do našeho silového tréninku, jež přinášel patrné výsledky, z čehož jsem měla taky radost.

„Tak co-," vydechla stěží. „Říkal ti už Mike o té chatě na Silvestra?"
„O ničem nevím," dala jsem jí ránu, jež vykryla. „Jeho bratranec chce uspořádat pořádnou párty na Silvestra, jenže to má dva háčky," ušklíbla se a udeřila mě dvakrát do ramene. „První je, že nemá moc kamarádů."
„To je na pořádání párty docela blbý," zasmála jsem se.
„K tomu mu je 15, takže mu Mike bude dělat dozor. Což znamená, že my doplníme partu. To zní skvěle, ne?!"
Jo, to teda jo.
„Kdo všechno je MY?" Zasmála jsem se a v tom Emily úsměv trochu přešel. „Nó... To je ten druhý háček. Bude tam Alison."
„A to jako proč?" pokrčila jsem obočí. Znělo to výborně, až na tento fakt. „Od tý doby, co občas sparinguje místo tebe s Mikem, tak se nějak sblížili. Mike si usmyslel, že si zaslouží dostat šanci. Prý to není zas tak špatná holka," obrátila oči v sloup, což přesně vystihovalo mé pocity. „Děláš si srandu?" Ušklíbla jsem se a přestala s naším sparingem. „Hele, mě to taky štve. Neštve mě to o nic míň než tebe, hlavně, když to říká Mike..," odmlčela se a taky si sundala rukavice. Šly jsme se napít. „Ale bude to fajn, uvidíš. Nemusíme si jí tam moc všímat, bude mít nějakého svého borce, takže společnost má obstaranou."
Podívala jsem se na ní se značnými pochybami. „Bude to skvělý, uvidíš," chytla mě za paži. „Já, Mike, ty, Jackson, Annie, Alison a nějaký Peter od ní. Pak asi další tři lidi od Mikovýho bratrance. Kdybys tak netajmnůřkařila s tou tvou láskou, tak ji tam můžeš vzít taky. Alespoň bychom se s ní poznali. Míst na spaní je tam prý dost," zazubila se na mě.

Úplně jsem na ní viděla, jak umírá touhou poznat Ray, ale věděla jsem, že to není nic, co se uskuteční. Náš vztah byl jen mezi náma dvěma a dohodly jsme se, že to tak necháme. V našem okolí jen věděli, že s někým jsme, ale podrobnosti o tom s kým vědělo jen velmi málo lidí. U Ray to byla Amanda a Brad a u mě pouze Jackson, který mi slíbil mlčenlivost na nejvyšší úrovni.

„Tak to určitě," ušklíbla jsem se. „Žádný takový, aspoň si od sebe odpočineme," zalhala jsem, protože žádný odpočinek v našem případě nebyl potřeba. Spíš naopak.
„Ale s tebou počítat můžeme, že jo?" Ujistila se po neúspěšném přemlouvání, ať tam vezmu svou holku.
„Uvidíme."

„Sue, máš teď chvíli?" Zeptala se mě Ray do telefonu, akorát, když jsem byla s Patrikem ve fotogalerii. „Jasně, co se děje?" Stoupla jsem si před krásnou scenérii a koutkem oka viděla Páťu, jak obdivuje vystavené staré fotoaparáty.

„Po tom víkendu, kdy byl Páťa u našich si mě zavolali a prý by tě moc rádi poznali. Patrik o tobě prý básnil celý dva dny a oni jsou na tebe zvědaví. Nemůžou se dočkat, až potkají „dívku, která hlídá jejich vnuka"." Ani jsem ji nemusela vidět, abych věděla, že se ušklíbla.
„Mám být nerzvózní?" Zasmála jsem se. „Na to nemáš moc času, zlato. Očekávají tě u nás ve firmě po pátý. Teda za hodinu a půl, po tom, co odvedeš Páťu na plavání." Fuck.

Urovnala jsem si svůj zimní kabát po tom, co jsem ze sebe rozpletla svou šálu a s hlubokým nádechem vešla do prosklené haly firmy Fox industry.
Byla jsem tady o chvilku dříve, jelikož to šlo s Patrikem rychle.

Cestou za Ray jsem se ještě pozdravila s Bradem a Lindsey, kterým jsem se nachomýtla do cesty.

„Ahoj," usmála se na mě vřele hned po tom, co jsem k ní dorazila. „Ahoj," pousmála jsem se nervózně. Bylo to zvláštní. Musela mou nervozitu poznat. „Sue.. Nemáš být proč nervózní. Zamilují si tě. Skoro tak, jako já," mrkla na mě a na krátkou chvíli stiskla mou ruku.
Jakoby se vůbec neobávala toho, že se jim nemusím líbit.

Vešly jsme spolu do menší konferenční místnosti, kde už na nás čekali její rodiče. „Dobrý den, pane Foxe, paní Foxová," usmála jsem se zdvořile a přijala jejich podání ruky.

Celý rozhovor probíhal ve velmi přátelském duchu a dostala jsem mnoho pochval, které mě upřímně potěšily. Jedna z nich byla i za to, že jsem Patrika naučila jezdit na kole, protože když to zkoušeli oni, nikam to nevedlo a vypadalo to, že si k tomu vytvoří spíš blok, než nějaký vztah. Ray se na mě podívala s překvapením, jelikož o tom ani nevěděla.
Bylo to jako by jí to vyrazilo dech, načež se však do široka usmála. Povídali jsme si poté jen dalších pár minut, kdy bylo poznat, že to Ray chce už co nejdříve ukončit. „Mami, tati, já už budu muset jít do kanceláře odeslat pár e-mailů, tak tady Sue moc netrapte," ušklíbla se na mě. „Myslím, že už jsme probrali vše, co jsme chtěli," lehce se usmál postarší pán a věnoval své manželce pohled. „Ano, určitě. Rádi jsme tě poznali, Sue. Myslím, že nemůžeme mít větší štěstí na Patrikovo hlídání," usmála se na svou dceru i na mě. Podala jsem si s nimi ruce na rozloučenou a po Ray opustila jejich kancelář. „Tak co myslíš?" Vydechla jsem. „Co myslím?" Nadzvedla obočí. „Že mám tu nejlepší holku pod sluncem," zašeptala mi do ucha a chytla mě za ruku, za kterou mě dovedla až do své kanceláře. Jakmile se za námi zavřely dveře, neváhala a zamkla. Žádné řešení e-mailů se ale nekonalo.

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Jul 26 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

BabysittingKde žijí příběhy. Začni objevovat