Piráti z Karibiku - Návrat Krakena

Sázka

Stela seděla na posteli, opřená o ruce, vlasy v obličeji a zírala do klína. Přála si, aby už Jack co nejrychleji odešel. Měla z něj strach a bála se, kdy mu přeskočí a zabije ji, jako ve snu. Ano, Jack ji sice potřeboval na záchranu života, ale pokud by skonala jediná zkáza krakena, Jones by Jacka snad i objal.

,,Vážně?" zeptal se Jack podezíravě. Stela jen pokývala hlavou, ale na Jacka se nepodívala. ,,Jak myslíš." Jack se zvedl z postele a vzal si rum, který nechal Teague na stole.

Stela položila nohy na na zem, ale stále seděla na posteli. ,,Co si tu vůbec dělal... u postele," zeptala se Stela, přičemž se jí hlas klepal strachem, čehož si Jack naštěstí nevšiml. ,,No, šel jsem si pro rum a podíval se, jestli ti nic není."
,,To je... to je vše?"
,,Ještě jsem si užíval to, že ležíš a máš aspoň na chvíli zavřenou tu tvou hubu nevymáchanou," řekl Jack a zazubil se na Stelu.

Stela okamžitě odvrátila od Jacka pohled. Přesně takhle se na ni díval, když jí zabodl dýku do zad. ,,Co je?" zeptal se Jack, když viděl Steli reakci. Stela se podívala opět na Jacka, ale nic neřekla. ,,Copak?" zeptal se znovu Jack. ,,Nic," odpověděla Stela. Jack jí to samozřejmě nevěřil. ,,Neříkej mi ,,nic", když vidím, že ti něco je," řekl Jack trochu protivně. Stela jen nepřítomně zírala a chtěla, aby Jack odešel, ale on šel místo toho k ní.

,,Jsi nějaká bledší, než obvykle," poznamenal Jack a dal Stele ruku na tvář a následně na čelo. ,,Teplotu nemáš... takže si zase pila?"
,,Ne," pípla opět tiše Stela. Jack si jen odfrkl. ,,Kdyby ti nic nebylo, tak už mě tu dávno seřveš. Takže, princezno, už mě to nebaví. Z týhle kajuty se nehneš, dokud mi neřekneš co ti je."
,,Proč tě to tak zajímá?"
,,Protože už vidím, jak si všechen vztek vyleješ na mě a budeš mi tu pak bulet."
,,Ne, slibuju." řekla Stela, se slzami na krajíčku... ach, jak si přála, aby už odešel. ,,Změna nálady, co?" podivil se Jack.

Znenadání vytřeštil oči vzal Stelu za paži a vytáhl ji z postele. ,,Co to děláš?" zmatkovala Stela. ,,Ticho buď!" okřikl ji Jack a otočil ji k sobě bokem. Výjimečně se nechtěl Stele vysmívat, za její plochý hrudník, ale zíral upřeně na její břicho. Stela nevěděla co dělá a začala mít ještě větší strach. Avšak nejhůř Stele bylo, když se Jack dotkl jejího hrudníku. Klepala se víc než ratlík a zhluboka dýchala. ,,Já to věděl!" zaklel Jack a pustil Stelu. Stela od něj odstoupila a čekala co udělá, nebo řekne. ,,Ten malej chcípák tě zbouchnul!"

Tak tohle byl pro Stelu šok a zároveň největší úleva, kterou kdy zažila. Jack se v jejích očích rázem změnil z toho tyrana, který jí vrazil dýku do krku na toho starého Jacka, který byl tupější než dřevo. Jak jen se mohla tohodle tupého nemehla kdy bát? ,,Ty seš blbej jak daleko vidíš, ne?!" křikla Stela. ,,Ty mě tu vážně přirovnáváš k nějaké děvce z Tortugi, která se nechá zbouchnot každým, koho potká?!" Stela nevěděla jak má dál pokračovat. Byla tak šťastná a zároveň tak naštvaná. Nakonec přiskočila k Jackovi a pevně ho objala se slzami v očích. ,,Jako bych to neříkal," povzdechl si Jack. ,,Co ti zase přeskočilo?" zeptal se Jack a odtáhl Stelu od sebe. ,,Ale... nic."
,,A to my chceš tvrdit, že nejsi..."
,,Ne!"
,,No... gentleman dámě její bludy zásadně nerozmlouvá." Stela se se otočila na patě a chtěla odejít. ,,Jenže," spustil Jack a chytil Stelu za rameno, ,,ty nejsi dáma..."
,,A ty zase gentleman, jsme si kvit," řekla Stela, když se snažila sundat Jackovu ruku, ale marně.

,,Co to s tebou krucinál je? Chvíli vypadáš, že se mě bojíš, pak na mě křičíš a nakonec pak brečíš. Tak co jsem ti zas udělal?" zeptal se Jack, když k sobě otočil Stelu čelem. Stela se už nadechovala, aby mu odpověděla. ,,A opovaž se odpovědět ,,nic"!" pohrozil Jack. Stela věděla, že teď je v koncích. Musela s pravdou ven. Sklopila hlavu a nasadila smutný výraz. ,,Kdyby jsi měl možnost a... věděl bys, že je to další cesta, která ti zachrání život... zabil bys mě?'' zeptala se Stela a zvedla hlavu.

Jack vytřeštil na Stelu zděšeně oči. ,,Cože?"
,,Blbost, já vím," řekla Stela a rozpačitě se zasmála a opět sklopila hlavu. Připadala si jak pštros, který pořád strká hlavu do písku. Jack dal Stele jednu ruku na rameno a druhou jí nadzvedl bradu. ,,Takže... tohle se ti zdálo, princezno? Že jsem tě prostě... oddělal?" zeptal se Jack. Stela mu neodpověděla, ale její výraz mluvil za vše. Jack si povzdechl. ,,Hele, já vím, že se pirátům nedá věřit, ale slibuju ti, že se to nestane. I kdyby náhodou mě k tomu něco vedlo, tak si uvědom, že daleko ve Španělsku se nacházý jistá osoba, zvaná tvoje matka. Bude zázrakem, když mě jen trochu profackuje, potom až tě uvidí. Tak si vem, beruško, co by se stalo, kdyby se dozvěděla, že jsem tě zabil."
,,Nepřežila by to?" odtušila Stela. ,,No, spíše bych to nepřežil já a celá moje posádka." řekl Jack a zakřenil se při myšlence naštvané Angelici a pustil Steli bradu. ,,Takže se nemáš čeho bát." dodal Jack a poplácal Stelu po rameni.

Stela nevěděla, jestli si už může zcela oddechnout. Už z Jacka neměla takový strach, ale... pirátům se přece nedá věřit. I když je tohle její otec. Radši se pokusila vytěsnit tyto myšlenky z její hlavy, protože věděla, že bude s Jackem ještě hodně dlouho.

Začala se rozhlížet po kajutě a teprve teď si začala všímat toho, že je v kajutě nějak moc temno a že tu je více zapálených luceren. ,,Proč je tu taková tma?" zeptala se. ,,Protože už je venku dávno tma." odpověděl Jack. Stela se na něj podívala překvapeným výrazem. ,,Však si spala celý dopoledne, princezno." Jack se na Stelu zubil zatím co se Stela divila, jak mohla tak dlouho spát. ,,Takže můžeš jít zase spát," řekl Jack a obrátil lahev od rumu dnem vzhůru. Pár posledních kapek rumu spadlo na dřevěnou podlahu v kajutě. ,,A už je zase pryč," zasmála se Stela. Jack se na Stelu naštvaně podíval. ,,Najednou se nebojíš."
,,Ani ne."

Jack zakroutil hlavou nad Stelou a nad ztrátou rumu. ,,Tak si dojdi pro další," navrhla mu Stela. Jack se na ni otočil s ironickým pohledem. ,,To není tak jednoduché, princezno."
,,Určitě to musí být lehčí, než zapamatovat si moje jméno."
,,Myslíš, princezno?"
,,Nemyslím, vím," řekla Stela naštvaně. ,,Hledej něco, když nevíš kde to je." Stela nemohla uvěřit tomu, jak někdo může být tak tupý. ,,Ehm.. slovo ,,kompas" vám asi nic neříká, kapitáne," utrousila Stela. Jack se pro jistotu podíval za opasek, zda tam ten kompas má. ,,Ale ty to nezvládneš ani s kompasem," rýpla si Stela do Jacka. To Jack bral jako výzvu.

,,Chceš mi tedy říct, že ty to najdeš... i bez kompasu?"
,,Klidně i se zavřenýma očima."
,,Vážně?"
,,No jasně, že ano." Jack se ušklíbl a přistoupil ke Stele. Ta zkřížila ruce na prsou a udělal úšklebek podobný tomu, který předváděl Jack. ,,Vsadíme se, princezno?"
,,Klidně, Jackie." Teď už nebylo cesty zpět. ,,Jak myslíš, ty potvoro drzá, vsadíme se, že mi doneseš z podpalubí dvě lahve rumu. Nesmíš použít kompas, nesmí ti nikdo pomoc a ani tě vidět. Co ty na to?"
,,Není to trochu moc požadavků?"
,,Snažíš se vycouvat nějak brzo, sluníčko," zasmál se Jack. Stela se na něj naštvaně podívala. ,,Ani v nejmenším, Jackie," řekla odhodlaně Stela. ,,Takže platí," zeptal se Jack. ,,Platí. O co se vsadíme?"

Zdar vy suchozemská chátro! Chyběla jsem vám?? Takže, jak už někteří z vás ví, na naší škole byla pozitivní učitelka a naše třída s ní byla v kontaktu... takže mám do 25. 9. karanténu a... mám teď trochu více času psát. Dobrá zpráva ale je, že jsem na novém pokoji s novými spolubydlícími. Jsem tam mega šťastná, což znamená, že se pauza od psaní ruší!!!! Budu pokračovat svobodně dál!! Tuhle kapitolu jsem psala celou na počítači (na což jsem nebyla zvyklá, protože můj první pokus dopadl tak, že jsem napsala jednu větu a myslela jsem, že ten počítač rozkopu), takže si budu muset zase zvykat na malý mobil, ale to nějak půjde. No... snad jste si kapitolu užili. Zatím papa.

Rumu zdar!

Wolf-chan 🐺