𝚆𝚊𝚕𝚔 𝚠𝚒𝚝𝚑 𝚖𝚎 𝚝𝚑𝚛𝚘𝚞𝚐𝚑 𝚝𝚑𝚎 𝚜𝚞𝚗𝚜𝚎𝚝,𝙵𝚒𝚗𝚗

•12•

,,Zlato,vstávej."budila mě máma,,Co je?"ptala jsem se rozespale,,Dnes jedeš na ten výlet."řekla a já se zvedla z postele,abych se připravila.
~
Dojela se mnou před školu,to se nestává moc často,,Užij si to!"podala mi tašku s věcmi.

Vystoupila jsem a šla k paní profesorce,která četla jestli jsou všichni co tam jsou napsaní,hledala jsem v tom davu Sadie,díkybohu jsem ji po chvíli našla,,Ahoj."řekla jsem a objala ji,,Ahoj."řekla v objetí,,Sink?"zakřičela paní profesorka,,Zde!"zakřičela Sadie zpátky.

,,Belleryová?"zeptala se zase,,Tady!odpověděla jsem.

,,Wolfhard?"křičela zase,počkat,,Tady!"křičel,,Co ten tu dělá?"ptala jsem se Sadie,,No to nevím."odpověděla a dívala se přes dav,jestli toho kluka nevidí,,Já jela kvůli tomu abych s ním nemusela zůstat doma a teď najednou protože jedu,jede i on."vrtěla jsem hlavou,,Od toho mejdanu jsi na něho hrozně naštvaná,vysvětlíš mi konečně proč?"ptala se Sadie.

,,To nechme na jindy."dala jsem si ruce v bok,,Ahoj!"ozval se za náma Finn,,Ahoj!"řekla Sadie,,Ahoj!"řekla jsem a už mě objímal,,Počkej pust."řekla jsem se smíchem.

Všichni už začali nastupovat do autobusu,,Nemyslíte že bychom se měli přidat?"ptal se Finn,,Tak pojďte."povzdechla si Sadie a šla k autobusu.
~
Přijeli jsme do hotelu,,Teď začneme rozdělovat pokoje!"zakřičela opět paní profesorka,,Snad dostaneme nějaký hezký."řekla Sadie a já jen přikývla."

,,Belleryová,Sink a Wolfhard,vy budete mít společný pokoj!"řekla paní profesorka,,Tady máte klíče."podala mi je.

,,To si ještě užijem."pošeptala jsem Sadie.

Vešli jsme do pokoje,,Hm,nic moc."řekl Finn,,Nic moc,to myslíš vážně?"ptala se udiveně Sadie,,No jo,oproti tvýmu baráku Finne."zasmála jsem se a on se na mě usmál,pane bože,on je tak hezkej!Nech toho,musíte se nejpr poznat ne?Znáš ho pořádně měsíc.

,,Co budeme dělat?"zeptala jsem se,,No nevím jak Finn,ale já si s tebou musím promluvit."táhla mě Sadie ven na chodbu,,Řekni,co se stalo na tom mejdanu?"ptala se,,Ježiš to neřeš."řekla jsem nervózně.

,,Ale já chci,co se tam stalo?"naléhala.
,,No,Finn mě tak trochu...no líbali jsme se no.."
,,A?!"ptala se vyděšeně Sads.
,,A pak jsem mu řekla že budeme jenom kamarádi."řekla jsem s ještě větší nervozitou,,Že se nejdřív musíme poznat."pokrčila jsem rameny.

,,Proboha ty jsi tak pitomá."rozzlobila se Sadie,,Proč jsi mu to řekla?"ptala se mě,,No protože to je pravda."řekla jsem už rozzlobeně,,Na poznávání máš čas i ve vztahu."křičela.

,,Ticho!"zacpala jsem jí pusu,,To máš pravdu,někdo nás uslyší,pojď ven."řekla Sadie a táhla mě ven,,Madeleine,ten kluk ti za to fakt stojí,já ti řeknu proč jsi ho odmítla,protože se bojíš mít vážný vztah,bojíš se,že ti ublíží,ale to on se bojí taky."vychrlila ze sebe Sadie a já na ni jen koukala.

,,Poslední měsíce co tě šikanoval,pořád otravoval mě s tím,že tě má rád a že si nemůže pomoct,Finn v tom Starbucksu ani nepracuje,ví že když přijde na holky tak je strašnej,já mu celou dobu pomáhám a ty mu řekneš tohle?"rozohnila se,,No,máš asi pravdu."
,,Takže teď hezky půjdeš do toho zatracenýho pokoje a řekneš mu že s ním chceš chodit."

Vzala mně znova za ruku a táhla mě až do pokoje kde na posteli seděl Finn.

,,A-ahoj."řekla jsem.
,,Čau?"