(ne)šťastnou náhodou

Kapitola 13/ Je to moje vina

Nicholas

,,Vivian!" vykřikl jsem, když jsem viděl jak spadla na zem a vykřikla. Nevěděl jsem co mám dělat, jsem pryč skoro přes celou zemi.

***

V ten den co jsem ji přivezl do mého domu jsem obdržel hovor, že někdo unesl kamarádku mojí sestry a má sestra začala panikařit, udělala nějakou blbost, a oni unesli i ji. Tak jsem ji musel jet najít, jelikož Marcus začal vyšilovat a dělat věci, kterých by později mohl litovat. 

Takže jsem se musel o všechno postarat, myslel jsem si, že mi to zabere týden, nanejvýš dva. Ale věci byly mnohem komplikovanější než jsem si myslel, a tak to zabralo dva měsíce. Nemohl jsem Viv kontaktovat, protože by to mohlo být riskantní. 

***

Když jsem ji mohl konečně zavolat, tak se složila. Je to celé moje vina!

Když se Tim postaral o Vivian, tak jsem něčím hodil přes celou místnost. A neskončilo jenom u toho. Ze stolu jsem naštvaně smetl několik papírů, už jsem byl připravený hodit židli na prosklenou zeď jedné z Mikaelových společností. Ale Adam mě zastavil, ,,Niku, přestaň. Tohle nic nevyřeší, to co teď potřebuje nejvíc je tvoje společnost. Takže si najdi nejrychlejší způsob jak k ní dostat tvůj zadek, ale nejdřív se musíš uklidnit." Jose vytáhl telefon z kapsy a začal do něj mluvit něco ve španělštině. ,,Let je připraven, budeš tam tak za čtyři hodiny." Přikývl jsem a vyběhl z budovy.

Jakmile letadlo přistálo, můj řidič na mě už čekal. Vzal mě rovnou do nemocnice, kde jsem šel ihned hledat Vivian. Našel jsem ji v jednom z pokojů, ale než jsem mohl vstoupit tak mě zastavila sestřička. 

,,Pane omlouvám se, ale do pokoje mohou jen příslušníci rodiny," odstrčil jsem ji, ,,já jsem její manžel." Vešel jsem do místnosti a viděl jsem ji spát, vypadala tak poklidně.

Do místnosti vešla docela pěkná, malá doktorka v bílém plášti se stetoskopem okolo krku. Nevěnoval jsem jí pozornost a soustředil jsem se jen na Vivian.

,,Dobrý den, byla jsem informovaná, že manžel paní Montgomery je zde. Vy teda musíte být pan Montgomery."

,,Ne, já jsem pan Blake," na chvíli vypadala zmateně, ale pak pokračovala, ,,pane Blakeu vaše manželka je v pořádku a miminko by mělo být také. Ještě čekáme na výsledky krevních testů, ale zatím to vypadá, že vaší ženě se zvýšil krevní tlak a to zapříčinilo takto brzké a silné kontrakce.(PA:nejsem doktor ani se v něčem takovém nevyznám, takže to prosím berte s nadhledem :)) Necháme si ji tu přes noc a jestli vše dopadne dobře, tak ji zítra propustíme."

Neodpustil jsem si úlevný povzdech, když jsem slyšel, že bude v pořádku. Popošel jsem k ní, vzal jsem ji za ruku a políbil na její hřbet.

Odteď až navždy se budu snažit, abych nezranil tebe ani dítě.

Podíval jsem se na její břicho a usmál se. Její bříško se zvětšilo, naše dítě tam uvnitř roste.