Esmin nový život

Smečka

CARLISLE

Druhý den ráno bylo zataženo a pršelo. Odbila osmá hodina ranní a Esme se probudila. Celou noc jsem u ní seděl a hlídal ji. Bál jsem se, že by se tu mohli objevit Voltuři. „Dobré ráno, jak jsi se vyspala?" usměji se „Dobré ráno Carlisle, spalo se mi krásně. Jaký je na dnešek program?" poví s dobrou náladou Esme „No nejdřív se nasnídáš pak se půjdeme podívat za smečkou, aby se s tebou seznámili. Půjdou s tebou Bella, Edward a Nesie. Ty sice taky neznáš, ale oni za chvilku přijdou tak se seznámíte. No a pak pojedeme na výlet do hor." popíšu jí celý náš den. „To bude bezvadný den." rozzáří se Esme, ale v tom se přiřítí do pokoje Alice „Dobré ráno" usměje se Esme „Dobré... No jak pro koho... Přišel nám dopis, Volturiovi chtějí, abychom tam přijeli i s Esme. A je tu ještě jeden problém... Budem muset v hradě pár dní zůstat, Aro to chce. Bude tam upíří bál a jsme povinní účastníci. Viděla jsem to." řekne Alice provinile, jako kdyby za to mohla ona. „Jak viděla" zarází se Esme „Víš Esme někteří upíři mají dar a vidění do budoucnosti je dar právě Alice. Edward dokáže číst myšlenky, Jasper cítí emoce a pocity druhých, Nesie umí jediným dotykem na tvář ukázat vzpomínky a Bella je štít, na tu některé dary nepůsobí." vysvětlil jsem to Esme. Hned jak se Esme převlékla, šli jsme do kuchyně, abychom to nějak vyřešili.

ALICE

„Co budeme dělat?" zeptá se tiše Jasper „Máme tam být do konce týdne." řeknu a Rose položí před Esme jídlo. Jenže sotva Esme zacítí vůní toastů se slaninou, udělá se jí špatně a běží na záchod. „Omlouvám se" procenila mezi zuby a zmizela v koupelně. „No to se v těhotenství stává." podotkne Carlisle a chce jí ta Esme, jenže mu zazvoní telefon. Volala mu Bella a musel to jít zařídit tak jsem šla za Esme já a Rosalie.
„Klid to bude dobrý, to se stává" snažím se ji uklidnit. „Nee mě nee, je to trapný." poví chraptivím hlasem Esme a utře si pusu. „Ale jdi ty, to bude v pořádku, pojď si lehnout." usmála jsem soucitým úsměvem a pomohla ji vstát. „Promiň mi to Alice" špitla Esme „ES nemáš se za co omlouvat." pohladila jsem ji po vlasech a uložila ji do postele. „Kde je Carlisle" zeptala se ustaraňe „Je venku volá s Bellou" odpověděla jsem s v tom okamžiku se Carlisle i s Bellou objevil ve dveřích. „Carlisle" rozzářily se Esme oči „Jak je ti?" řekl Carlisle, když si k ni přisedl „Jojo jsem v..." Esme chtěla říct, že je v pořádku jenže se jí znovu udělalo špatně a běžela na záchod. Carlisle vyběhl hned za ní a snažil se jí uklidnit. „Čus Bello, kde je Edward a Nesie?" usmála jsem se na Bellu „Edward a RENESMEE jsou pořád u smečky. Volala jsem Carlislovi, kde jste a on mě sem zavedl, abych vzala Esme za smečku. Jenže jí je teď špatně tak nevím." vysvětlila mi to Bella, přičemž dala důraz na Nesiino jméno. Tomu jsem se trochu zasmála a pak zaměřila svůj pohled na dveře koupelny. „Uvidíme, až přijde Carlisle." řeknu po chvilce a Bella přikývne

EDWARD

Byl jsem s Renesmee u smečky a skvěle jsme se bavili. Hráli jsme různé hry, jako třeba: Člověče nezlop se, prší, Dubble nebo kostky. Najednou se mě Nessie zeptala: „Tati? Kdy přijde maminka s tou slečnou? Asi Esme se jmenuje." Nessie jsou sice teprve tři roky, ale vypadá na 7 let. „Nevím zlatíčko, zkusím jí zavolat." usmál jsem se a odešel jsem ven. Beztak už jsem potřeboval na vzduch, jelikož vlkodlaci nehorázně páchnou a když jich v jedné místnosti sedí osm s výjimkou Emily, jež vlkodlak není,je to příšerné...

... HOVOR...
Edward: Ahoj lásko, kdy přijdete?
Bella: Ahoj nevím, Esme se udělalo špatně, když to bude lepší tak přijdeme. Kdybychom do 20:00 hodin nepřišly tak se domluv s Renesmee jestli tam chce spát nebo ne."
Edward: Dobře tak papa, miluji tě
Bella: Taky tě miluji papa

Když jsem dovolal s Bellou, vrátil jsem se dovnitř a pokračovali jsme v hraní her. Renesmee jsem vysvětlil situaci a ona po chvilce s úsměvem prohlásila, že když nepřijdou, bude spát u smečky.

CARLISLE

Asi po čtvrt hodině jsem Esme donesl z koupelny do postele. „Mohla jsem sem dojít sama Carlisle" odmlouvala Esme „Esme to by nebyl dobrý nápad, mluvím z vlastní zkušenosti." pousmál se Bella „Já bych to zvládla, musím to zvládnout." řekla Esme a u poslední věty se jí zlomil hlas „Šššššš Esme nemusíš se bát." šeptal jsem jí do ouška. Po pár sekundách si k nám přisedla Alice a řekla s úsměvem „Esme teď máš nás. Jsi součástí naší rodiny." „Děkuju já jen... Nejsem zvyklá se spoléhat na druhý. Vždycky jsem fungovala jako samostatná jednotka, protože nás bylo doma sedm a ještě jsme měli statek. Museli jsme si většinu věcí obstarat sami, poněvadž to rodiče nestíhali." pověděla smutně Esme „Esminko jak dlouho tady žiješ?" otáže se Bella „Pár měsíců, přesněji čtyři měsíce" odvětila Esme a hned na to se zeptala: „Kdy půjdeme za tou smečku, těmi vlkodlaky?" „Ty Esme já nevím jestli to je dobrý nápad." zavrtím hlavou „Můžeme tam jít zítra, potřebuješ si odpočinout a budeš tu mít klid." pokračuji. Jenže Esme na mě udělala psí oči, takže jsem nakonec povolil. Esme se chtěla zvednout, ale než se stihla postavit, přehodil jsem přes ni tmavě modrou deku a vyhoupl jsi ji do náruče. Esme se na mě podívala s nechápavým výrazem. „Carlisle já to zvládnu, nejsem nemocná, ale těhotná. Proč mi nevěříš?" rozlítostnila se Esme „Es to není kvůli tomu, že bych si myslel, že to nezvládneš, ale ono je to odtud celkem daleko a upíří rychlostí tam budem mnohem dřív, než tou lidskou." vysvětlil jsem s úsměvem a Esme mi ho s přikývnutím vrátila. Poté jsme šli s holkama ven a rozběhli se ke smečce.

ESME

Asi po pěti minutách jsme se dostali ke středně velké, dřevěné chatičce, ze které vyšel kluk s rozcuchanými vlasy. Hned za ním vyběhla malá holčička a pak přišlo asi sedm nebo osm snědých lidí. Carlisle mě postavil na zem a ten rozcuchanými kluk i s holčičkou v náručí ke mně přišel. „Dobrý den jsem Edward Cullen, manžel Belly a toho je naše dcera Renesmee." usmál se Edward „Dobrý podvečer" pronesla Renesmee a přiložila mi ruku na tvář. Ukázala mi úplně všechno. Od jejího narození, přes chytání vloček s Bellou a nějakým vlkodlakem, její obhajobu u Volturiů, až po dnešek. „Páni, moc mě těší" vydechla jsem úžasem „Nás také" řekl Edward a v tom se u mě objevil Emmett, Rose a jeden z těch snědých kluků. „Těší mě já jsem Jacob" podal mi ruku „Mě též" usmála jsem se. Následně jsem se podobným způsobem přivítala i s ostatními. Po chvilce tam přijel na vozíčku muž ve středních letech. Také jsem se s ním přivítala, přičemž jsem se dozvěděla, že se jmenuje Billy. Poté jsme si ještě chvíli povídali a pak jsme se vrátili i s Edwardem a Bellou ke mě domů. Malá Renesmee tam zůstala s Jacobem. Carlisle mi pak vysvětlil, co to znamená vlčí vtisknutí. A pak jsem si šla po dlouhém dni lehnout.

Tak další kapitola je na světě ❤️ doufám, že se vám bude líbit 👍 předem se omlouvám za gramatické chyby a překlepy 🤓😀
Adule911 💗