Piráti z Karibiku - Návrat Krakena

Angelika

---------------------------------------------------------
Angelika stála kousek od Steli postele, kde ležela Stela a nerušeně spala. Nemohla se hnout z místa. Prostě jen stála a dívala se, protože za nedlouho jí bude poskytnut pohled na velice zajímavou podívanou.

,,Ne! Jacku! Opovaž se jí zkřivit jediný vlas," křičel někdo ze zdola. Angelika se otočila v pase, bylo to to jediné, na co se zmohla, protože moc dobře slyšela svůj hlas. ,,Dobře, jak si přeješ, na vlasy jí šahat nebudu," řekl tentokrát Jack. Toho ignorantskýho, egoistickýho bastarda poznala všude. Hnusnej bastard, který jí zlomil srdce a když už měla Stelu a byla konečně šťastná, unesl jí jedinou radost na světě. Stelu.

Za chvíli do pokoje vešel Jack a šel pomalu ke Stele. ,,Jacku vypadni! Jdi pryč ty hnusnej bastarde!" křičela Angelika, ale marně. Jack šel dál k posteli. Dal Stele vlasy pryč a chvíli si ji prohlížel. Pak ji vzal za levou ruku a prohlížel její tetování štíra. ,,Stelo! Stelo vstávej, slyšíš mě?! Vstávej! Prosím! Stelo! Prosím Stelo vstávej!" volala Angelika na Stelu, ale opětovně marně.

Stela se jen zavrtěla a převalila se na záda. Jack bez váhání odkryl Stelu. Stela se začala probouzet a podívala se na Jacka. Oblohou proletěl blesk a osvětlil na chvíli celou místnost. Stela se začala zvedat, ale Jack ji přimáčkl zase zpátky do postele a vzal láhev od vody u nočního stolku.

Angelika věděla co se bude dít dál. Snažila se hnout z místa. Chtěla se rozběhnou ke Stele, vzít ji a utéct s ní pryč. Snažila se sebevíc odlepit nohy od podlahy, ale marně. Začala brečet, ale nepřestávala se pokoušet odlepit její nohy od podlahy. Slzy se jí z očí řítili jako nezastavitelné vodopády.

Oblohou proletěl další blesk, který Angeliku na chvíli oslepil. Když se rozkoukala, viděla Jacka jak se sklání nad Stelou s lahví od vody. ,,Šššš spi dál... princezno," řekl Jack. Angelika se už konečně mohla pohnout, a ihned se rozběhla ke Stele, ale už bylo pozdě.

,,Ne!" vykřikla Angelika, když viděla, jak Jack rozbil lahev od vody Stele o hlavu. Všude se rozletělo hodně střepů, místy i krvavých, a pár kapek krve. Krev i střepy Angelikou proletěly jako by byla jen duch.

Angelika si klekla na zem a rozbrečela se. Opět nedokázala Stelu ochránit. Opět zklamala. Zklamala jako záchrana i jako matka.

Jack dal střepy ze Steli pryč, vzal ji do náruče a odešel s ní pryč. Angelika jen zvedla hlavu a podívala se na mizejícího Jacka i se Stelou.

,,Sbohem, zlatíčko," pošeptala s pláčem. Jack zmizel i se Stelou za dveřmi. Jak zmizel Jack i Stela zmizela i celá místnost.
--------------------------------------------------------- Angelika se probudila se slzami v očích, prudce se posadila a z hluboka dýchala. Měla polštář celý mokrý od potu a slz. Rozhlédla se kolem sebe. Byla ve svém pokoji a ležela na posteli. Měla možnost pohybu, už neměla nohy přilepené k podlaze.

Celý její pokoj osvětlily paprsky vycházejícího slunce. V pokoji byla pouze velká manželská postel pod oknem, vedle ní byl noční stolek s šuplíkem, svíčkou, sirkami a knihou. U zdi hned vedle dveří, které byli naproti posteli, byly dvě truhly. Jedna menší a druhá větší. U zdi kousek před postelí byl pracovní stůl. Byl na něm kalamář s husím brkem a hromady vzorů, látek, jehel a nití.

Angelika spustila nohy na dřevěnou podlahu a rozdýchávala svou noční můru. Utírala si slzy z očí a pozorovala bílou deku na jejím klíně.
Tato noční můra se jí zdála každý den úplně na chlup stejná.

Nakonec se odkryla celá a šla se převléknout z noční košile do normálního oblečení. Klekla si před velkou truhlu vedle dveří, otevřela ji a vytáhla obyčejné vesnické šaty. Převlékla se z noční košile do šatů a košili dala do truhly. Klekla si opět před truhlu a zaklapla její víko. Podívala se na malou truhlu, která stála hned vedle ní. Jemně pohladila její víko a zamyslela se. Za chvíli jí začali z očí téct slzy. Zatřepala hlavou, otřela si slzy, zvedla se ze země a šla do kuchyně.