(ne)šťastnou náhodou

Kapitola 20/ Zločinec

Vivian

Probudila jsem se zmatená, to už je tento týden podruhé. Byla jsem připravena začít vyšilovat, ale vzpomněla jsem si co se stalo minulou noc a rozhlédla jsem se kolem sebe.

Ležela jsem na posteli, vím že to není postel u Nicka doma. Vstala jsem a rozhlédla jsem se kolem sebe s úmyslem najít cestu odtud. Rozhlédla jsem se a spatřila okno. Popošla jsem k němu a podívala ze z něj.

Ano! Jsem v přízemí, šance odtud uprchnout se o  zvýšila. Otevřela jsem okno, ,,to bych být tebou nedělal." Byl to povědomý hlas, skoro jako ten, který patří tomu muži, který mě unesl.

Otočila jsem se, je to on! Byl to muž s opálenější pletí a blonďatýma vlasama.

,,Co po mě chceš?" Muž ke mne přistoupil blíž, snažila jsem se od něj dostat, ale on byl rychlejší a přišpendlil mě ke zdi. Byla jsem jako zamražená, ani vzduch nechtěl přijít do mých plic.

,,Vidím, že ti Nicholas nic neřekl," muž zvedl prst a přejel mi s ním od tváře, přes krk až k mému hrudníku.

Když se dostal až k břichu vydala jsem ze sebe zoufalý výkřik, jelikož jsem se bála co by mohl provést tomu malému. Odstrčila jsem jeho ruku pryč a dala jsem si zpátečku. Nechápu jak to dělá, ale byl rychlejší a já zase skončila přišpendlená ke zdi. Tentokrát mi ale dal ruku na tvář.

,,Vážně nechápu jak mohl získat takovou nádhernou dívku jako jsi ty, ani se nesnažil a bum, máte spolu dítě."

Přísunul obličej blíž k mému aby mě políbil, jenže já se skrčila ve snaze se polibku vyhnout. To ho evidentně naštvalo, vzal můj obličej do dlaní a násilím mne políbil. Snažila jsem se z jeho sevření dostat, bohužel marně. Je silnější než já, přisunul si mě blíž a začal líbat ještě horlivěji.

Když vsunul jazyk do mé pusy kousla jsem ho, vykřikl a dal mi nejbolestivější facku kterou jsem kdy dostala.

Z bolesti se mi spustily slzy a chytla jsem se jednou rukou za postiženou tvář, tou druhou jsem si objala břicho abych ho ochránila při pádu na bok.

,,Vidíš k čemu jsi mě donutila?" Muž na mne začal křičet. ,,Proč mi tohle děláte, kdo jste, prosím nechte mě jít domů."

Znechuceně se na mě podíval, ,,chceš vědět proč to dělám, Nicholas mi vzal někoho, kdo byl pro mě vším. No a tak já mu vezmu tebe."

,,Vzal mi moji snoubenku, mohl mít kteroukoli ženu na kterou si ukázal, jenomže on musel mít ji. Řekl jsem mu ať se od ní drží dál, jenomže on ji prostě nenechal být. Když jí měl dost zbavil se jí jako odpadků, prostě ji odkopnul. Byli jsme přátelé, vsadím se, že ti neřekl jaké je jeho pravé zaměstnání."

Když dořekl svůj příběh musela jsem se zamyslet, vážně mi to nikdy nepověděl, ,,to jsem si mohl myslet, je to jeden z pěti nejlepších mafiánů na světě. No vlastně od doby co tě zná tak se propadl do nejlepší desítky. To proto bylo tak jednoduchý tě vzít." Začal se smát. Ten muž je evidentně šílenec. Položila jsem si hlavu na kolena Nicku kde jsi.

,,Jsi si tím jistý?" Uslyšela jsem známý hlas.

Nick.

Stál u dveří s dalšíma dvěma chlapama, oba měli pistole namířené na může, který mě unesl.

,,Nicku vem Vivian domů, my se o něj postaráme," pověděl jeden z mužů, Nick přikývl a rozešel se mým směrem. Snažila jsem se od něj posunout co nejdál, jak můžu vědět, že mi ten zločinec neublíží?

,,Ne, drž se ode mě dál!"

,,Viv, prosím nech mě ti to vysvětlit, ale někde, kde to bude bezpečnější."

Uslyšeli jsme smích, otočili jsme se na může který byl chycený jedním z mužů. ,,Jaké to je být odmítnut někým, koho máš radši než vlastní život?"

Nick už se chystal mu vrazit, ale jeden z mužů (myslím, že to byl jeho bratr Marcus) ho zastavil a něco mu zašeptal.

Nick hodil zpátečku a rozešel se mým směrem. Tentokrát byl útěk marný, chytil mě tak, že mi nohy omotal kolem jeho pasu a ruce kolem krku.

Držel mě u sebe tak pevně, že nemělo smysl snažit se o útěk. Tak jsem si položila hlavu na jeho rameno a nechala se nést.