Kapitola 18/ Utíkej

5K 117 1
                                    

Nicholas

Šel jsem do skladu, kde na mě už čekal West. Jak jsem došel byl jsem dost naštvaný, jelikož tenhle problém mě donutil opustit snoubenku.

Vešel jsem, ,,tak co bylo tak neodkladný, že to nemohlo počkat?" West se otočil, podíval se na mě. Ustoupil, a mě se tak naskytl pohled na jednoho idiota, který mě před třemi roky podvedl. Byl jsem připravený ho zabít už tenkrát, ale on se schovával, až doteď.

,,Myslel sis, že tě nikdy nenajdu co? ," kolem krku jsem mu omotal dlaně a stiskl. ,,Já ti sakra věřil, svěřil bych ti klidně i svůj život. Ale tys mě zradil, jsi mrtvý muž." Pustil jsem ho na zem, vytáhl pistoli a namířil ji na jeho hlavu.

Z úst mu spadl roubík, ,,ne pane zadržte prosím, já jsem nechtěl. Někdo mi řekl abych přišel a vzal tu vaši holku i s dítětem, chtějí vás zničit. Už jsem nevydržel se pořád schovávat, a tak jsem k vám přišel. Už mám dost toho schovávání, tak to prosím ukončete."

To mě rozčílilo, co to sakra mluví za nesmysly, odložil jsem pistoli, ,,Weste, dokonči to za mě." Rychle jsem běžel k autu, než jsem stihl nesednout slyšel jsem výstřel. Nasedl jsem do auta a jel domů jak nejrychleji to jen šlo.

Musím vědět jestli je Vivian v pořádku .

Vivian

Seděla jsem na sedačce a něco chřoupala, když za mnou přišla služebná. ,,Paní Montgomery, jsou tu dvě mladé dámy a ptají se po vás." Holky jsou tu. S nadšením jsem se zvedla a šla ke dveřím.

,,Ó můj bože Viv, ty si žiješ. Tohle sídlo je tak obrovský a nádherný," jen jsem nad ní protočila oči. Dala jsem jí jedno velký objetí. Když jsme se pustily šla si obhlídnout zbytek domu.

Theres tu stála a rozhlížela se, ,,ahoj Viv, jak se daří," věnovala mi svůj úsměv. když vešla dovnitř, zavřela jsem za ní dveře. Až teď jsem si všimla, že služebná odešla.

,,Vivii, můžu se tu porozhlédnout?" Zakřičela Susan z nějakého pokoje. ,,Už se díváš," Zasmála jsem se a s Theres v závěsu jsem šla do obýváku.

,,Nějak si se nám zvětšila," sedla jsem si na gauč a podívala se na břicho, ,,no jo no, co nadělám." Usmála jsem se a pohladila si bříško. Theres si sedla vedle mě a dala na něj ruce. Asi čekala jestli neucítí pohyb, nebo kopnutí.

,,Nemáš hlad?" Zeptala jsem se a doufala, že přikývne. Nechci totiž vypadat nenažraně. Mé modlitby byly vyslyšeny, tak jsme se vydaly směr kuchyně.

Posadily jsme se na ostrůvek a začaly jíst ovoce s dipem. ,,Nevíš co Susan trvá tak dlouho?" Zeptala se mě Theres, ,,nemám tušení, asi se po ní půjdu podívat. Jdeš taky?"

Došly jsme do druhého patra a zaslechly Susan křičet: ,,Utečte!" Otočily jsme se za hlasem a viděly, jak se vzpírá nějakému chlapovi.

Chtěla jsem se za ní rozběhnout, ale Theres mě zadržela, ,,mysli, co si myslíš, že ti asi udělá až tě chytne?" Dostrkala mě ke schodům, ale cestu nám zatarasil další muž.

Otočila jsem a viděla jak oba muži odnášejí někam mé kamarádky a píchají jim injekci s nějakou omamnou látkou, po které obě odpadly. Co se to tu děje?

Rozeběhla jsem se někam s úmyslem dostat se odtud. Něčí ruce mě však zadržely. ,,Ale, ale, kampak krasotinko. Vypadáš moc hezky, byde z tebe výborná třináctá žena do mého harému." Řekl slizkým hlasem a nechutně se ušklíbl. Snažila jsem se z jeho sevření dostat, ale byl moc silný. Slzy mi začaly téct proudem.

,,Prosím, nechte mě jít," Prosila jsem ale on se začal smát, ,,ještě nepros, to si nech do postele." Začala jsem prosit ještě víc, ,,zkus na chvíli zaprosit i do té kamery, jsem si jistý, že to tvůj Romeo ocení." Hlavou kývl ke kameře umístěné na stropě.

Muž mi začal líbat cestičku od klíční kosti, přes čelist až po ušní lalůček. Chtělo se mi zvracet.

,,Nicku!" Vydechla jsem zoufale.

To bylo moje poslední slovo. Už jsem jenom cítila bodnutí do ramene. Chvíli na to, jsem kolem sebe neviděla nic víc, než jen černočernou tmu.







(ne)šťastnou náhodouKde žijí příběhy. Začni objevovat