Měla pocit, jako kdyby prospala několik dní.
Jak ji informoval Draco, spala tak tvrdě, že ji nemohl vzbudit. Dal ji léčivý lektvar a donesl ji teplý čaj.
"Trefila tě kletba." řekl jí, když se ho ptala, co se dělo. Skoro nic si nepamatovala.
"Jaká?"
"Silná." zamračil se a prohrábl si dokonalé vlasy. "Nemám tušení, jaká to byla. Někdo nás sledoval."Vzhledem k tomu, že o dost času přišli, když se dávala Bianca dohromady, byli ještě ve větším tlaku, než předtím. Měli přesně den a půl. Netušili, jak to mohou stihnout.
Mezitím co Bianca spala, Draco kontaktoval své kamarády ze školy, Theodora a Blaise, kteří by jim mohli pomoct, jak doufali.
"Měli by jsme se vrátit do domu tý baby." opakoval Draco.
"Tam se určitě nevrátila." nesouhlasila Bianca.Byli zase na začátku a hůř. Teď Fleur věděla, že už po ní jdou.
Večer, když seděli v hlavní místnosti sídla a pozorovaly plameny ohně, se ozvalo zaklepání. Draco pohlédl na Biancu, která vyletěla tak rychle, že mu to přišlo skoro neuvěřitelné.
"To je Theodor." zavrčel na ni a ona se zase posadila. Už viděla venku Bellu s Pánem Zla, kteří se jdou podívat, jak se mají.
Draco odešel a za chvíli se vrátil i s vysokým chlapcem se kterým se Bianca ve škole znala jen od vidění. Kývl na pozdrav, ona mu ho oplatila a posadil se naproti nim.
"Nemám pro vás dobré zprávy." začal. Měl hlas jako starý muž a když mluvil, starostlivě prohrabával své vlasy.
"Je schována u jedné členky Řádu, jsou chráněni a nelze se tam dostat."
"Jak to víš?" vyjekla Bianca a Draco po ní střelil rozlobeným pohledem.
"Mám kontakty na obou stranách." odpověděl Theodor pomalu.
"Můžeš nás tam nějak dostat?" ptal se zamračeně Draco a bylo vidět, že ze všech sil přemýšlí.
"To nejde." zavrtěl hlavou Nott. "Já sám tam nemám přístup a obranná kouzla neprolomíme."
"Musí být nějaký způsob." zoufale ze sebe dostala bruneta a prohlížela si ho.
"Lituji." povzdechl si Theodor.
"Co ty, Draco, co si o tom myslíš." hlesla Bianca a pohlédla na Draca. Ten ji neposlouchal, koukal před sebe a usilovně se mračil."Dostaneme se tam." řekl tiše a všichni tři si vyměnili pohled.
Za dvě hodiny už stáli nachystaní před sídlem. Byl tu s nimi Theodor a ještě Blaise Zabini, další kamarád, kterého zavolali na pomoc. Přes protesty Theodor se k nim přidala i Daphne, jeho přítelkyně, která byla v této misi nejdůležitějším článkem. Věděla totiž, že se v místě, kde momentálně byla Fleur nachází i její známá, Luisa, která byla členkou Řádu, ale také byla něco jako sestra Daphne a pokud potřebovala, podávala jí informace. I světlá strana měla uvnitř špehy.
Jak se dozvěděli, obě dívky vyrůstali spolu, po tom, co Luisiny rodiče byli zabiti jedním z členů toho jejich spolku. Ona se s tím nesmířila a místo toho, aby bojovala za stranu zla veřejně, byla přijata mezi ně a rozebírala spolek zevnitř.
"Můžeme vyrazit." kývl Draco, hned jak zkontroloval, že je vše připraveno. Vyrazili směrem na místo, kde se budou moct přemístit. Draco šel jako první a Bianca zrychlila, aby ho doběhla.
Pohlédla na Draca a všimla si jeho odhodlaného pohledu.
"Myslíš si, že to zvládneme?" zeptala se ho, aby to ostatní neslyšeli.
"Nic jiného nám nezbývá." odpověděl jí tiše a pohlédl jí do očí.Vybavil se jí sen, který se jí zdál, když hluboce spala zasažená kletbou.
Vybavila se jí vůně, kterou cítila a na okamžik, jako kdyby něco zapadlo na své místo, ale hned jako by to opět ztratila.
Došli za hranice, kde se mohli přemístit a zastavili se.
"Všichni ví, co mají dělat." prohlédl si je Draco a nastavil Biance paži.
"My se přemístíme jako první a budeme čekat."
Theodor pokýval hlavou a pohlédl na Daphne, která vypadala nervózně. Vše záleželo na ní. Měla v rukou životy těch dvou, kteří pokud nesplní úkol, budou potrestáni.
"Jdeme na to." řekl pevně Nott a Draco s Biancou se otočili na místě.Objevili se v lese, někde na severu. Byla tu větší zima a hustě sněžilo. Schovali se za strom a za pár minut uslyšely několik metrů od sebe další prásknutí. To se podle plánu přemístili Blaise s Theodorem. Nezbývalo jim nic jiného, než čekat. Daphne už by měla být uvnitř.
Po pár minutách vyletělo nad stromy červené světlo. Jejich znamení. Oba dva se rychle zvedli a rozeběhli se směrem, kterým byl měl ležet dům, který se chystali přepadnout.
Zaslechli hlasy a křik, takže se Daphne zřejmě podařilo s Luisinou pomocí prolomit kouzla, která chránila dům před nezvanými návštěvníky. Jak se blížili, uvědomili si, že je tam víc lidí, než si mysleli. Mezi stromy byl malý dřevěný dům vedle kterého tekla řeka.
Všichni obyvatelé byli venku a bojovali s Theodorem a Blaisem. Poznala jednoho Weasleyho a jednu další dívku ze školy. Vše probíhalo podle plánu."Tamhle je." ukázal Draco a Bianca přestala dýchat.
Z druhé strany, než probíhal boj ven vybíhala Fleur s nějakým chlapcem. Ten se rozhlížel kolem a mával hůlkou, jako kdyby to byl klacek, co někde sebral.
"Jdeme." zašeptal Draco. Byl bílý jako sníh a tak byl skoro neviditelný, ušklíbla se Bianca pro sebe.
Oba se rozeběhli a ze strany mířili k Fleur. Věděli, že mají jen pár vteřin, každou chvíli se bude moc bezpečně přemístit a už ji nenajdou.
Byli od sebe už jenom pár metrů, když si jich všiml Fleuřin společník. Vykřikl a ona se rychle otočila. Draco na něj vyslal paprsek a chlapec se skácel na zem, ani nezvedl hůlku. Bianca si všimla, jak se Fleur snaží schovat za stromy a došlo jí, že nemá u sebe hůlku. Rozeběhli se co nejrychleji k ní, každý z jedné strany a v další vteřině stála uvězněná mezi nimi, zapřená zády o strom, který jí zabránil v útěku. V očích měla čirou hrůzu.
Draco ji popadl a Bianca zvedla hůlku. Vytryskly z ní modré jiskry, další domluvené znamení. Popadla Draca za ruku a všichni tři zmizeli.
ČTEŠ
Služebníci Zla
FanfictionZlo vyhrává každým dnem čím dál víc. Je na každém na kolik dovolí aby ho prostoupilo. Příběh o lidech, kteří neměli na výběr.