My little bunny [taekook]

80.

„Jsem utahaný." ponatahoval jsem se a zložil na gauč, který mám v pracovně.

Jin si sednul naproti mě do křesla a odpil si ze své kávy.

„Ty? A z čeho?" položil kávu na stůl a opřel se o křeslo.

„Víš jak je náročné vybrat 2 mrtvé děti z břicha matky a ještě když jsou měsíc před porodem? Ještě to i říct matce." povzdechl jsem si a chytil Jinovo kafe a taky odpil.

„Ještě jsem těhotnej nebyl, ale když budu tak ti dám vědět." protočil očima.

„Fajn já jdu. Už je skoro 8 hodin večer a ani nevím co jsem tady, tak dlouho dělal. Jungkook bude nesvůj." řekl jsem a vzal si své věci a odešel jsem.

Když jsem došel domů v obýváku se odráželo světlo. Televize svítila a Kookie spal na gauči. Vzal jsem ho do náruče a odnesl do našeho pokoje. Položil jsem ho na postel a jemně ho políbil na rty. Polibek mi vrátil a ja se usmál.

„Čekal jsi na mě?" zeptal jsem se a pohladil ho po vlasech.

„Snažil jsem se, ale asi 10 minut po té jsem zaspal." usmál se a posadil se na postel.

Ja se začal oblíkat do věcí na spaní.

„Byl jsi nějak dlouho. " přišel ke mě a prohlížel si mé tělo v zrcadle.

„Měl jsem naléhavý případ. " řekl jsem a objal ho kolem pasu.

Kookie roztomile vyjekl a objal mě kolem krku.

„Jaký?"

„Přivezli nám holku, která byla těhotná, ale manžel ji prý zmlátil a tak jsem musel vyoperovat její mrtvé děti. Čekala dvojčata. Ale něco bylo na ni zajímavé. " zamyslel jsem se a Kookie mě praštil po rameni.

„Co??" zeptal se zamračeně.

„Byl to králíčí hybrid jak ty. Jen jiného pohlaví. Byla.. Byla křehká, hezká jednoduše zajímavá. " všiml jsem si, že se Kookie odtáhl a zamračeně se na mě díval.

„Co je?" zeptal jsem se ho.

„Mluvíš jako kdyby ses zabouchl."

Jedna dlhšia na dobrú noc. :)