Esmin nový život

Borovice

CARLISLE

Z krásné chvíle nás bohužel vyrušilo Edwardovo "zakašlání". Oba jsme se otočili směrem k němu jenže Es trochu zavrávorala a spadla z větve dolů. Rychle jsem seskočil a chytil ji těsně, než dopadla na zem. Esme měla pevně zavřený oči a trochu se třásla.

ESME

Seděla jsem s Carlislem na stromě a užívali jsme si krásné dopoledne zalité sluncem a láskou. Najednou se za námi ozvalo zakašlání. Oba jsme se otočili a pohlédli směrem dolů. Byl to Edward. V tom okamžiku jsem ztratila rovnováhu a spadla z větve dolů. Měla jsem pevně zavřené oči a čekala jsem, kdy dopadnu na zem, ale to se nestalo. Pomalu jsem je otevřela a spatřila nad sebou Carlisla. Hladil mě po bříšku a houpal mě v náručí jako malé miminko. „Děkuju ti moc, už mě můžeš postavit na zem." usmála jsem „Nene radši tě ponesu, musíš být co nejvíce v klidu. To, co se stalo nebylo dobré pro tebe ani pro miminka." podotkl Carlisle a políbil mě na čelo.

CARLISLE

V té chvíli se do toho vložil Edward. „Carlisle nevyčítej si to. Nemůžeš za to, nikdo za to nemůže." „Lásko já jsem jen nešikovná, ty za to nemůžeš." usmála jsem se na něj „Ale ano, měl jsem na tebe dávat větší pozor. Takhle jsme ohrozil tebe i tvoje děti." řekl jsem smutně. Esme pro mě je neskutěčně důležitý člověk. Muluji celým svým srdcem, jako jsem snad nikdy nikoho nemiloval a představa, že by se jí něco stalo, mě ničí. Před pár minutami, když spadla ze stromu, mě polil strach, že jí ztratím a že to bude kvůli mé blbosti. Znovu jsem si vzpomněl na pocit, jenž jsem zažil po mé přeměně. Je to pocit bezmocného strachu a samoty, která mě v té době opklopovala. Nesnášel jsem se. Přesněji jsem nesnášel toho upíra v sobě, ale Edward, Rose, Emmett, Alice, Jasper, Bella, Nesie a hlavně moje milovaná Esme mi ukázali, že i upíři mají právo na šťastný život, bezpečí domova a lásku, protože láska vše zlé přemůže. A já tu svou před chvílí málem ztratil. Nejde ji i miminka, která čeká. To už nikdy nedovolím. Vždy je budu milovat a ochraňovat, jako jsem chránil a budu chránit celou mou rodinu.
Při cestě domů se mě Esme držela, jako klíště a upřímně já ji také pevně držel, ale z trochu jiného důvodu, než Esme objímala mě. Já jsem se bál, aby se jí něco nestalo a pokoušel jsem se jí uklidnit a Esme se snažila uklidnit mě. Připadal jsem si dost trapně, protože ona spadla ze stromu né já...
Sotva jsme dorazili domů, přiřítila se k nám Alice. „Už vám to Edward řekl?" „Ne my řešili něco jiného..." odpověděl za mě Edward „Co se stalo?" zeptala se nově příchozí Rose „Carlisle postav mě prosím" zašeptala Esme a já jejímu přání vyhověl. „Spadla jsem ze stromu, ale nic mi není, Carlisle mě zachránil." odvětila všem Esme a odešla se mnou do ložnice. „Lásko podívej se na mě. Já vím, že si to vyčítáš, ale nemusíš. Ty za to přece nemůžeš, nikdo za to nemůže. Upřímně nevím, co by se stalo kdybys tam nebyl a nechytil mě. Nic se mi nestalo a to díky tobě miláčku. Jsi mů hrdina, víš to?” řekla s nádherným úsměvem „Esme já nejsem hrdina. Kdybych s tebou na ten strom nešel tak by se to nestalo.” řekl jsem smutným hlasem „Ale kdybys mě tam nevzal tak bych neviděla tu krásnou přírodu. Připadala jsem si jako v pohádce.” „Esminko ty jsi ten nejúžasnější a nejláskyplnější člověk, kterého jsem za svůj život potkal. A že nebyl krátký. Miluju tě, moc tě miluju princezno” pošeptal jsem jí do ouška a jemně, ale s láskou ji pod něj políbil. „Miluju tě princi” Poté jsem ji vzal za ruku a šli jsme zpátky za ostatními. Po cestě do kuchyně jsme zaslechli Edwarda „Ale spíš bych řekl, že za to můžu já. Kdybych je nevyrušil, nemuselo by se to stát a Carlisle by si to teď nevyčítal”

ALICE

Carlisle s Esme byli venku na procházce. Byli jsme šťastní, že se dali dohromady, moc jim to spolu sluší. Z ničeho nic jsem dostala vizi. Byli v ní Volturiovi, my, ples, kde byli všude upíři. Najednou se přede mnou objevil papír. Byla to pozvánka a na té bylo napsáno, že máme všichni přiletět už  dnes večer. V podstatě mi Aro takhle poslal vzkaz, ať přijedeme. Edward to vyčetl z mých myšlenek a tak se vydal Carlislem a Esme ven. ,,Co se děje Alice?" zeptal se ustaraně Jasper ,,Volturiovi chtějí, abychom tam přijeli už teď. Kvůli plesu upírů." řekla jsem tiše ,,Teď to je jako už dnes nebo až zítra?" zajímá se Emmett ,,Zítra, ples je sice až v pátek (dnes je úterý), ale on nás tam chce mít z nějakého důvodu dřív. Možná kvůli Esme. To mi připomíná, že ji musíme střežit jako oko v hlavě, protože tam bude spoustu upírů, co se živý lidskou krví.” jen co jsem skončila svůj monolog, dorazil Edward spolu s Carlislem, který měl Esme v náručí. Hned jsem se k nim přiřítila. „Už vám to Edward řekl?” zeptala jsem se „Ne, my řešili jsme něco jiného.” odpověděl tiše Edward „Co se stalo?” zeptala se starostlivě Rosalie „Carlisle postav mě prosím” zašeptala Esme a Carlisle ji opatrně, jako by byla ze skla, postavil na podlahu. „Já jsem spadla ze stromu, ale nic mi není, Carlisle mě zachránil” vysvětlila šeptem Esme a odtáhla si Carlisla do ložnice. Tázavě jsme se podívali na Edwarda, protože nám Esmino vysvětlení nestačilo. „Carlisle vzal Esme na jeho oblíbené místo. Seděli spolu na borovici a sledovali přírodu. Takže jsem je svým zakašláním jemně vyrušil. Oba se otočili. Esme ztratila rovnováhu a spadla dolů. Carlisle ji v poslední chvilce zachytil. Nic se jí nestalo. Jenže Carlisle si to vyčítá. Myslí si, že za to může on. Říkal, že kdyby ji na ten strom nevytáhl, nemuselo se to stát, ale...” Edward se zarazil „Ale co???” zeptala jsem se nedočkavě

JASPER

„Ale co???” zaptala se netrpělivě Alice. Cítil jsem, jak Ed znervózněl. Posla jsem tedy na něj vlnu klidu. Ta mu více méně pomohla a rak pokračoval dál. Bella ho povzbudivě chytla za ruku a tím ho trochu uklidnila „Ale spíš bych řekl, že za to můžu já. Kdybych je nevyrušil, nemuselo se to stát a Carlisle by si to teď nevyčítal.”
„Edwarde, mě se nic nestalo, proč si to oba vyčítáte, jako kdyby měla umřít” vykřikla Esme na celou kuchyň „Ššššš, Esme oni o tebe měli jenom strach. Báli se, že se ti něco stane” řekla Alice a dala ji ruce na tváře „Ale mně nic není” řekla tiše Esme a na posledním slově se jí hlas zlomil. Carlisle k ní přistoupil a pevně ji objal. „Promiňte já nejsem zvyklá na to, že mě někdo miluje a ochraňuje a že by se o mě mohl bát.” pověděla Esme skoro neslyšným hlasem. „Ššššš už je to dobré” utěšoval ji Carlisle. „Carlisle musíme do Volterry. Zítra. Aro si to přeje” řekla tiše Alice. Cítil jsem, jak se Esme zatřásla. Vyslal jsem na všechny vlnu klidu. To trochu zlepšilo situaci a pochvilce jsme začali balit věci do Itálie.

ESME

„Carlisle já nemůžu do letadla, jsem těhotná.” řekla jsem mezitím, co Carlisle skládal věci do kufru „Já vím miláčku, budeme muset běžet, ponesu tě.” odpověděl mi Carlisle a sednul si ke mě na postel „Co... Co když mě budou chtít...” nedořekla jsem to, měla jsem co dělat, abych nezačala brečet. Připadala jsem si hloupě. Nikdy jsem tak přecitlivělá nebyla, ale teď jak jsem těhotná je to strašný. Pořád brečím. Carlisle mě objal a začal mi kreslit uklidňující kroužky na zádech. To mi hodně pomohlo. Během chvilky jsem se více méně uklidnila. „Esme ničeho se neboj. Dobře to dopadne viděla jsem to.” usmála se Alice a Carlisle přikývl „Pořád budeme spolu” řekl s láskou v hlase a políbil mě na čelo. Byla jsem ráda, že jsem potkala tak úžasnou a milující rodinu. „Pojďte, už budeme muset jít.” řekl u dveří Emmett „Já myslela, že až zítra.” zarazila jsem se „Ostaní ano, ale já, ty, Emmett a Rosalie poběžíme a budeme se muset dvakrát nebo třikrát utábořit, aby jsi se najedla, napila a pořádně si odpočinula, protože by se ti z té rychlosti mohlo udělat špatně.” vysvětlil mi Carlisle a než jsem se nadála, Alice mě donutila si na sebe navlíknout rolák, teplé kalhoty a pevné boty. Carlisle mě zabalil do deky a vyhoupl si mě do náruče, přičemž mi Emmett narazil na hlavu čepici a Rose mi podala rukavice. „Je to nutný?” zeptala jsem se tiše „Ano, venku bude zima. Přesněji mají být 2°C.” poznamenala Alice. Jen jsem přikývla a vyrazili jsme na cestu. Teda ještě předtím mi Carlisle vše vysvětlil a samozřejmě jsme se se všemi rozloučili...

Tak máme tu další kapitolu 😀 doufám, že se vám bude líbit ❤️
Omlouvám se za případné, gramatické chyby a překlepy 😂
Vše Andy_Barborkova
💗