Život s teenagarem

Papírky

V: ,,To byl Váš syn?" ozval se Vašek.
D: ,,Jo, to byl můj syn.. A co ty? Ty už to máš hotový, ]e vyzvídáš nebo co?"
V: ,,No, skoro jooo."
D: ,,No to chci vidět." zasmál se David a šel k Vaškovi.
T: ,,Hele ten jeho syn je fakt moc hezkej."
Martina: ,,Já vim, našla jsem si ho na fb."
T: ,,Ukaž."
Martina vyndala telefon a neuvědomily si, že je hodina. David k nim přišel zezadu.
D: ,,Nemáte náhodou dámy psát slohovku?" usmál se na obě.
T: ,,Jjjoo."
D: ,,Tohle si zdovolenim vezmu, dostaneš ho až po hodině."
Martina: ,,Ale pane učiteliiii."
D: ,,Žádný pane učiteli.. Koukejte psát."
Martina: ,,No jooo."
David si sedl zpátky k učitelskýmu stolu.
T: ,,Řekla bych, že se Luky potatil."
Martin: ,,Hmmmm, to joo. Jsou si mega podobný a hlavně jsou oba dva tak za moc.."
D: ,,Terčo, Marťo.. Naposledy, jinak máte za 5."
T+Martina: ,,Pardon."
Holky dělali, že píšou, ale začali si posílat papírky.
Martina: ,,Schovej to nebo na to přijde!"
T: ,,Neboj se."
Holky si psaly dlouho.
David je pozoroval.. Potom se zvedl a jako, že se koukal jak jim to jde.. Přišel k holkám...
D: ,,To si zdovolením taky vezmu anooo?"
Obě dvě holky dělaly, že tam nejsou.
D: ,,Ten Luky je fakt krásnej. To jo, stejně jako on. Má pěknej zadek." David se otočil a jako se na něj koukal. ,,To nevím holky teda." četl dál.. ,,Ten má svaly.. Jakej asi je v posteli... " smál se David a pomalu šel zase na místo. ,,Heleďte, zeptám se manželky a zejtra vám řeknu jo?"
Celá třída samozřejmě chytla záchvat smíchu, ale Terka s Martinou zrudly a dělaly, že tam nejsou.
David se jenom smál a schoval si ten lísteček do kapsy..
D: ,,Tak jo, máte 5 minut do konce, tak dokončujte."
Po 5 minutách zazvonilo a všichni mu to odevzdávali a i holky. Pak si sedly do lavice a když David šel tak na obě mrknul..
Davidovi to aspoň na chvilku zlepšilo náladu, protože si hned vzpoměl na to co vyváděl Luky ve škole. Samozřejmě hned následoval i telefonát od třídního učitele.
D: ,,Hofbauer, prosím."
J(ánský): ,,Jánský dobrý den, jsem třídní učitel Vašeho syna."
D: ,,Dobrý den, vím co syn provedl a samozřejmě škodu zaplatím."
J: ,,Dobře, děkuju. Po Lukášovi pošlu částku včetně toho kam to poslat. Naschle."
D: ,,Dobře, naschle."
David položil telefon, chtěl napsat Mery, ale zase jí nechtěl moc stresovat a řekne jí to až doma...