54.

1.3K 90 14
                                    


Jungkook se posadil smutný na gauč. Hned jsem k němu přispěchal a chytil ho za ruku.

„Nemusí to být hned pravda...že se mu to povedlo. " snažil jsem se ho uklidnit.

„C-Co to po-tom j-je?" stekla mu jedna slza po líčku, kterou jsem hned setřel prstem.

„Může to být nějaký virus. Slyšel jsem, že je teď hodně lidem špatně. Nemusíš hned myslet na to nejhorší."

Nebo možná jsem jen naivní a doufám v to lepší. V to, že není fakt Kookie těhotný a nečeká teď dítě s hajzlem.

„T-Tae, oba víme, ž-že to ta-ta-k není." začal silně vzlykat. Objal jsem ho okolo pasu a snažil uklidnit.

„Budu s tebou. Dnes tě budu ještě sledovat a když ti bude zase na zvracení, tak uděláme testy." odtáhl jsem se a políbil ho na čelo.

„Co když bude pozitivní?"

„Nemysli hned na to nejhorší, ale když tě uklidní odpověď, tak.. " hneď jsem se umlčel.

Mám mu to říct?

„T-Tak?"

„Tak.. Když si budeš chtít to dítě nechat, tak klidně můžu hrát jeho otce. Nebo se stát jeho otcem. Nebo ta druhá možnost je, že půjdeš na potrat. "

„T-Ty bys to miminko přijal?" zeptal se s jiskřičkami v očích.

„Ano." usmál jsem se.

„A-A co bys řekl Hobimu?"

„Hoseoka vyhodili po tom co jsem ho zmlátil, na ulici. Takže tu už nebude. Ale kdyby náhodou, tak bych řekl, že je moje. " i když bude to těžké vychovávat cizí dítě.. Ještě když se bude podobat na něj.

„Teď už pojďme... Meškám. "














Hlasujte do zajtra. Do ďalšej časti, ktorá bude niekde k večeru.. :)

Dobrú noc... :)

My little bunny [taekook] Tahanan ng mga kuwento. Tumuklas ngayon