11. Kapitola - Umíráme spolu...

366 39 3
                                    

Odcházeli jsme s Henrym k rohu a dávali si pozor na jakkékoliv zvuky.Chytili jsme se za ruku a šli.Na louce nikdo nebyl a tak jsme vyběhli.Já jsem vzala Ljósalfheim a on Ásgard.Běželi jsme zpátky ale v tom jsem ucítila v zádech ostrou bolest.Padla jsem na zem a Henry mě chytil za ruku.Chtěl mi pomoct,ale nemohla jsem dál a v tom zakřičel i Henry.

"Henry..." Zašeptala jsem a zakšlala.Připlazila jsem se k Henrymu a on jemně dýchal.Políbila jsem ho na rty...tentokrát už naposledy.

"Miluju tě..." Zašeptala jsem a on mi zřetelně odpověděl.

"Také tě miluju....a jsem rád že jsem tě poznal..." Zašeptal a já cítila jak bolest ustupuje a viděla jsem už jenom tmu a 2 rány z děla...

--------------------------

Seděla jsem nevrle a musela stále pochodovat.Uslyšela jsem 2 rány.Doufala jsem že to není Emarus a Henry.Stmívalo se a oni stále nepřicházeli.Rozezněla se hudba a podívala jsem se kdo umřel.

"Emarus a Henry". Zašeptala jsem a do očí mi vhrkly slzy.Sjela jsem po zdi a začala brečet.Má kamarádka umřela!Zabiju toho kdo ji zabil.

"Kdo umřel?" Zeptal se Loki.

"Emarus a Henry..." Řekla jsem a odvrátila od Lokiho pohled.

"Zatraceně." Šeptl a já k němu přišla.

"Loki...?"

"No?"

"Je čas...je čas se pomstít".Šeptla jsem a on mě chytil za ruku a podívala jsem se na něj.yl ten čas.Měla jsem to udělat už dávno.

Naklonila jsem se a přitiskla své rty na jeho.Jeho rty byly tak jemné a sladké.Jeho jazyk přejel po mém spodním rtu a já je pootevřela.Jeho jazyk si našel ten můj a začaly se proplétat.Já se pochvilce odtrhla a otevřela oči.On se usmál a já mu pomohla na nohy.

"Noha?"

"V pohodě". Řekl a já si připravila luk a šíp.

Tentokrát to bude boj o život.A za pomstu.Pomstím se...pro Emarus...

The Divine Game of SurvivalKde žijí příběhy. Začni objevovat