Babysitting

17. Tvrdé odmítnutí

Probudila jsem se s Ray ležící na mém hrudníku. Už muselo být kolem jedenácté. Pustila jsem její ruku a pomalu se chtěla vymotat z jejího příjemného sevření. Jen sebou zamlela, ale naštěstí jsem ji neprobudila. Pomalu jsem vylezla ven a šla se podívat, jak je na tom Patrik. Také pořád spal. Bylo půl dvanácté. Ve dvanáct jsme měli jít s Ellou a rodiči do naší oblíbené restaurace na oběd.

Napsala jsem rychle sms, že s tím počítám a stavím se převléknout doma před dvanáctou.

Mezitím jsem se rozhodla udělat pro Patrika a Ray snídaňo-svačinový oběd, při jehož přípravě jsem se snažila být co nejtišší, což se mi i povedlo. Na lednici jsem nechala vzkaz a běžela domů se omluvit a převléknout.

„Nahlásí to na policii?" Mamka pokrčila své obočí při otázce, která mi už několikrát proletěla hlavou.
„Nemyslím si," napila jsem se ze skleničky. „Bojí se ho. Je to takový hajzl, že by byl schopný na ni jít přes Patrika."

„A co on? Má nějaké trvalé následky?" Měla strach spíš o mně. „Minimálně pohmožděné zápěstí, ale zlomený by to být nemělo. I když by si to zasloužil," pokrčila jsem rameny.

„Sue," povzdychl si táta. „Byla to sebeobrana, chtěl mě fyzicky napadnout," řekla jsem v klidu. „A už se o tom nemusíme bavit, co tady třeba Ella, která dostala napomenutí ředitele?" Ušklíbla jsem se.
Pocítila jsem kopnutí pod stolem. „Jau," teatrálně jsem zakňučela. „Jseš fakt hrozná, Sue!" „Taky tě miluju. Myslíš, že by na to ti dva zapomněli?" Uchechtla jsem se. „Správně. Nezapomněli. Máš čtrnáct dní zaracha a depresivní výchovná řeč tě nemine," zatvářili se oba vážně, ale pak jsme se všichni rozesmáli.

Naše rande s Paige skončilo u nás, jelikož jsem se snažila naučit na zítřejší tři testy, za což mě Paige proklínala.

Četla jsem si chemii, když mi v tom přistála do poznámek noha Paige, která seděla naproti mě. Konkrétněji její holé chodidlo, které přejelo po papíře s chemickými vzorci.

Vzhlédla jsem k ní. „Vážně?" Pokrčila jsem obočí. „Attention. Vše, co holka ve vztahu požaduje." „Žádná láska?" Ušklíbla jsem se. „Záleží na osobnosti. Mně bude stačit ta pozornost," usmála se. Povzdychla jsem si a její nohu něžně sundala z mých papírů. „Jsi neuvěřitelná," zamračila se. Přečetla jsem si poslední tři řádky a papíry položila na vedlejší noční stolek.

Chytla jsem ji za nohu a přitáhla si jí za ní co nejvíc k sobě. Pak za stehna. „Máš ji mít," ušklíbla jsem se a políbila ji.

Po chvíli čtení si poznámek v místě, kde jsem předtím skončila, zatímco Paige si dávala sprchu, mi přišla sms od Ray.

*Ray*
Sue, děkuju ti za všechno. Ani jsem ti předtím pořádně nepoděkovala a neřekla, jak si toho vážím. Nicméně příští týden si odpočiň, vzala jsem si dovolenou a budu se Patrikovi věnovat naplno."

„Kdo to je?" Skočila ke mně Paige v županu, mezitím, co jsem formulovala svou odpověď. „Ray, máma Patrika, toho klučiny, kterého hlídám," odpověděla jsem bez ostychu. „A u kterého trávíš skoro veškerý čas," zabručela lehce.

Neříkám, že to není pravda.
Ale je to stokrát lepší než jakákoliv brigáda. Baví mě to. Baví mě si povídat s Patrikem, vysvětlovat mu vše, na co se zeptá a i tak rozvíjet svou představivost v utváření odpovědí na věci, které neznám. Můžu se u toho věnovat učení, nebo kreslení. Můžu s ním jít kdykoliv ven, nebo se potkat s kamarády během jeho hlídání. A taky jsem s Ray. Tohle vše mám kolem toho ráda. Plus bonusem je plat, který mi přistál na účtu za první měsíc patrně od prarodičů Patrika, a který je téměř trojnásobkem z předchozí práce, ve které jsem byla skoro nonstop.