Piráti z Karibiku - Návrat Krakena

,,Zrůda jako ty, nemá právo žít!"

Jack si držel zraněnou ruku, zatímco se Stela div nezhroutila na zem. Držela si ruku na ústech, brečela a omlouvala se Jackovi. ,,Uklidni se, ty," řekl Jack lhostejně, ,,je to jen trochu krve." Stela se však ani trochu neuklidnila. Byla jak časovaná bomba. Spala v ní odporná zrůda, která jen čekala, až Stela vybuchne. ,,Já opravdu nechtěla... promiň," brečela Stela. ,,Hlavně se uklidni. Pochopil jsem, už ti na to šahat nebudu, jo? Byla to nehoda, nejsem tak namol, abych to nechápal,"

Stela dala ruce od úst, ale stále zhluboka dýchala s lehce pootevřenou pusou. V tom si Jack všimnul ostrých řezáků ve Steli puse.

Nezmizeli

Jack udělal pár kroků ke Stele, která udělala zase pár kroků do zadu. Jack se zastavil a nevěřícně na ni zíral. ,,Poslouchej, princezno, nechci si tu hrát na narcise, ale z nás dvou jsem já ten, který by měl couvat před tím druhým," řekl Jack a zazubil se. Snažil se Stelu uklidnit, ale vůbec se mu to nedařilo. S žádným dítětem se nedostal ani do očního kontaktu, natož do tak fyzicky blízkého, jako se Stelou. S dětma to fakt neuměl a tohle byl opravdu dobrý důkaz.

Stela vzala obvaz, který zbyl po její menší operaci. Přišla k Jackovi a začala mu obvazovat zraněnou ruku, s očima plných slz. Když už se snažila upevnit konec obvazu, aby se to nerozvazovalo, Jack ji vzal palcem a ukazovákem zraněné ruky za bradu a nadzvedl jí hlavu. Druhou rukou jí začal utírat slzy z tváří. ,,Nebreč, princezno, nic se nestalo,"
,,Nic...? Vždyť jsi málem přišel o ruku... kvůli mně," vzlykla Stela. ,,Jenom málem, furt ji mám. Tak už nebreč." Jack Stelu objal, hladil ji po vlasech a houpal opatrně ze strany na stranu. ,,Jsem hnusná zrůda," řekla potichu Stela. ,,Nejsi, zlato. Jsi hezká holka. Hlavně klid a nebreč."

Jack takhle Stelu objímal, dokud neusnula. Opatrně ji pak položil na postel a šel na palubu. Začínal mít pocit, že mu začala Stela trochu přirůstat k srdci. ,,Blbost!" zamumlal si sám pro sebe a šel vystřídat otce u kormidla.

-----------------------------------------------------------
Stela se probudila a vyšla na palubu. Nikde nikdo nebyl, ani u kormidla. Byla noc a na palubě svítily lucerny. ,,Tati...? Kapitáne...?" snažila se Stela někoho najít. ,,Je tu někdo?" zavolala, ale odpověděl jí jen šum moře.

Zahlédla vycházející světlo z podpalubí, avšak žádný hluk, či hlas se neozývaly. Vešla dolů, kde v tichosti seděla celá posádka, ale bez Jacka a Teagua. Sotva se Stela v podpalubí ukázala, celá posádka se na ni podívala. ,,Co chceš, zrůdo?!"
,,Vypadni odtud!"
,,Zmiz!"
,,Odporný netvore!" ozývalo se ze všech stran. ,,Nechte toho! Nic jsem vám neudělala! Nejsem žádná zrůda!"

Celá posádka najednou zmlkla, ale v zápětí měla ďábelský úsměv na tváři. ,,Co je?" zeptala se Stela, která tuto jejich hloupou "hru" nechápala. ,,No," začala nějaký pirát, ,,pravdou je, že zrůda jsi jenom uvnitř. Ale zvenku máš krásné, vyspělé a hádám, že i pannenské tělo." Sotva to dořekl, Stelu někdo chytil ze zadu za paže a pevně držel. ,,Nech nás si s ním pohrát," řekl jejich mluvčí a začal natahovat ruce k jejímu hrudníku. ,,Nechte mě být, vy úchyláci!"

Stela se začala vzpírat a snažila se vykroutit z něčího sevření. Všichni piráti z posádky se začali zvedat ze svých míst a přibližovat se ke Stele. Stela věděla, že nemá jinou možnost. Představa toho, co se chystala udělat, se jí hnusila víc než kocovina. Kousla piráta, který byl před ní, do ruky, div mu ji neukousla. Všichni piráti, včetně jejího držitele, od ní odstoupili o veliký kus.

Stela využila toho momentu a utekla z podpalubí. Rychle si utírala krev, která jí kapala až na bradu. Odběhla od vstupu do podpalubí o velký kus a zhluboka oddechovala. Proč ji osud tak nenáviděl? Proč se tohle dělo zrovna jí? Tyhle otázky si říkala Stela od doby, co jí Jack unesl.

Chtěla se vrátit do kajuty. Jediné bezpečné místo. Přes pootevřené dveře si všimla nějaké postavy, která stála u stolu. ,,Jack," vydechla Stela úlevou. Rozběhla se se slzami v očích k Jackovi v kajutě. ,,Tati!" zvolala Stela, když přiběhla do kajuty. Sotva se Jack otočil, Stelu se na něj přilepila jako klíště a brečela. Jack ji začal jemně hladit po zádech a vlasech. ,,Klid, už je dobře. Jsem tady... to bude dobrý," uklidňoval Jack Stelu. ,,Nebreč."

Stela brečela strachem a zároveň i štěstím a úlevou. Jack tu byl vždy pro ni.

Avšak najednou ucítila ukrutnou, pichlavou a palčivou bolest v zádech. Stela vykřikla bolestí a odstrčila se od Jacka. To co viděla, nikdy nezapomene. Jack tam stál s úsměvem od ucha k uchu a v ruce držel dýku, která byla od krve... od Steli krve. Už i on ji zradil.

Nemohla tomu ale uvěřit, jak jen mohl? Jack šel pomalu blíže ke Stele. ,,Pojď k tatínkovi, princezno. Bude to rychlé," řekl Jack a prsty si hrál s dýkou v ruce. Stela okamžitě vyběhla ven z kajuty, ale za sebou slyšela, jak se Jack směje. ,,Mně neutečeš," řekl ďábelsky.

Stela se to snažila ignorovat, když ji někdo najednou chytil za nohu a ona spadla na zem. Jack. Přitáhl si ji za se k sobě a otočil ji na záda. Stela si už myslela, že tohle bude její konec. Brečela, i když věděla, že jí to už k ničemu nebude. Jack jí držel jednou rukou ruce za hlavou a obkročmo nad ní klečel. ,,To se dělá? Utíkat tatínkovi?" zasmál se Jack. ,,Prosím... ne. Prosím ne!" brečela Stela, ale bylo to k ničemu.

Jack jí dal dýku ke krku. ,,Zrůda jako ty, nemá právo žít!" Jack zabodl Stele dýku přímo do krku. Stela začala vydávat bublavé zvuky a kašlat krev. ,,Zrůdo odporná!" zařval Jack na Stelu.
-----------------------------------------------------------

Stela se rychle probudila a posadila na postel. Z čela jí stékal studený pot a zhluboka dýchala s očima napuchlými od pláče. Dala si ruku na hrdlo, aby se ujistila, že v něm nemá díru. Nejhorší noční můra, jakou kdy měla. ,,Co ti je, tě někdo škrtil?" zeptal se Jack usazený na kraji postele.

Stela nevěděla, jestli mu to má říct, nebo ne. ,,Tak co se stalo?" naléhal furt Jack. ,,Nic," pípla Stela tiše.

Zdar vy suchozemská chátro!! I'am here!! Chyběla jsem vám?? Vy mně ano! Bože! Jsem na intru jen týden, ani ne, a... asi se zabiju! Takže... je mi líto, ale... vypadá to, že mega dlouho, nebudou kapitoly... lidi... teď opravdu bez prdele, ale možná do Vánoc 😞😞😞. To je taky důvod tak krátké kapitoly. Tady na intru jsou kolem mě samí starší a ještě ke všemu ani né můj obor. Jsou divný a vůbec si nerozumím! Jediná útěcha je škola, kde jsem si našla... teď už dvě spřízněné duše 😊😊. Štěpána (Mušličku) a Míšu (Svetřík). A svetřík je dokonce Depphead 🏴‍☠️🏴‍☠️.
Pochlubte se vy! Jak jste se měli?? Já už mám zítra praxe, takže vstávám v šest... a usínám v jednu 🤣🤣.

Rumu zdar!

Wolf-chan 🐺.