Kapitola 17/ Ustaraná

5.4K 125 3
                                    

Vivian

Probudila jsem se a rozhlédla kolem sebe, abych zjistila kde to jsem. Oh počkat, proč jsem s Nickem v posteli? Jen s ním ležet v posteli by mě asi neznepokojilo, ale on byl nahý. Začalo mi být špatně.

Odstrčila jsem jeho ruku a utíkala směrem, kde je snad jeho koupelna. Přijít o milisekundu později, měl by Nick zbytky mého včerejšího jídla na podlaze. Nick ke mně přiběhl, sepnul mi vlasy a držel mi je, dokud jsem s vyprazdňováním žaludku neskončila. 

Stoupla jsem si a rychle si to namířila k umyvadlu s úmyslem vyčistit si zuby. Podívala jsem se na Nicka přes zrcadlo, jen tam stál a díval se na mé záda. V ten okamžik mi došla jedna podstatná věc. Já tu stojím nahá. Veškerá krev z mého těla se mi nahrnula do tváří.

Popošla jsem ke skříni, vytáhla si velký ručník a omotala jsem ho kolem svého těla. Jenže mi tam nevydržel déle než pět vteřin, jelikož mi ho Nick sundal a strkal mě ke dveřím od sprchy. 

Po krátké sprše jsem šla zpět do pokoje za Nickem. Začala jsem se oblékat, jeho telefon začal zvonit. Nick přijal hovor, ,,kdo mi volá a proč.... Dobře jsem tam za chvilku."

,,Musím jít do společnosti něco vyřídit, budu zpět tak za pár hodin. Pak bychom mohli jít nakupovat věci pro miminko a jít na prohlídku k doktorovi." Jen jsem přikývla, hlavně aby se nevrátil až za dva měsíce, to už tu totiž bylo. Uvázal si kravatu, políbil mě na rozloučenou a šel si po svých.

Na sebe jsem si vzala černé volné tepláky, fialové tričko a rozkošné ponožky s pejsky. Ty mi připomněly jedny, které mi dala Theres k Vánocům. Doteď jsem si neuvědomila, jak moc se mi po nich stýská. Měla bych jim zavolat, neviděla jsem je měsíce, vzala jsem do rukou domovní telefon, pevnou linku nebo co ta věc vlastně je a vytočila číslo Susan.

,,Ano?"

,,Eum, ahoj Susie to ..."

,,Pane Bože Viv, kde si byla, moc jsme se o tebe bály!"

,,Zklidni hormon Sus, jsem v pořádku a jsem u pana 'mám s ním dítě' "

,,Tys ho našla, vypadá jako bůh, jak se jmenuje..?" Kdybych ji nepřerušila pokračovala by s otázkami ještě dobrou hodinu.

,,Tak proč nepřijedeš, můžeme pokecat a já ti všechno vysvětlím. Taky s sebou nezapomeň vzít Theres."

Susan si odtáhla mobil od pusy, ale i tak jsem slyšela všechno jakoby křičela přímo do mikrofonu, ,,hej Theres, právě mluvím s Viv. Je v pohodě. Za chvíli za ní jedu, a ty taky, tak se jdi připravit a vyrazíme." Konečně je zase uvidím.

Dala jsem ji adresu a zavěsila. Došla jsem do kuchyně a začala dělat něco k snědku.

(ne)šťastnou náhodouKde žijí příběhy. Začni objevovat