My little bunny [taekook]

11.

Jungkook si asi uvědomil co udělal a tak se odtáhl. Skousl si ret a tiše promluvil.

„Omlouvám s-se. Nechtěl jsem v-vás..."

„Nevykej mi.. Mohu být jen o pár let starší.. Kolik ti je?" přerušil jsem ho a zeptal se na otázku.

„21.." oh myslel jsem, že je mladší. Možná, tak 18 let? Nevypadá na to aby měl víc.

„Mě je 25 let.. 4 roky to není nic hrozného. Nechci by sis připadal jako na výslechu i u mně, ale něco mě zajímá. " podíval jsem se na něj.
On mě taky pozoroval. Krásný.

„N-No?" dodal po chvilce tišeji.

„Jak dlouho jsi u něho bydlel?" zajímá mě to.

„Skoro 2 měsíce. Byl jsem vlastně rád, že si mě někdo vzal." řekl potichu.

„Děkuju. Kdybys ode mě chtěl ještě obětí, tak se neboj.. Nevadí mi to." řekl jsem mu hezky.

Díval se na mě vyjukaně.

„M-Mohu i teď?"

Rozevřel jsem ruce a on se hned nesměle přitiskl. Objal jsem ho a nos mu zabořil mezi ouška. Byla taky tak krásně příjemná jako jeho vlásky.

Vdychoval jsem jeho krásnou vůní.

Přirostl mi k srdci. Hned jak jsem ho na to lehátku zraněného uviděl, tak to šlo.

Ucítil jsem jemné oddechováni. Zaspal. Zaspal mi v náručí..