𝚆𝚊𝚕𝚔 𝚠𝚒𝚝𝚑 𝚖𝚎 𝚝𝚑𝚛𝚘𝚞𝚐𝚑 𝚝𝚑𝚎 𝚜𝚞𝚗𝚜𝚎𝚝,𝙵𝚒𝚗𝚗

•4•

Vzbudila jsem se,byla sobota,tentokrát už opravdová,začal mi zvonit mobil,byla to Sadie,zvedla jsem to.

,,Ahoj."řekla jsem ještě rozespale.
,,Ahoj,nebudeš věřit co se včera stalo."řekla nadšeně,,Co se stalo?"

,,Víš co?Půjdeme spolu do Satrbucksu,tam ti to řeknu jo?"zeptala se,,Okey,zachvíli jsem tam Sads ahoj."zavěsila jsem a ještě jsem ji slyšela jak vypískla radostí.
~
Jela jsem na kole a už přijížděla ke Starbucksu,viděla jsem Sadiino kolo,zaparkovala jsem ho a vešla dovnitř.
Seděla u malého stolu,,Ahoj."řekla a objala mě,,Ahoj."řekla jsem v objetí,,už sis objednala?"
,,Ne,ještě ne,čekám na tebe."řekla,,Tak půjdu objednat."řekla jsem a zvedla se ze židle.

,,Karamelové frappé?"zeptala jsem se a Sadie jen přikývla.

Šla jsem k objednávacímu pultu a za ním stál kdo jiný než....Wolfhard,s monoklem,co zas dělal?!

,,A-ahoj."řekla jsem,,Ahoj."řekl a usmál se,,Já,umm,dvě karamelové frappé,velké."
,,Jasně,takže pro tebe a pro?"zeptal se

,,Sadie."řekla jsem,,Nemusíš mi tam psát ty srdíčka,vím že to máš v popisu práce,ale-"
,,Ne,nemám,chci se ti omluvit."
,,Je sázka omluvit se mi že?"

,,Ne,to ne,já,fakt jsem byl debil,vážně promiň.Nechápu jak jsem si mohl neuvědomit že dělám takový sračky."

,,Od čeho máš ten monokl."zeptala jsem se.,,Menší roztržka,protože jsem se ti chtěl omluvit."usmál se,,Tak dík Wolfharde."řekla jsem a vzala naše frappéčka.Usmál se a já mu úsměv opětovala.

,,Ty ses s ním domluvila že?"vychrlila jsem na Sadie když jsem přišla k našemu stolu,,Promiň."řekla smutně,,V pohodě,aspoň budem spolu v pohodě."pokrčila jsem rameny.

,,Hele co tam máš napsaný?"zeptala se Sadie,,Já jen Sadie se smajlíkem."řekla
,,Madeleine a okolo toho čtyři srdíčka?"on to myslí vážně,to je dobře.

,,A taky číslo,telefonní."řekla jsem a usmála se.
Sadie mi začala povídat o včerejšku a o Noahovi a jak to bylo skvělý a jak si povídali,ale moje mysl zabloudila úplně jinam.

A to k tomu hnědookému klukovi s kudrnatými vlasy,že bych k němu něco cítila?
~
,,Ale pořad se bojím že on mě má ve friendzone,vypadá to jako by měl rád tebe."dokončila své vyprávění.

,,Myslíš?I když by to tak bylo tak mi ho bude líto protože on je jako můj bráška."
Vytáhla jsem si mobil a začala si ukládat to číslo.

,,Vnímáš mě vůbec?"ptala se naštvaně Sadie,,Jo,vnímám,to bude tím vzduchem tady,nepůjdem někam jinam?"ptala jsem se,,Tak jo no."řekla Sadie a vydaly jsme se na projížďku na kole.

Projely jsme asi celé město,hodně jsme se nasmály a pak jsme zjistily že už je jedna hodina odpoledne a musíme jet obě domů na oběd.