𝚆𝚊𝚕𝚔 𝚠𝚒𝚝𝚑 𝚖𝚎 𝚝𝚑𝚛𝚘𝚞𝚐𝚑 𝚝𝚑𝚎 𝚜𝚞𝚗𝚜𝚎𝚝,𝙵𝚒𝚗𝚗

•10•

Následující dny ubýhaly velmi rychle,Noah byl pořád v nemocnici,od toho jak si s ním šla promluvit Sadie,se stalo hodně věcí,dali se dohromady.

Millie je ještě pořád single a nikdo se jí nelíbí,snad si konečně někoho najde.

Finn a já...spolu ještě pořád nejsme,i když bychom chtěli,vlastně,ten příběh jak jsme si to řekli je celkem zajímavý:
Bylo to asi před týdnem a Finn pořádal velkou párty na počest mých narozenin.

Šly jsme spolu s Millie k Finnovi:,,Škoda že Sadie nešla."řekla jsem,,Víš přece že je ve dne v noci u Noaha."uklidňovala mě Millie,,Já vím a přeju jim to."řekla jsem s úsměvem.

,,No to já jim taky a víš komu bych to přála ještě víc?"řekla Millie s mírným úšklebkem.,,Komu?"ptala jsem se ale už jsem znala odpověď,,Tobě a Finnovi."zasmála se,,Vážně nechápu proč ještě nejste spolu."

,,Protože."řekla jsem naštvaně,,Vždyť pro tebe pořádá mejdan ve svém domě."řekla,,To už jen tak nějaký kamarád neudělá a pohni si,je mi zima."

,,Mi taky,ale myslíš že na těch jehlách a v tom sněhu mi to jde?"zasmála jsem se a Millie se začala smát tak,že mě strčila a já spadla do sněhu,když se mě pokoušela zvednout tak spadla na mě a začaly jsme se smát ještě víc.

,,Tak pojď."zvedla jsem se a natáhla ruku k Millie aby se mohla zvednout.
~
Došly jsme konečně před jeho dům,byl obrovský,,Nevěděla jsem že je milionář."zavtipkovala jsem.

Zazvonili jsme a hned nám otevřel Finn,,Ahoj!"zakřičel tak,aby ho šlo slyšet přes hudbu co řvala v baráku,,Ahoj!"zakřičela jsem a vešly jsme s Millie dovnitř,,Proč je tu tolik lidí Finne,vždyť je ani všechny neznám."řekla jsem trochu naštvaným tónem.

,,Neboj,pojď se mnou."pověsil mi kabát,vzal mě za ruku a běžel se mnou v tom velkém sále nahoru na schody,na Millie jsem se stačila podívat a už mi zmizela v davu.

Vyšli jsme na ty schody a viděli úplně všechny lidi,bylo jich tam snad tisíc,Finn vypl hudbu a vzal si do ruky mikrofon.

,,Ahoj."řekl do mikrofonu,všichni se na něj otočili a začali tleskat,,Takže,tohle je Madeleine,holka,která měla nedávno patnáct,víte já ji dlouhá léta šikanoval,ale pak jsem si uvědomil jakou kravinu jsem dělal,teď jsme přátelé a konečně poznávám jak úžasná osoba to je."dořekl to a všichni mu začali tleskat,dala jsem mu pusu na tvář a on se na mě jen s úsměvem podíval.
~
,,Ukaž,co jsi přinesla?"ptala jsem se Millie,která nesla pití,,Colu."řekla,podívala se ke dveřím na zahradu a otočila mě na ty dveře,,Jde tam Finn,dívá se na tebe,běž za ním,skoro celý večer s ním nemluvíš."

,,Už jdu mami."usmála jsem se a prodrala se ke dveřím.

Stál venku u bazénu,díval se na hvězdy.

,,Koukáš na hvězdy?"řekla jsem a pomalu k němu šla.

,,Jo,jsou krásný,jako ty."otočil se na mě.,,Horší kompliment jsi vymyslet nemoh,viď Wolfharde."zasmála jsem se.

Přišel ke mě blíž a vzal mě za pas,začal se přibližovat,,Finne,já-"
,,Nic neříkej."přerušil mě a byl o hodně blíž,políbil mě.

Chvíle,na kterou jsem již dlouho čekala byla tady,líbali jsme se,vážně líbal úžasně,po chvíli jsme se pro nedostatek kyslíku odtáhli.

,,Miluju tě."řekl a díval se mi do očí,,Já tebe taky."řekla jsem,,Finne,neznáme se dost dlouho,musíme se nejdřív pořádně poznat,nemůžu hned chodit s klukem co mi ubližoval."

,,Já vím."řekl smutně,,ale kamarád s tebou být nechci."podíval se na mě v naději,že řeknu ať teda jsme spolu.

Po chvíli ticha jsem řekla:,,Víš co?Necháme to být,budeme prostě jenom kamarádi,nic víc,na mě je to strašně rychlý a stalo se tak moc věcí,jen potřebuju čas."řekla jsem roztřeseným hlasem.

Jen přikývl,,Milovat tě nepřestanu,to se neboj,dáme si na čas."řekl a odešel zpátky do domu,já tam jen stála v té zimě a začalo sněžit.

Vím že Finn už narozeniny měl,ale i tak hodně štěstí🎉v příběhu z jeho narozenin taky dočkáte😁