My little bunny [taekook]

46.

Probudil jsem se. Byla mi hrozná zima a celé tělo mě neskutečně bolelo.

Ležel jsem na zemi zabalený v dece. Nahý.

Cítil jsem se hrozně zneužitě a taky, že jsem byl.

Pomalu jsem se postavil na nohy. Třásli se mi.

Kde mám teď jít? Do pokoje nemůžu, protože... Nechci ho ani vidět.

Taehyung. Zavolám Taemu.

„Prosím?" ozval se ospalý hlas. Já ho probudil.

„T-Tae?" řekl jsem roztřeseným hlasem.

„Jungkookie. Co je? Proč voláš tak pozdě? Proč nespíš? Stalo se něco?" zasypal mě tolika otázkami, že jsem nevěděl na kterou odpovědět prvně.

„M-Mohl bys za m-mnou přijet?" začal jsem hrozně plakat.

„Proč brečíš?! Kde jsi?! Hned jdu." řekl se strachem v hlase.

„Před svým pokojem. Rychle prosím."

Posadil jsem se na studenou podlahu a pořádně zabalil do té deky, ale byla mi zima pořád.

Uslyšel jsem rychlé kroky a usoudil, že běží už Tae.

„Proboha. Co tady děláš?" sklonil se ke mě. Chytil mě za tvář, palci mi stíral pomalu slzy.

„Ve-Vezmeš mě k sobě?" posmrkl jsem. Přikývl a pomalu mě vzal do náruče.

„Ty jsi nahý?!" vyjekl když mi deka spadla z ramen a odhalila tak kousek mého těla.

Přikývl jsem a položil si hlavu na jeho rameno. Zavřel jsem oči a zázrakem usnul.

Bylo mi u něj bezpečno.

Nechcem to písať každému osobitne, tak to napíšem sem.

Nemám ráda sad endy, takže ich ani nebudem veľmi písať. ^^
Nejaký teď sad end bude, ale keď budem mať chuť ho napísať.

Čo teraz nemám.. ^^

Takže budú prevažne Happy endy. ^^