Piráti z Karibiku - Návrat Krakena

Opět Tortuga

Všichni členové posádky se dívali na sebe a pak zase na Stelu, která měla zcela vážný pohled. ,,No," spustil Gibbs, který toho věděl hodně z námořnických pověr a historek. ,,Mořský panny jsou ta nejkrásnější a nejzákeřnější stvoření pod sluncem. V celém širém oceánu. Lákají námořníky na palubách k sobě do vody. Žádnej snad ještě neodolal jejich kráse a zpěvu. Užijou si s ním a pak ho odtáhnout do hloubi moře, utopěj ho a pak sežerou."
,,Takže nás tahle zrůda může kdykoliv sežrat?" prohodil Marty, který se objevil hned vedle u Steli. ,,Ne, ale asi tě uškrtím, jestli nebudeš držet zobák!" řekla výhružně Stela, která se koukala dolů na Martyho, který hned zmlknul. Otočila se s klidným výrazem opět na Gibbse a pobídla ho: ,,Pokračujte."
,,Mořský panny na sebe můžou vzít vzhled někoho jiného a dostat se mezi námořníky. Ten do koho se promění, se jí už nikdy nezbaví. Ale ty jsi jen na půl mořská panna."

,,Ale zákeřná si stejně," nenechal se odbýt Marty. Stela mu silně dupla na nohu, načež se za ní chytil a poskakoval na místě na té zdravé. Na Stelu se už radši nedíval a mlčel. ,,Tak proto máš tak divný voči!" řekl Pintel, jako kdyby právě našel odpověď na vznik celého světa. Stela zaťala pevně čelist a sjela Pintela opravdu naštvaným pohledem, proto Pintel radši zmlknul. Gibbs ke Stele přišel blíž a podíval se jí hluboko do očí. Poznal, že to nejsou oči hnusné, mořské zrůdy, ale oči Jackovi matky. Jako malý ji párkrát viděl.

Posádka neměla co na práci, takže se jen poflakovala na palubě a popíjela rum. Stela byla u přídi lodi opřená o zábradlí a pozorovala západ slunce. Na moři byl mnohem hezčí a úžasnější, než u nich doma na srazů. Oranžově červené světlo se odráželo ve vlnách moře a úžasně se lesko. Červánky pluly po obloze jako klidní beránci, nebo jako loď po klidném moři. Bylo tak kouzelné. Vítr jí lehce cuchal její po ramena dlouhé vlasy. Vzpomínala na to, kdy je měla ještě nádherně dlouhé, ale to už je pryč. Zavřela oči a užívala si ten nádherný klid.

,,Stelo?" ozval se za jejími zády Scrumův hlas, načež se Stela otočila. ,,Hm?"
,,No, chtěli bysme se trochu vyspat, takže postarej se tu, prosim tě, o palubu," řekl a rychle zmizel i se zbytkem posádky v podpalubí, než stihla Stela cokoliv namítnout. Jen zakroutila očima a rozhlédla se po palubě. Podlaha byla čistá a uklizená, nebylo o co se starat, takže se vrátila k západu slunce.

Začalo se stmívat a Černá perla už byla u Tortugi. Stela běhala po palubě a snažila se rychle přijít na to, jak se spouští kotva, než narazí do mola. Podívala se na velké kolo uprostřed paluby. Napadlo ji, že s ním zkusí otočit a uvidí, co se stane. Šlo to celkem ztuha, ale přesto šlo. Trvalo jí to docela dlouho, než to vzdala a šla se podívat na kotvu. Byla lehce uvolněná, ale nespustila se. Stela se naštvala a hodila po kotvě vědro od vody na mytí paluby. ,,Hni se ty železnej kráme!" zanadávala na kotvu, když po ní mrštila vědrem. Kotva okamžitě spadla na dno a vzala s sebou i prkno u otvoru na kotvu. ,,Ups!" zašklebila se bolestí Stela, jako by snad soucítila s Černou perlou. Kotva se zarazila o dno a loď sebou prudce trhla, až z toho Stela spadla na zem. ,,Sakra!" zaklela.

Z podpalubí začala vylézat vylekaná posádka. ,,Co se stalo?! Narazili jsme do mola?!" ptal se hned pan Gibbs. ,,Ne, ne, ne, zakotvili jsme a trošičku to škublo. Nic víc!" říkala Stela v rozpacích a začala vstávat ze země. ,,Jo," pokýval Gibbs hlavou a už se na nic neptal. Ostatní námořníci začali spouštět prkno na souš. Jack vylezl celý rozespalý a něco si pro sebe mumlal. ,,Co to sakra je?! To neumíte ani spustit kotvu nebo co?!" proklínal posádku Jack. Posádka na něj jen mlčky hleděla. Jack přistoupil k přídi lodi a podíval se dolů na kotvu. Stela si toho všimla a chtěla opatrně odejít, ale nějaký pirát ji chytil za límec. Jack stočil opravdu naštvaný pohled na posádku. Všichni piráti ukázali na Stelu a rychle utekli z paluby do města. Jack Stele naznačil prstem, ať jde k němu. Stela se pomalu došourala k Jackovi a podívala se mu se strachem v očích do očí. Jack ukázal dolů směrem ke kotvě. Stela se opatrně naklonila a podívala se na urvané prkno na lodi. Pak se zase narovnala a podívala se na Jacka, který na ní nekoukal s dvakrát vděčným pohledem. ,,To si opravíš."
,,Ale jak?!"
,,To už není můj problém. Když jsi to zničila, tak to taky oprav."
,,Neudělala jsem to schválně!"
,,Jo, jo moc pěkný, ale opravíš to."
,,A..."
,,A žádný keci nechci slyšet. Teď jdeme," zakončil to Jack a šel s naštvanou Stelou do města

Stela byla na Jacka naštvaná, takže chodila kousek za ním. Jack si toho moc nevšímal, protože věděl, že už Stela nemá důvody utíkat pryč. Na Stelu se lepili pohledy úchylných pirátů, což se jí moc dvakrát nelíbilo. Furt se uchylně smáli, cenili na ní svoje odporně shnilé zuby a ukazovali noži, jak ji podříznou. To už bylo na Stelu moc. Přidala do kroku, aby doběhla Jacka. Jackovi došlo o co jde, tak ji objal kolem ramen a přitáhl blíž k sobě. Žádný pirát se na Stelu už radši nepodíval, protože každý věděl jaký Jack je. Stele se náramně ulevilo.

Vzhledem k tomu, že Jack už od rána pil, jako každý den, byl už trošičku na mol. ,,Rozhlédni se, drahoušku, no není to nádhera?!" začal machát kolem sebe rukama. Stela se rozhlédla po bandě opilých pirátů a zašklebila se. ,,Ani ne."
,,Pche! Vy ženský, na všem vidíte jen to špatný."
,,A nebo realitu."
,,Ach jo, vy ženský jste všechny stejný. No tak, drahoušku, trochu se uvolni je to přece úžasný město! Musíš všechno brát tak vážně?"
,,Musíš chlastat už hned od rána?"
,,S tebou není rozumná řeč, princezno."
,,A s tebou snad jo?" Jack jen střelil po Stele naštvaný pohled a už nic neříkal, dokud nepřišli k jedné z hospod. ,,Tady je moje kráska!" rozmáchl Jack rukama před hospodou. ,,Jedna z nejlepších hospod. Tady jsem se setkal s... em... to je fuk," dořekl rychle Jack, když si začal jeho opilý mozek uvědomovat, že je tu Stela, která je jeho dcera. ,,S kým?!" zeptala se naštvaně Stela se založenýma rukama na prsou. ,,Ale s nikým."
,,Jen povídej!"
,,S nikým a už to nehodlám opakovat!"

,,Takže já jsem nikdo?!" rozkřikla se naštvaně žena, která stála na prahu. ,,Scarlett, drahoušku, jasně, že nejsi nikdo. To jen můj otrok má moc hloupých otázek."
,,COŽE?!" rozkřikla se naštvaně Stela. ,,Ticho! Neosvobodil jsem tě z toho tržiště, abys tu teď na mě ječela! Popros mě o odpuštění!"
,,Cože?!"
,,Popros!" řekl Jack neodlomně. Stela se s naštvaným pohledem lehce uklonila. ,,Velice se Vám omlouvám můj pane. Už se to nebude opakovat."
,,Tak je hodná holka," řekl Jack. Stela se zase narovnala a propalovala ho pohledem. Jack vzal Scarlett kolem pasu a začal ji líbat. ,,Jacku!" křikla další žena z hospody naštvaně. Jack, Scarlett a Stela se na ní překvapeně podívali. ,,Gizelle, lásko, to není tak jak to vypadá!" začal se vymlouvat Jack, ale Gizelle to očividně nezajímalo. Přišla k Jackovi a vlepila mu tak velkou facku, až Jack hodil hlavou na stranu a odešla dovnitř. To samé udělala i Scarlett. Jack se jen chytil za bolavé místo a něco si mumlal pro sebe. Přišla k němu Stela a udělala to samé co Gizelle se Scarlett, ale její facka byla mnohem silnější. Takhle silné facky dával snad jen Jack. Stelu nezapře, i kdyby chtěl.

Zdar, suchozemská chátro. Kapitán je opět na palubě! Chtěla bych vám oznámit, že by bylo lepší, abyste si přečetli předešlé kapitoly, protože po korekci došlo k pár změnám, ale děj to nijak neovlivnilo.

Rumu zdar!

Wolf-chan🐺.