𝚆𝚊𝚕𝚔 𝚠𝚒𝚝𝚑 𝚖𝚎 𝚝𝚑𝚛𝚘𝚞𝚐𝚑 𝚝𝚑𝚎 𝚜𝚞𝚗𝚜𝚎𝚝,𝙵𝚒𝚗𝚗

•21•

Probudila jsem se přikrytá peřinou,v objetí Finna,včerejšek byl vážně úžasný.

Svítilo slunce,podívala jsem se na hodiny vedle Finnovy postele,bylo deset,to jsem vážně spala tak dlouho?Koukla jsem se na spícího kluka vedle mě,byl tak moc roztomilý,tak moc až jsem se musela usmát.

Opatrně jsem vstala a omylem ho probudila

,,Ahoj."zašeptal,,Ahoj."usmála jsem se a vzala ze země jeho mikinu ze včerejška,,Neoblíkej se."posadil se,,Proč?"zasmála jsem se,,Takhle ti ti sluší víc."řekl s jemným úšklebkem.

,,Na co ty myslíš?!"oblékla jsem si mikinu,,Na včerejší noc."chytl mě za pas a tak mě shodil zpátky k němu do postele,,Ale notak."smála jsem se,,Zůstaň tady jdu udělat snídani."

Vstal a vzal si na sebe tepláky.
~
Po chvíli se vrátil a nesl s sebou cereálie s mlékem pro nás oba.

Potom co jsme je dojedli a pořádně se domazlili,něco jsem si uvědomila,,Počkej,dneska je dvacet čtyři?"Finn jen přikývl,,Sakra!"vykřikla jsem a brala si věci,,Co se stalo?"ptal se mě nechápavě Finn,,Mámě jsem slíbila že s ní celé Vánoce budu!"panikařila jsem.

,,A teď bude naštvaná a-"
,,Naštvaná určitě nebude,neboj,vždyť je teprve"podíval se na hodiny,,skoro dvanáct ale-"
,,Ale už musím,pa zlato."dala jsem mu pusu na čelo,,Takhle tě nepustím."přitáhl si mně zpátky a věnoval mi dlouhý polibek,,Teď už běž,ať to stihneš."zasmál se a já letěla dolů k mému kolu.

Jela jsem co nejrychleji a konečně se ocitla u svého domu.

,,Ahoj mami jsem tu pozdě,byla jsem u Finna,nějak se to protáhlo."vychrlila jsem když jsem vešla do domu.

,,Ale to je v pořádku."usmála se a objala mě,,Teď budeme celé svátky spolu."řekla v objetí.