Život s teenagarem

Lukášovo příjezd

Dneska je den, kdy David jede pro Lukáše na nádraží. David měl po škole a šel domu. S Mery se střetli ve dveřích.
D: ,,Jeee ahoj."
M: ,,Ahoj." usmáli se na sebe a dali si pusu. ,,Nemáš dneska jet pro toho Lukáše?"
D: ,,Jo mám no.." podrbal se na hlavě.
M: ,,Mám jet s tebou?"
D: ,,To by si byla hodná. Já... viděl jsem ho naposledy, když mu bylo asi 7."
M: ,,Aha."
Mery ví, že David chtěl Lukyho vídat, ale jeho bývalá mu to zakazovala.
M: ,,Dáš si oběd?"
D: ,,Jo dám, ty blafy ve škole se nedaj jíst."
Mery se zasmála, ohřála Davidovi jídlo a chystala se na cestu.
David to dojedl a jeli na nádraží.
D: ,,Nikde ho nevidim." rozhlídl se. Potom se zaměřil na kluka celýho v černým jak kouká do telefonu.
D: ,,Pojď to bude on."
M: ,,Koukám, že styl oblíkání zdědil po tobě." uchechtla se Mery.
Dary přišli k tomu klukovi. Ten nadzvedl hlavu.
L: ,,Ehm čau."
D: ,,Čau."
M: ,,Ty si Luky viď?" usmála se na něho Mery.
L: ,,Jo a co má bejt?" řekl drze.
D: ,,Lukáši!" okřikl ho David.
M: ,,Nech ho."
D: ,,Tak pojď no." vzal mu tašku a kufr.
M: ,,Mám něco vzít?"
D: ,,Ne to je dobrý."
Došli k autu a jeli domu.
D: ,,A co babička z máminy strany?"
L: ,,Co já vim." pokrčil ramenama a dál koukal do telefonu.
David si povzdechl.
D: ,,To bude těžký..."
M: ,,To zvládneme." Pohladila ho po noze.
L: ,,Ježiš, to se takhle vošaháváte furt?" zakřenil se.
Mery naznačila Davidovi aby nic neříkal.
L: ,,Máte doma doufám wifinu ne?"
D: ,,Jo."
L: ,,Supr, si tam nebudu připadat aspoň jak u neandrtálců doma.."
M: ,,No a co škola? Máš představu kam by si chtěl jít?"
L: ,,Na střední." usmál se falešně. ,,Už tam budem? Potřebuju na záchod."
D: ,,Jo za chvilku jsme tam."
L: ,,Bonba."
Přijeli na Ronďák.
L: ,,Ty pičo, co to je?!"
D: ,,Lu..."
Mery ho zastavila.
M: ,,Tady s tvým tátou žijeme.
L: ,,No to vidim, ale proč zrovna v takovým Ghettu?" protočil očima a vystoupil z auta.
L: ,,Vy taky máte dítě?"
M: ,,Nemám, bohužel.. Je velká pravděpodobnost potratu."
L: ,,Aha, sorry." vzal si z kufru věci a věci a šel k baráku.
David vzal zbytek a šli domu.
D: ,,Támhle ty dveře je tvůj pokoj."
L: ,,Aha, ok. Dík." vzal si věci a zalezl do pokoje.
D: ,,Tak to bude těžší, než jsem myslel." sedl si David na gauč. Mery si sedla k němu a objala ho.
M: ,,Spolu to zvládneme." dala mu pusu.
D: ,,Budeme muset."